Článek
Pro české interiérové dekoratéry to byla velká profesní výzva. Řešilo se vše, od výběru látky až po způsob šití. Pracovalo se s luxusními materiály, přesný musel být každý záhyb, šev, protože textilie byly pod drobnohledem kamery.
Působí dekorace a látky ve filmu jinak než v reálu?
Ano, film hodně zkresluje. Sám o sobě je temný a použité látky jsou naopak výrazně barevné. Zlatá, sytě modrá, růžová, zelená…
Také se natáčelo mnohem více scén, upír měl původně přicházet oknem, ale pak změnili názor a některé záběry sestříhali. Ale to nevadí. Jde předně o hororový příběh, dekorace ho jen dokreslují a podtrhují dramatickou atmosféru.
Rekonstrukce bytu neznamená všechno vyhodit a pořídit nové, říká architektka Pavlína Dražilová
Jsme spokojení. Pro mě, švadlenku Ilonu Bergmannovou a kolegyně z ateliéru to byla skvělá zkušenost. Ale přiznám se, nebylo to vůbec jednoduché…
Věřím. Hlavní výtvarnice Beatrice Brentnerová je za výpravu Nosferatu nominovaná i na Oscara. Byla přísná?
Dostali jsme látky a výkresy s jejich představou, jak mají okenní dekorace přibližně vypadat. Z daného obrázku jsme si museli odvodit rozměry, látku nastříhat a perfektně vše ušít.
Nejdříve jsme textilní dekoraci vyzkoušeli na běžné zácloně, a protože se pilotní projekt povedl, směle jsme se pustili do šití z originálního materiálu.
Svoji práci jsme filmařům předvedli na prvním pokoji. Řekli, že super, a poté nás nechali v klidu pracovat na dalších šesti pokojích.
Já jsem stříhal a dělal výkresy a švadlenka se prakticky nezvedla od šicího stroje. I když se střihy mi samozřejmě pomáhala.
Jaké látky se k ušití filmových dekorací hodily?
Přírodní len, přírodní hedvábí a satény. Používaly se v té době a ve filmu podtrhly žádaný luxus a dramatičnost. S holými okny by atmosféra hrůzy nebyla tak silná.
Látky se speciálně dobarvovaly, aby působily lehce „zaprášeně“. V 19. století nebyly textilní materiály tak čistě bílé jako dnes. Byly přírodní a nesly v sobě punc patiny.
Textilní materiál byl spočítaný, přesně na metráž a snažili jsme s ním vyjít. A protože občas přišli a chtěli další věc, tak jsme hodně měřili, počítali a přemýšleli, kde a jak kus látky uspořit.
Hororová Týna: Úspěch Češek v Nosferatu. Dětské herečky do vzkříšené klasiky vybral režisér filmu Sám doma
Já jsem stříhal a dělal výkresy a švadlenka se prakticky nezvedla od šicího stroje. I když se střihy mi samozřejmě pomáhala. Látky byly hodně splývavé, lesklé, až klouzavé. No, užila si, ale ukázala, že opravdu umí!
Do moderních interiérů používáte asi úplně jiné látky…
Běžný zákazník si přeje na záclonách a závěsech nejčastěji barvu šedou, béžovou. Látky do filmu měly syté barvičky, podstatný byl dojem luxusu, honosnosti.
Aktuálně ale šijeme závěs a baldachýn pro klienta, který film Nosferatu viděl a zaujala ho dekorace zlatého pokoje. Samozřejmě je upravená na jeho interiérové podmínky.
Ložnice v honosném domě nám dala zabrat. Dekorace, konkrétně baldachýn nad oknem byl netypický.
Prozraďte, povedlo se vše na první dobrou? Žádný zádrhel?
Ložnice v honosném domě nám dala zabrat. Dekorace, konkrétně baldachýn nad oknem byl netypický. Dokázali jsme ho přesně nastříhat, ale perfektní tvar nedržel. Nakonec jsme ho po mnoha pokusech zkusili v jednom místě sešít a ono to fungovalo! Ulevilo se nám…
V této ložnici i při instalaci nastala nečekaná situace. Na place jsem upravoval látku, na štaflích jsem došíval malé detaily. Druhý den ráno telefon, abych to přišel opatrně sundat. Všechno muselo jít pryč, protože tapeta v pokoji nevypadala na kameře dobře a filmaři se rozhodli místnost přetapetovat.
Měl americký štáb třeba i úsměvný požadavek?
Řešilo se, že steh na látce musí mít jen 2 milimetry, aby odpovídal šití v 19. století. Popravdě nevím, kdo by to tehdy ručně zvládl. Současné stroje na to také nejsou nastavené, i nitě jsou jiné.
Ale poctivě jsme vzorovali stehy a nakonec měly jen 2,5 milimetru. Každý detail je perfektně propracovaný. Ve filmu stehy nejsou samozřejmě vidět, ale výsledný efekt ano. Byli s prací spokojení, důvěřovali nám, což je pro nás pocta.
Dekoroval jsem na místě pokoje, někdy do půlnoci a pak ráno zase v šest hodin.
Jaká byla na place s filmaři atmosféra? Užil jste si to?
Pro mě to byly dva hektické měsíce, a to skrze natáčecí časy. Dekoroval jsem na místě pokoje, někdy do půlnoci a pak ráno zase v šest hodin. Jak právě potřebovali. Mezitím samozřejmě běžely v ateliéru zakázky, a že jich bylo zrovna hodně!
Atmosféra ale byla příjemná a rodinná. Přišel, pozdravil a pochválil nás i hlavní architekt, seznámil jsem se s režisérem Robertem Eggersem.
Příjemně nás překvapilo, že ateliér Orsei a mé jméno zazněly v titulcích. Nečekal jsem, že nás uvedou, protože jsme pracovali jako subdodavatelé firmy, jež zajišťovala pro film celou výpravu.
O ateliéru
Ateliér Orsei dostal jedinečnou příležitost podílet se na scénografii amerického hororu Nosferatu, který se částečně natáčel v Čechách. Zadání bylo jasné: vytvořit autentické textilní dekorace, které budou odpovídat dané době a zároveň podpoří dramatickou atmosféru příběhu.
Hlavní dekoratér projektu Radek Steiner a zkušená švadlena Ilona Bergmannová na základě podkladů navrhli a ušili závěsy, záclony, baldachýny a kaskády, které byly nejen estetické, ale hlavně plně funkční. K ušití použili přírodní materiály, které skutečně dominovaly v interiérech v 19. století.
Interiér je jako naše mysl. Je dobré ho vyčistit, odlehčit a prosvětlit, říká architekt Marco Maio
