Hlavní obsah

Na rajhradský klášter přispělo Norsko

Právo, Jan Chmelíček
SEVERNÍ MORAVA

Slavnostním otevřením nově zpřístupněné části benediktinského kláštera v Rajhradě skončila druhá etapa rekonstrukce tohoto cenného architektonického skvostu a někdejšího významného kulturního centra Moravy.

Foto: Jan Chmelíček, Právo

Hejtmana Stanislava Juránka (vlevo), ředitele Muzea Brněnska Antonína Rečka a další hosty slavnostní vernisáže provádí vedoucí Památníku písemnictví na Moravě Vojen Drlík (vpravo).

Článek

Na financování obnovy severního křídla kláštera za 12,5 miliónu korun se totiž z 85 procent podílely takzvané norské fondy. Zbývajících 15 procent představuje předplacený nájem Jihomoravského kraje za Památník písemnictví na Moravě – pobočku Muzea Brněnska.

Centrum vzdělanosti

Klášter, který byl zejména v 19. století centrem vzdělanosti, zvláště díky knižním pokladům ve zdejší bibliotéce, hostí památník od roku 2005.

Tehdy byla otevřena první část stálé expozice zachycující písemnictví na Moravě v 19. a v první půli 20. století.

V tehdy rekonstruovaných prostorách našly své místo také aktuální a monografické výstavy, jichž památník uspořádal za uplynulé tři roky své existence velké množství.

Nyní byly opraveny a zpřístupněny veřejnosti další obnovené prostory – první poschodí severního křídla klášterní kvadratury. Opravena byla střecha, historické schodiště, dlažby a další součásti zchátralého objektu.

Památník tak získal prostory pro úvodní část stálé expozice, dokumentující moravské písemnictví od osmého do 18. století. Hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek (KDU-ČSL) řekl, že zájem veřejnosti o památky moravského písemnictví předčil původní očekávání.

Jen v loňském roce navštívilo jeho expozici 12 tisíc zájemců, což je potvrzením správnosti rozhodnutí kraje umístit památník právě do tohoto historického komplexu a postupně se podílet na jeho obnově. Převor kláštera Augustin Gazda označil postupné opravy kláštera za úspěšný příklad spolupráce orgánů veřejné správy a majitelů soukromých objektů. Vyjádřil naději, že tento proces bude pokračovat.

Podle vedoucího památníku Vojena Drlíka najdou v nové expozici místo rukopisy i staré tisky, například Bible kralická nebo Zrcadlo slavného Markrabství moravského. Zájemci tu najdou také vůbec první tisk brněnského původu.

Podle vedoucího památníku Vojena Drlíka najdou v nové expozici místo rukopisy i staré tisky, například Bible kralická nebo Zrcadlo slavného Markrabství moravského. Zájemci tu najdou také vůbec první tisk brněnského původu. Památník písemnictví na Moravě dosud spravuje celkem 65 tisíc knih, z nichž je 18 tisíc svazků uloženo v rekonstruované a veřejnosti přístupné historické klášterní knihovně.

Související témata:

Výběr článků

Načítám