Článek
Zánik památky nedopustila dvě občanská sdružení z Opavska: Vošárna a KST Slezan Opava. Na proměnu vošárny ve společenské centrum se jim podařilo získat evropskou dotaci ve výši 5,3 miliónu korun.
„Zbytek jsme doplatili z našich zdrojů, pomohli také sponzoři. Celkem se rekonstrukce vošárny vyšplhala na zhruba 5,8 miliónu korun,“ informoval Právo Radim Frgala z o. s. KST Slezan s tím, že dbali na to, aby si památka zachovala svůj barokní ráz.
„Snažili jsme se zachovat barokní prvky, uvnitř budovy zůstaly zachovány pruské klenby, dřevěné stropy, dokonce se rekonstrukce dělala tak jako v historii, tedy bez jediného hřebíku. Měli jsme štěstí na stavební firmu, která má bohaté zkušenosti s opravami kulturních památek,“ popisoval Frgala.
Dodal, že už nyní se lidé z okolí vyptávají na to, jestli mohou ve vošárně mít nějakou svou akci. „Například svatbu, oslavu narozenin či koncert. K těmto akcím bude vyhrazen prostor celý ve dřevě pod unikátní mansardovou střechou. Dále budou ve vošárně dětem i dospělým k dispozici klubovny, i s kuchyňkou. Je zde zázemí pro dětské besídky, klubové večery, komorní koncerty či jednání různých spolků a obecních složek,“ upřesnil Frgala.
Chátrající vošárnu koupil na podzim roku 2007 v havarijním stavu Rostislav Müller z o. s. Vošárna, protože už se nedokázal na zdevastovanou budovu dívat. Ze které doby přesně raduňská vošárna pochází, se neví.
O tom, jak tato prádelna a sušárna u raduňského zámku fungovala, lze podle památkářů usuzovat jen ze zprávy o stavbě zámku a dvora ze 14. září 1823. Tam se mimo jiné uvádí, že zedníci vydláždili pustou vošárnu a zazdili podle požadavku stavebního mistra kotel.