Mladí Češi topí v zimě více než důchodci

Neustále nebo většinu dne topí v zimě polovina (52 %) Čechů, téměř denně jich topí 36 % a jen občasně si přitápí 8 %. Pouze 4 % netopí vůbec nebo jen výjimečně. Vyplynulo to z průzkum agentury Stem, který v polovině loňského roku provedla pro alianci Zateplujeme Česko.

Domácnosti své zvyklosti ohledně vytápění odvíjejí od typu domu, ve kterém bydlí, tedy zda v rodinném, či bytovém, a také od míry jeho zateplení.

„Čechy žijící v zateplených rodinných domech stála loňská zima 3× méně v nákladech na energie než ty v nezateplených. I proto při realizaci zateplení již doporučujeme používat alespoň 20 cm tloušťky izolantu, rozdíl v ceně oproti např. 10 cm je minimální, v práci stavebníků žádný, ovšem v ušetřených nákladech za energie během zimy znatelný,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení výrobců pěnového polystyrenu.

Nutnost častého topení závisí přímo na míře zateplení domu. V plně zateplených objektech není třeba topit tak často, neboť se v nich teplo udrží déle. Například v zateplených panelových domech stačí 35 % obyvatel topit v zimě jen občas nebo vůbec, v nezateplených panelových domech si totéž dovolí jen 18 % lidí.

„V bytových domech mnohým lidem stačí teplo sdílené z okolních bytů, často odkrytých stoupaček, které vypnout nelze. V rodinných domech taková alternativa není, a proto není divu, že lidé v rodinných domech musí topit výrazně častěji. V obou případech ale vidíme, že v zateplených domech mohou lidé topit méně často,“ uvádí Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.

Aby byl dům maximálně chráněn před ztrátami tepla, je třeba, aby měl zateplené zdi, střechu a rovněž nová okna, tj. okna stará nejvýše 10 let.

V českých obývácích minulou zimu panovala v průměru teplota 21,5 °C. Drtivá většina Čechů (9 z 10) si teplotu doma reguluje, přitom více než polovina (54 %) k tomu využívá termostat. Nejsou-li lidé doma, nechávají teplotu klesnout v průměru na 19 °C.

Nižší teploty nechávají lidé běžně v ložnicích. V rodinných domech v této místnosti vládne teplota 18 °C a méně. Častěji tomu tak je v nezateplených domech (44 %) než v těch zateplených (31 %). To naznačuje, že lidé v zateplených rodinných domech nemusí tolik šetřit energiemi a mohou si dovolit vytápět na vyšší teploty.

Úspora nákladů díky zateplení je dobře patrná z porovnání růstu ceny za teplo v zateplených a nezateplených domech při zvýšení vnitřní teploty o jeden stupeň: Při loňských cenách plynu znamenalo každé zvýšení vnitřní teploty o jeden stupeň navýšení ročních výdajů na vytápění průměrně o 1180 Kč v kompletně zateplených domech a 3300 Kč v nezateplených rodinných domech s tepelnými ztrátami 20 kW. Některé nezateplené domy ovšem zaznamenávaly i podstatně vyšší tepelné ztráty, což vedlo k několikanásobně vyšším nákladům na vytápění.

„Z průzkumu ústavu STEM dále vyplynulo, že polovina respondentů sice uvedla, že loňskou zimu pocítila tepelný diskomfort, zároveň ovšem 86 % jich uvedlo, že bylo s teplotou doma spokojeno. Takové zjištění si vysvětlujeme tak, že lidé v nezateplených domech si uvědomují, že v zimě si nemohou dovolit komfortně vytápět, aby neměli příliš vysoké účty za energie,“ říká Pavel Svoboda, předseda Cechu pro zateplování budov ČR.

Nepříliš velké překvapení přinesl pak výzkum při zjišťování zvyklostí souvisejících s vytápěním u lidí různého věku. Zatímco více než polovina (58 %) mladých lidí ve věku 18–49 let žijící v rodinných domech je zvyklá topit na 22 a více stupňů, stejné množství lidí v předdůchodovém věku (58 %) a 54 % důchodců topí jen na 21 a méně stupňů.

Více než třetina (36 %) obyvatel panelových domů ve věku 18–34 let vytápí na nižší teploty (20 a méně), v porovnání se stejnou věkovou skupinou v ostatních bytových (29 %) a rodinných domech (19 %). Obecně, bez rozlišení typu domu, můžeme konstatovat, že mladí topí na vyšší teploty než lidé ve věku 50–64 let. Na 22 a více stupňů topí 57 % mladých ve věku 18–34 let a 55 % lidí věku 35–49 let, u respondentů ve věku 50–64 let je to pouze 46 % a u lidí z kategorie 65+ let poté 48 %.