Místo renovací Češi stále staví nové domy. Odborníci varují před „bungalizací“ venkova

Jak vyplývá z průzkumu, nejkritičtější situace je v Královéhradeckém a Plzeňském kraji a na Vysočině, kde je stav rodinných domů často na pokraji životnosti.

„Většina vlastníků si může dovolit maximálně výměnu otopného systému či oken, na komplexní opravy jim však prostředky chybí. Kvůli tomu jsou nuceni provádět jen drobné práce, aby zabránili rychlému chátrání nemovitostí,“ shrnuje výsledky průzkumu architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace, která je členem aliance Zateplujeme Česko.

Obecně platí, že čím menší vesnice a větší vzdálenost od velkých měst, tím spíše ohrožuje obyvatele rodinných domů bytová a energetická chudoba. V menších obcích s počtem obyvatel do 2000 je dle výzkumu zatepleno pouze 25 % rodinných domů. Naproti tomu ve městech je více než polovina (63 %) bytových domů zateplená a renovovaná.

Dává to smysl. Renovace rodinných domů je v přepočtu na domácnost podstatně nákladnější a složitější než renovace bytových domů. Lapidárně řečeno, zatímco majitelé rodinných domů jsou na všechno od administrativy pod platbu nákladů v řádu několika milionů zcela sami, v bytových domech je to pro domácnosti snazší. Bytová družstva a společenství vlastníků mají díky typu a rozsahu zakázky šanci dosáhnout značných úspor.

Navíc všechny náležitosti řeší zpravidla jen vedení družstva či společenstva, a tak většině rodiny jakékoli starosti se zajišťováním oprav odpadají. Konečná částka se pak rozpočítá na všechny domácnosti, které navíc mají možnost si naplánovat harmonogram postupného splácení.

„Majitel rodinného domu je ale na vše sám bez ohledu na vzdělání a finanční gramotnost,“ vysvětluje Pavel Svoboda, předseda Cechu pro zateplování budov.

Průzkum odhalil spoustu nedostatků, s nimiž se starší domy na vesnicích potýkají. Necelá polovina rodinných domů stále nemá zateplení stěn (45 %) nebo střechy (48 %). Majitelé při opravách nejčastěji pouze vymění okna (83 %), renovují interiér (81 %) nebo řeší akutní potřeby, jako je napojení na kanalizaci (72 %), rozvody vody v plastu (66 %) či nové elektrické vedení v mědi (58 %).

„Rodinné domy často neprochází potřebnou rekonstrukcí, jejíž součástí je i zateplení stavby. Až na výměnu oken se jedná o zlepšení, jež nebrání dalšímu chátrání domu. Do větších investic, jako je komplexnější zateplení stěn nebo střechy, se zatím pustila ani ne polovina majitelů,“ shrnuje Martin Phillip, analytik STEM, který průzkum realizoval.

Z výše uvedených důvodů domy zejména v malých a osamělých obcích postupně chátrají a ztrácejí na hodnotě. Lidé, kteří se pro život na venkově rozhodnou, pak logicky namísto koupě již existujícího domu hledají volnou parcelu na periferii obce, na níž si postaví zpravidla bungalov z katalogu.

Jak upozorňují odborníci z asociace, na venkově se tak opakuje neblahý trend, jejž pamětníci znají z dob socialismu, kdy se kvůli nedostatku kvalitních projektů a materiálů stavěly hromadně domy jediného typu, a to šumperák. Nově tak hrozí venkovu „bungalizace“ periferií obcí.

Tuto tendenci vnímají i obecní architekti. V mnoha obcích si proto pro novou zástavbu určili více či méně podrobná pravidla, která mají napomoci udržet venkovský charakter obcí.

„Současná výstavba rodinných domů bohužel ve větší míře ignoruje tradici, takzvané katalogové domy nepřispívají charakteru našich obcí. A přitom můžeme navrhnout rekonstrukci v duchu soudobého moderního trendu, respektující historický ráz obce včetně veřejného prostranství a krajinných souvislostí. Je to jen na zvolení vhodného architekta a komunikaci mezi investorem a veřejnou správou,“ říká uznávaný architekt Kamil Mrva.

Nejde přitom jen o nalepování cizorodých typů zástavby k původní venkovské zástavbě. Rozšiřování za hranice původního územního plánu obce významně finančně zatěžuje. Znamená to totiž budování a údržbu další infrastruktury, jako jsou veřejné komunikace a napojení na inženýrské sítě – vodovod, elektřinu, kanalizaci a další. „Tyto peníze pak chybí pro rozvoj veřejného prostoru obce,“ upozorňuje architektka Marcela Kubů.

Proměnit se však nemusí jenom vzhled okrajových částí vesnic, ale i jejich center, kde je chátrající původní zástavba. Jak vyplynulo z výzkumu, většina rodinných domů v ČR byla postavena před rokem 1980 a je tedy starší než 40 let.

„Nejsou-li soustavně udržované, náklady na jejich rekonstrukci se pak šplhají do milionů korun, neboť je nutné vyměnit téměř vše kromě nosných stěn. Investor tak může vyhodnotit, že postavit novostavbu ho vyjde levněji, a zvolí nejlevnější variantu v podobě katalogového domu,“ varuje architektka.

Odborníci z oboru stavebnictví před okamžitým odmítnutím renovovat již existující domy pod vidinou finančních úspor varují. Každou takovou demolici radí velmi důkladně zvážit, neboť mnoho domů je strženo zbytečně.

„V první řadě je třeba nechat dům, především jeho statiku, posoudit odborníkem. Pokud ten shledá, že konstrukce již není zdravá, nic jiného než demolice nám nezbude. Pokud však sezná, že dům ještě zachránit lze, rekonstrukce je z mnoha důvodů lepší volbou,“ upozorňuje Miloš Hutník ze společnosti Weber, Saint-Gobain a dodává: „Pochopitelně záleží na rozsahu rekonstrukce, ale v některých případech – zejména využijeme-li dotačních programů – nás může vyjít překvapivě i levněji než demolice a následná výstavba.“

Nemalou výhodou rekonstrukce domu proti výstavbě zcela nového je menší množství potřebných povolení a administrativy. Novou stavbu stavební úřad nemusí povolit, zejména pokud jde o památkové zóny.

V případě demolice musí stavebník řešit likvidaci velkého množství stavebního odpadu. Toho je v případě rekonstrukce logicky méně. Navíc stavebník při rekonstrukci staršího domu již zpravidla nemusí zajišťovat připojení k obecní infrastruktuře.

„Dům, který již stojí, má inženýrské sítě obvykle vyřešeny. Neznamená to, že nebudou potřebovat v některých místech opravit či vylepšit, u kompletně nové stavby ale musíme veškeré tyto záležitosti řešit znovu – tedy žádat o ně a následně je nechat vyprojektovat. To se může výrazně protáhnout,“ dodává Hutník.

Renovace starších objektů a jejich financování by měl začátkem příštího roku usnadnit takzvaný renovační pas, který budou vydávat odborníci z Místních akčních skupin a Energetických konzultačních a informačních středisek zejména v souvislosti s žádostmi o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám. Renovační pas dá majiteli domu jasné informace o tom, v jakém stavu se objekt nachází a jaké změny je v něm třeba udělat, aby odpovídal dnešním standardům.