Článek
Zdeněk Ustohal je navíc poměrně často na cestách a stále raději se vrací do klidu uprostřed zeleně. Klid a pohodu ještě umocňuje bazén na terase se zastřešeným posezením u grilu.
Velkorysá pergola ctí celkový design domu. Ten je určen kamennými zdmi a obloukovou střechou. „Byl to nápad kamaráda architekta, a i když jsme kamarádi pořád, tak si dnes říkám, že klasická sedlová střecha je prostě klasika. Na druhé straně je pravda, že by v podkroví nebylo tolik místa na mezipatro pro spaní.“
.: Terasa u bazénu poskytuje příjemné posezení.foto: Právo/Petr Hloušek
Stodola stopou
Kámen v projektech původně nebyl. „Inspiroval jsem se ale jižní Francií, kde jsem takové domy, podezdívky i ploty viděl. Jenže nastal problém, kde vzít správný kámen. Navíc je skládán horizontálně, ne vertikálně. Náhodou jsme patnáct kilometrů odtud objevili sto padesát let staré stodoly, které byly postaveny stejně. Ale místní si jejich původ už nepamatovali. A představte si – na poli za vsí jsem si všiml stráně, kde se válely ty pravé kameny! Nasbírali jsme tam několik fůr na náklaďák a pak si tady kameníci užili. Zpočátku jim to opravdu nešlo správně trefit. Spojovací materiál je suchý beton a nesmělo se příliš spěchat, aby se zídky a stěny nebortily. Přesto jsme si ještě pomáhali zazdíváním nerezových trnů.“
Stěny domu jsou z klasických cihel, na nich polystyren a pak teprve kameny. Našeho hostitele bavila práce nejen s kamenem, ale i architektem, kterého nemusel příliš obměkčovat. „Mám rád, když věci vznikají a člověk se k nim může vyjadřovat. Ale architektovu práci jsem, až na drobnosti, ctil se vším všudy. Chápu, že volná ruka je pro něho důležitá. Nemám daleko ani k manuální práci. I když tu byli zedníci, tak jsem přijížděl každý den. Dokonce jsme si dělali sami základy na dům –„erú“– ručně. Hodně kamenů mi prošlo několikrát rukama. Někdy je to i jako relax a nejezdím sem, abych to tu proseděl.“
