Mezonety nad střechami vytvořily přátelskou sousedskou komunitu

Autorka celého projektu, Miroslava Fišková, bydlela v jednom z domů v pronajaté garsonce a problémy s údržbou starých domů se jí dotýkaly stejně jako ostatních obyvatel.

Na rozdíl od nich ale měla projekční zkušenosti a odvahu pustit se do velkorysého plánu: přesvědčila sousedy o výhodách rozsáhlé nástavby, získala investora a postupně i všechna potřebná povolení ke stavbě. Akce – přes všechny průtahy na úřadech – musela proběhnout stylem "kulový blesk", protože stavbu limitoval konec roku. Od ledna se výrazně zvedala DPH, která by navýšila celkovou cenu.

Dispozice nových bytů byly natolik zajímavé, že už týden po zveřejnění projektu na webových stránkách bylo devět z dvanácti bytů rezervovaných. A to v době, kdy velké developerské společnosti měly s prodejem značné potíže. O chytrý projekt za rozumnou cenu byl zájem.

Budoucí majitelé bytů se navíc nemuseli omezovat "povinnou" nabídkou developera, mohli své bydlení už ve fázi projektu měnit a přizpůsobovat vlastním představám. Měnili příčky, volili si materiály a standard vybavení – podlahy, obklady, schodiště a zábradlí, vybírali si sanitu, kotel, radiátory nebo třeba i způsob zastínění oken. Spokojenost mladých rodin s bydlením dokládá i skutečnost, že po nastěhování tu vznikla přátelská sousedská komunita.

Společně si obyvatelé nových bytů zakoupili zahradní vybavení pro grilování za teplých letních večerů, dvorek se upraví také pro pobyt a hry malých dětí.

Na návštěvu jsme s fotografem zašli do bytu, který Miroslava Fišková řešila pro svoji klientku nejen dispozičně, ale také včetně veškerého zařízení interiéru. Byt 3+kk má v nástupním podlaží předsíň, ze které je přístupná toaleta; téměř celé podlaží zaujímá velký obytný prostor s kuchyňským koutem a navazující terasou. Přímo z obývacího pokoje stoupá schodiště do horního ložnicového podlaží.

Obytný prostor je bohatě prosvětlený rohovým oknem na jihozápad, odkud se nejenom vychází na terasu do klidného dvora, ale také se otevírají výhledy na okolní průmyslovou architekturu 19. století, která se tady v Holešovicích prolíná s bydlením.

Mnohé areály už byly přestavěny na bydlení nebo kulturní objekty, nedaleko odsud je Centrum současného umění DOX nebo Holešovický pivovar s byty a administrativou. Atmosféru harmonického soužití staré a moderní architektury doplňuje množství zachovaných továrních komínů.

Obývací pokoj má příjemný téměř čtvercový tvar, navazující kuchyňský kout tvoří samostatnou část, s pokojem ale přímo propojenou. Odlišnou funkci vyjadřuje podlaha, na rozdíl od pokoje s dubovými vlysy je tu světlá dlažba, kuchyň má i vlastní okno na terasu.

Konstrukční specialitou kuchyně je volný přístup na terasu pro kočku, řešení dvojitých dvířek věnovala autorka velkou péči, aby se příliš nezhoršila tepelná izolace stěny.

Na rozhraní kuchyně a pokoje stojí velký jídelní stůl pro šest osob, majitelka žije společenským životem a návštěvy jsou tu vítány. Naopak samotný obývací pokoj je volný a prozatím téměř bez nábytku – sezení u průhledného stolku tvoří jen pohodlný fatboy a malý taburet.

Prostor je věnován především rostlinám, které patří k velkým zálibám majitelky. Pod oknem stojí řada bílých stolků s bonsajemi a prostor pod schodištěm je připraven na vysokou zeleň, která už se pomalu začíná pnout nahoru. Hlavně kvůli nim je prostor shora osvětlený střešními světlíky.

Schodiště je nejvýraznějším prvkem interiéru, bílá lomenice se obtáčí kolem rohu místnosti, mezi ní a bílou stěnou se vznášejí tmavé dřevěné stupně. Efektní záměr neruší ani zábradlí, bylo na ně použito čiré sklo bez rámu.

Proti schodišti je v horním podlaží umístěna pracovna, po levé straně od schodů se vchází do koupelny, po pravé straně do ložnice. V ložnici, která leží přímo nad obývacím pokojem, najdeme také rohové okno na jihozápad a kromě dvojlůžka i množství zeleně, pracovna je vybavena zcela prakticky a funkčně.

Spodní podlaží je zařízeno v barevné kombinaci bílé a černé, která se výrazně odráží od dubové podlahy. Bílé stěny opticky prostor zvětšují a dodávají mu ještě více světla, takže ve spojení s velkými okny a městskou krajinou za nimi působí opravdu velkoryse.

Černé dřevo kuchyňské sestavy doplňuje lesklé černé sklo spotřebičů, to se objevuje také na jídelním stole. Naopak nábytek, který není třeba zvýraznit (stolky pod okny), nenápadně splývá se stěnami.

Definitivní podobu v horním patře má koupelna, kde byly zvoleny bílé a hnědé velkoformátové obklady.

Stěna nad dvojitým umyvadlem a čelem vany je v horní polovině obložena zrcadlem, takže se místnost zdá dvojnásobně velká, prostor osvětluje nejenom množství svítidel zakomponovaných do obkladů a zařízení, ale přes den také další střešní světlík. I v koupelně se díky tomu daří rostlinám, které jsou pro celý byt charakteristické.