Článek
Palác postavený před 150 lety byl určen pro polního maršála pašu Zekiho, jenž byl na konci 19. století ministrem sultána Abdulhamita II.
V blízkosti sídla vede most přetínající Bosporskou úžinu a spojující evropskou a asijskou část Turecka.
Sídlo považované za skutečný klenot turecké metropole se pyšní 27 ložnicemi, osmi koupelnami, čtyřmi kuchyněmi a více než třemi tisíci čtverečních metrů obytné plochy. Všechny místnosti jsou bohatě zdobeny mramorem, obrazy a starožitnostmi. Spolu s ním získá nový majitel i dvacetičlenný kolektiv zaměstnanců, kteří pečují o tuto nemovitost a zajišťují její provoz.
Interiér čajového pokoje je laděn do rudé barvy.
K sídlu přiléhá klidná zahrada v japonském stylu se spoustou jezírek a fontán. Do vod Bosporu vybíhá více než 130 m dlouhé molo, soukromá loděnice se nachází nedaleko od něj.
Jedna ze sedmadvaceti ložnic, jimiž historické sídlo disponuje.
Zekiho palác navrhl architekt francouzsko-osmanského původu Alexander Vallaury. Ten navrhoval i mnoho dalších paláců pro turecké vojenské velitele a podílel se na obnově Istanbulu po velikém zemětřesení, které město postihlo v roce 1894.
K sídlu přiléhá klidná zahrada v japonském stylu s mnoha jezírky a fontánkami.
