Článek
Přírodní mramor vzniká rekrystalizací z vápence nebo méně častěji dolomitu, a to pod vysokým tlakem a teplotou hluboko v zemské kůře. Právě díky této přeměně (metamorfóze) je hruběji zrnitý než původní horniny a získává efektní vzory a žilkování, které lidstvo fascinuje od nepaměti. Název pak pochází z řeckého slova marmarein, což znamená lesknout se, protože pro mramor používaný v antice byla tato vlastnost typická.
Od antických staveb po moderní design
Už ve Starém Řecku a Římě byl mramor velmi populární. V těchto oblastech se vyskytuje především v bílé variantě, ale tehdejší stavitelé a sochaři ho většinou natírali barvami. Až časem nátěr zmizel a dnes můžeme antické mramorové stavby i díla obdivovat v jejich přírodní kráse, která je opravdu jedinečná. Žádné dva kusy totiž nejsou stejné.
V našich končinách si mramor nejčastěji spojujeme s bílou nebo šedou, ale výjimkou nejsou ani černé, tmavě zelené nebo sytě červené varianty. Existuje spousta druhů, které se liší podle oblasti svého původu. A právě výrazné odstíny jsou v posledních letech čím dál žádanější.
Šperkem malého bytu je působivý onyxový panel

Carrara (kararský mramor)
Z Toskánska pochází bílý mramor Carrara, který je pro svoji světlou barvu a jemné žilky jedním z nejpoužívanějších na světě. Může být bílý, smetanový i světle šedý a najde využití téměř v každém interiéru. Právě z něj vytvořil Michelangelo známou sochu Davida a dnes z něj můžete mít dekorační prvky i u vás doma. Stejně dobře se ale hodí i na obklady v koupelně či kuchyni, schodiště nebo obsypání rostlin na zahradě.
Calacatta
I tento mramor pochází z Itálie a někdy je zaměňován za kararský. Bezpečně ho ale poznáte podle velmi světlé barvy a také má výraznější žilkování. Díky tomu je skutečným synonymem elegance a luxusu.
Nero Marquina
Tento mramor je na rozdíl od předchozích druhů černý a má kontrastní bílé žilkování. Pochází ze Španělska a oblíbí si ho především vyznavači moderního minimalismu. Nejlépe vynikne ve větších místnostech a sluší mu ostré hrany.
Verde Antique
Osvěžujícím dojmem působí zelený mramor, tedy vlastně serpentin, který pochází ze Spojených států. Vyznačuje se bílým žilkováním a uplatní se především na dekorativních prvcích. Na spoustu lidí má uklidňující účinky a skvěle vypadá v kombinaci se saténem.
Rosso Levanto
I tento mramor se těží v Itálii, ale jeho barva je bohatě červená s kontrastním bílým žilkováním. Vyvolává tedy dramatický dojem a využívá se spíš na detaily a akcenty než celé stěny.
Emperador
Hnědý mramor zatím není příliš známý, ale aktuální barva roku Mocha Mousse to možná změní. Jeho domovskou zemí je Španělsko, a pokud jde o design, má sytou barvu a bílé nebo světle šedé žilkování. Prostoru tedy dodává harmonii a útulnou atmosféru podobně jako například dřevo.
Výhody a nevýhody přírodního mramoru
Mramor není jen synonymem luxusu a exkluzivity, ale také praktickým a odolným materiálem, který překvapí rozmanitostí barev. Některá z jeho variant tedy bude ideální i do vašeho interiéru. K hlavním výhodám mramoru patří kromě estetických vlastností i trvanlivost a vysoká odolnost vůči mechanickému poškození i teplotám až do 150 °C.
Jen pozor na to, že jde o materiál, který vyžaduje náročnější údržbu. Dále má také tendenci vstřebávat tekutiny, což impregnace řeší jen částečně. A zároveň je citlivý na působení kyselin. Pro jeho krásu a originalitu mu to ale určitě odpusťte. Případně můžete sáhnout po jeho imitaci, která je výrazně levnější a v kultivované verzi i dobře vypadá.
Bytu po rekonstrukci dominují mahagon a černý mramor
