Článek
Díky pokročilým stavebním a konstrukčním technologiím, lepšímu zasklívání i vytápění pomocí solární energie má zimní zahrada své opodstatnění i v dnešní architektuře. Zdaleka již nejde o naparáděnou měšťanskou verandu nebo dokonce velkolepou oranžérii. Zimní zahrada je rovnocennou součástí moderního obydlí a výrazným způsobem zkvalitňuje život v něm.
Správné stanoviště
Při stavbě nového domu máme ve výběru ideálního stanoviště poměrně volné ruce. Ale i tak jsme omezováni plánem zástavby, stavebními předpisy i použitými materiály. Bereme v potaz, že na prosklenou přístavbu daleko víc působí klimatické změny než na klasickou zděnou stěnu.
Tradičním omylem je, že zahrada by měla být jen a jedině na jižní straně. Jistě zde ušetříme poměrně hodně tepla, protože i v zimních měsících je mikroklima vyhřívané sluncem. V létě zde ale bude často až nesnesitelné vedro, proto musíme opravdu kvalitně vyřešit odvětrávání.
Někdy nás stavební podmínky nutí orientovat zimní zahradu na sever. Nikdy tam nebude příliš horko a přemíra světla, ale na druhou stranu prosklený a přirozeně vytápěný prostor uchrání severní stěnu domu před ochlazováním a v obytných místnostech bude podstatně příjemněji, protože tepelný polštář v proskleném prostoru se ohřívá i při rozptýleném slunečním záření.
V zahradách otočených směrem východním nebo západním panuje po celý den v podstatě vyrovnané mikroklima. Může tu být příjemná pracovna nebo místo pro podvečerní odpočinek a relaxaci.
Co na podlahu
Volba použitého materiálu do značné míry ovlivňuje funkčnost i pocitovou pohodu daného prostoru. Optimální volbou pro zimní zahrady jsou materiály přírodní nebo takové, které je věrně imitují. Nejvhodnější jsou krytiny dobře odolávající vlhkosti i poměrně značným výkyvům teplot, na prvním místě je to dlažba a umělý kámen, dále pak kámen přírodní, cihla nebo terakota.
Pomocí směru pokládky i barevností si pohrajeme s optikou a malý prostor zvětšíme. Světlá podlaha s velkoformátovými dlaždicemi položenými nakoso udělá divy. Naproti tomu barva tmavá sice světlo pohlcuje, prostor zmenšuje, působí ale útulněji. Je jen na nás, k jaké variantě se přikloníme.
Optického členění prostoru dosáhneme několika malými schůdky a stupínky. Ale pozor, neměly by být v komunikační cestě, protože světelné podmínky v zimní zahradě jsou omezovány větším množstvím rostlin, hrozí při nepozornosti, že zakopneme a v horším případě si přivodíme úraz. Stupínky využijeme spíš pro místo, kam postavíme stolek nebo instalujeme květiny. Tím, že budou mít základnu nestejně vysokou, jednoduše docílíme optického členění podobně jako v přírodě. Prosklenou přístavbu zdánlivě rozšíříme a propojíme s dalším prostorem využitím dlažby nebo jiné podlahové krytiny stejného typu i odstínu, jako je např. na přilehlé venkovní terase nebo v obývacím pokoji.