Článek
Pro většinu lidí jsou ústřice pochutinou servírovanou na ledu a v jejich schránce. Našinec pak zejména díky spisovatelce Agathě Christie také ví, že jejich sezona je v měsících, které mají v anglickém názvu písmeno r. Tím to ale obvykle zhruba končí. O schránkách těchto mořských mlžů se obvykle už nijak neuvažuje. Je to zkrátka odpad.
To ale přišlo líto designérům z londýnského studia Matter Forms, kteří se kromě designu zabývají i zkoumáním a vývojem nových materiálů. Navázali proto spolupráci s restauracemi ve východní části britské metropole a začali od nich ústřičné schránky odebírat.
Vše začalo tím, když si šéfka studia Mooka Srisurayotinová všimla, jaké množství ústřicových lastur v jednom z tamních podniků denně likvidují: „Vyhodí tam kolem 5000 mušlí za jediný den. My v nich ale vidíme potenciál. Mají totiž stejné chemické složení jako vápenec.“
Vědci představili robota, který staví dům z hlíny bez použití cementu
Tak začala práce designérů na vývoji nové udržitelné alternativy betonu, kterou ve studiu nazvali Oyster[Crete].
„Roztřídíme lastury podle velikosti a pak je kombinujeme do směsi. Všechny její složky jsou přitom přírodního původu, klíčovou položkou jsou přitom právě schránky ústřic. Ty tvoří 80 procent směsi. Používáme rovněž písek a jíl, ovšem ve velice malém množství,“ líčí designérka.
Podnos na servírování ústřic je prvním designovým výrobkem z nového materiálu.
Její tým začal s novou směsí pracovat postupně. Ostatně ve studiu mají jen malý drtič, s nímž mohou efektivně připravit jen vzorkové množství směsi. Přesto zvládli vyrobit už první předměty, zatím jde ale jen o interiérové designové produkty.
Nejvýznamnější z nich je stylový podnos na ústřice určený pro jejich servírování, který designéři představili během zářijového Design Weeku v Londýně.
Zatímco ze spodní strany je plochý, vršek je členitý a připomíná malý model pohoří. Prohlubeniny v něm slouží k umístění otevřených ústřic.
Schránky ústřic mají stejné chemické složení jako vápenec, lze je tedy využít na výrobu materiálu podobného betonu.
„Tohle je ale jen začátek. Naším hlavním cílem je odzkoušet tento materiál na projektech mnohem většího měřítka, například jako obklady na zdi, design interiérových prostor apod.,“ plánuje designérka.
Nápadem zpracovávat lastury ústřic je nadšený majitel rybářské společnosti a ústřicového baru The Whistling Oyster Will Boden. Také v jeho podniku se dosud mušle prostě vyhazovaly do odpadu, a tak se rozhodl projekt podpořit.
„Je to skvělý nápad. Cokoli jiného je lepší než je jen vyhazovat do koše. Vážně skvělý nápad,“ pochvaluje si.
Agentura Reuters k tomu doplňuje, že produkce cementu, který je hlavním pojivem v běžném betonu, je zdrojem zhruba šesti procent emisí oxidu uhličitého na celé planetě a mnoho odborníků ji považuje za těžko omezitelný sektor. Právě při zpracování vápence a výrobě cementu vzniká obrovské množství CO2. S růstem stavebnictví v rozvojových zemích pak někteří odborníci očekávají růst podílu tohoto oboru na světové produkci CO2 až na 17 procent, uzavírá agentura.
3D tištěné cihly ze skla: Rarita pro fajnšmekry, nebo budoucnost stavebnictví?
