Květinové dárky, které udělají radost

Zimní období je pro většinu pokojovek zatěžkávací zkouškou: méně světla, přetopené místnosti a občasný chladný vzduch od okna při větrání rozhodně nedělají květinám dobře.

Druhy z tropických oblastí jsou na vysoké teploty v bytech zvyklé. Pokud jim zajistíme světlé místo a přiměřenou zálivku, porostou bez problémů.

Rostliny ze subtropických oblastí potřebují během zimy chladnější prostředí a zálivku podstatně sníženou nebo téměř žádnou. Opadavé se mnohdy obejdou i bez světla, neopadavé potřebují naopak světla co nejvíce.

Pryšec nejnádhernější (Euphorbia pulcherrima), lidově zvaný vánoční hvězda, někdy též poinzécie. Bývá jedním z nejběžnějších květinových dárků v tomto období.

Na rostlině neobdivujeme květy, jak si mnozí myslí, ale listeny. Listeny původních rostlin mají barvu červenou. Přestože šlechtitelé už nabídli rostliny s listeny žlutými, bílými, růžovými a dvoubarevnými, obliba červené je stále největší.

Vánoční hvězdě během zimy vyhovuje pokojová teplota. Kamenem úrazu může být přenesení květiny z obchodu do interiéru, když je mrazivé počasí. Je nutné ji nechat dobře zabalit a doma vybalit až po vyrovnání teplot. Substrát udržujeme mírně vlhký. Listeny na rostlině vydrží mnohdy až do jara.

Pokud chceme rostlinu dále pěstovat, přeneseme ji v březnu do chladnějšího prostředí, silněji ji seřízneme a zaléváme jen minimálně. Během vegetačního období rostlina znovu obrazí. V této době ji hojně zaléváme a přihnojujeme. Do podzimu zesílí a zmohutní.

Tento pryšec zakládá květy ve dnech kratších než 12 hodin (rostlina krátkodenní), a tak přibližně od poloviny září rostlině upravíme délku dne tak, že ji můžeme zakrývat větší nádobou, neprůsvitným papírem, fólií apod. Proces zakládání květů může narušit i pouliční osvětlení.

Vánoční kaktus (Schlumbergera) vykvétá zpravidla těsně před Vánocemi. Zajistíme mu světlé místo a teplotu kolem 20 °C. Substrát v této době nenecháme vyschnout. Po odkvětu však zálivku silně omezíme a přemístíme rostlinu do chladnějšího prostředí do 15 °C. Nejčastějším problémem bývá opad poupat. Od nasazení poupat je totiž velmi citlivý na všechny změny: teplotní, světelné i vláhové. S tím souvisí otáčení, přenášení apod.

Právě v této době bohatě kvetou bramboříky. Moderní odrůdy se pěstují v mnoha barvách a barevných kombinacích, s třepenitým okrajem, v běžné velikosti i miniaturní. Vyžadují dostatek světla, bude jim dobře na okně v nejchladnější místnosti, což bývá nejčastěji ložnice, nebo na nevytápěné chodbě. Případně mezi okny.

Čím je v místnosti chladněji, tím úsporněji zaléváme, ale květy vydrží déle a rostlina bude v lepší kondici. Ideální teplota se pohybuje kolem 12–15 °C. Rozhodneme-li se brambořík pěstovat i dále po odkvětu, zálivku postupně omezíme. Rostlina začne uvadat a zatahovat do ploché hlízy.

V létě brambořík nabírá sílu k dalšímu kvetení. Před začátkem dalšího růstu hlízu přesadíme do čerstvého rašelinového substrátu. Vrchol hlízy nesmíme tzv. utopit. Necháme ji mírně vyčnívat nad povrch.

Broméliovité pokojové rostliny, ať již pěstujeme vríseu, echmeu, ananas, či guzmánii, získáváme zpravidla kvetoucí. Z mohutnější rozety listů vyrůstá květenství podepřené barevnými listy či listeny. Bromélie ovšem kvetou jen jedinkrát za život. Patří totiž mezi rostliny tzv. monokarpické: po odkvětu celá rostlina odumře a my s tím nic neuděláme.

Rostlina ale dělá parádu po mnoho týdnů. Zpravidla po sobě navíc zanechá jednoho či více potomků (dceřiných růžic), které můžeme dále pěstovat. Rostliny zaléváme nárazově a poměrně vydatně, necháme vyschnout a až potom znovu zaléváme. Můžeme zalévat do růžice listů.

Azalka vydrží kvést v chladnějším prostředí podobně jako bramboříky. Teplota by se měla pohybovat v rozmezí 12 až 15 °C. Ideální je studená chodba, ložnice nebo meziokenní prostor.

Po odkvětu přeneseme azalku do místnosti s teplotou ještě o něco nižší, aby nezačala předčasně rašit. Na začátku sezony můžeme některé výhony zakrátit.

V předjaří rostliny potřebují dostatek světla a čerstvý vzduch, nesmí však být v průvanu. Dbáme na pravidelnou zálivku, která musí být úměrná s teplotou.

Podobný světelný režim jako vánoční hvězda před kvetením vyžaduje další rostlina – kalanchoe, správně botanicky kolopejka Blossfeldova (Kalanchoe blossfeldiana). Tato rostlina se sytě zelenými, sukulentními listy a bohatým květenstvím se v zimě běžně prodává v mnoha barvách. Květy mohou být bílé, okrové, žluté, oranžové, růžové, červené nebo purpurové. Pěstují se miniaturní kultivary i poměrně mohutné rostliny. Snadno ji rozmnožíme listovými nebo stonkovými řízky.

Dnes patří k nejrozšířenějším rostlinám zdobícím okenní parapety. Vytvoření odolných kultivarů falenopsů (Phalaenopsis) a poměrně příznivá cenová nabídka udělaly z této rostliny hit. Nádhernými květy, které se opakovaně objevují, se můžeme snadno pochlubit.

Stejně jako africké fialky, i orchideje potřebují rozptýlené světlo, přímé slunce jim škodí. Vyhovuje jim celoročně pokojová teplota. Zálivkový režim je ale malinko jiný. Nejlépe je rostlinu ponechat v průhledné nádobě, abychom mohli kontrolovat kořeny, které jsou zvyklé fotosyntetizovat. Substrát musí být speciální pro orchideje, zaléváme nárazově, vodu necháme vytéct z nádoby a odstraníme z misky. Přihnojujeme jen opatrně.

Gardénie patřila kdysi k velmi oblíbeným pokojovkám. Tento bohatě větvený stálezelený keřík tvoří plné, bílé květy vonící po jasmínu. Listy jsou lesklé, tmavozelené. Gardénie vyžaduje slunné místo. V bytech, kde je příliš suchý vzduch, musíme častěji rosit nebo mlžit. Gardénie kvetou nyní v zimě, ale mohou kvést i v létě.

Kvetení se dá časovat. Tomu podřídíme termín řezu a průběh teplot. Rostliny, které kvetou v prosinci, seřízneme začátkem července. V době tvorby poupat by měly být noční teploty nižší než 18 °C. V době kvetení vydatněji zaléváme a také přihnojujeme. Teplota může vystoupat na 20 °C. V létě rostlinu umístíme v zahradě. Rostliny, které kvetly v létě, by měly v tomto období mít teplotu 12–15 °C. Snížíme zálivku a nehnojíme.

Náročná a velmi krásná je kamélie. Její bílé, růžové nebo červené plné květy jsou jako růžičky. Podobně jako gardénie potřebuje chladnější přezimování na světlém místě. Optimální teplota je 4 až 10 °C. Zálivku omezíme, ale nesmíme nechat substrát přeschnout. V době, kdy se objevují první poupata, začneme rostliny pravidelně rosit. Jakmile se začnou poupata vybarvovat, přestaneme a o to více zaléváme.

Kvetoucí rostlinu můžeme dočasně přenést i do vytápěné místnosti. Přes léto může stát u otevřeného okna nebo na stinném místě v zahradě. Potřebuje bohatou zálivku měkkou vodou.

Jetelíček nebo čtyřlístek je lidové označení šťavelu (Oxalis deppei), který se pěstuje jako pokojová rostlina. Listy jsou tvořeny čtyřmi lístky s nahnědlou skvrnou a růžově červenými květy. Šťavel pěstujeme na světlém stanovišti. Optimální je slunné okno, ale snese i polostín.

V půdě jsou hlízky, které během léta udržujeme v suchu a chladnu. Lze přirychlovat podle potřeby, např. na Vánoce, Nový rok apod. Dříve se čtyřlístek pěstoval poměrně často. Dnes může být milým dárkem k Novému roku.