Jen málo jiných lokalit si přeměnu zaslouží tak moc jako Palmovka, míní architekt

Architekt Filip Tittl o ní říká, že je jednou z největších územních studií, jež se pořídila, a nejzajímavější, kterou dělal. Palmovku mění v živé město krátkých vzdáleností s hustou sítí různorodých veřejných prostranství.

V metropoli podle něj existuje jen málo lokalit, jež si transformaci zaslouží tak moc jako tato část Prahy 8. Vnímá ji jako problematickou, i proto, že se tu s oblibou scházejí bezdomovci a další živly, a za místo nedokončených urbanistických koncepcí, upozorňuje na neutěšený stav veřejných prostranství.

Přiznává, že sedm let, která nad rozsáhlým dokumentem se svým týmem strávil, se jeví jako velmi dlouhá doba. „Ale za mě je to docela úspěch kvůli tomu, jak důležitý materiál to je. Snad bude pro Palmovku znamenat happy end,“ poznamenal k budoucnosti jednoho z nejdůležitějších přestupních uzlů, jímž denně projde 60 tisíc lidí.

Územní studie podle ředitele odboru územního rozvoje magistrátu Filipa Foglara zpřesňuje územní plán, který stanoví, k jakému způsobu mohou být využity územní části, a je podrobnější. Říká například, jaká je maximální výška nových budov, jak budou tvarované.

Za jednu z nejvýznamnějších změn, kterou pro Palmovku architekti přichystali, označil Tittl tzv. jižní obchvat Libně. Nová komunikace má ulevit centrální části, ta se může rozvíjet jako pěší zóna. Silnice představuje dopravní bypass Sokolovské mezi Švábkami a Balabenkou. Jinými slovy, auta z Rohanského nábřeží objedou palmovecký kopec z jižní strany, kde nestojí žádná obytná zástavba.

„Zůstane-li autobusové nádraží, Palmovka se nikdy nedokončí,“ varuje Nepil. O osudu „bolestivého vředu“ se diskutuje několik let. Dosavadní záměry ztroskotaly kvůli ceně za pozemky nebo podobě projektů. Nyní se počítá s výstavbou polyfunkčního komplexu, který nabídne bydlení, obchodní centrum propojené se stanicí metra a novým náměstím Bohumila Hrabala, jenž k Libni neodmyslitelně patří. To vznikne mezi jižní frontou domů ulice Na Žertvách a navrhovaným městským blokem. Tittl slibuje zelené pobytové náměstí, vzorový projekt, jak má vypadat současné náměstí ve městě.

Zástavba nemine ani tzv. Pentagon mezi Voctářovou, U Rustonky, Sokolovskou, Zenklovou k Libeňskému mostu, kde se počítá s novou čtvrtí s 1500 byty, školou, komunitním centrem, živým parterem. Dostavby by se mělo dočkat i chátrající torzo, původně pro radnici Prahy 8. Poslouží Evropské kosmické agentuře. Architekti chtějí využít i potenciál palmoveckého kopce, jemuž vévodí plynojem a kde městská část chystá revitalizaci sportovního areálu. V plánu je nový park ve stopě původní železniční trati mezi Palmovkou a Rustonkou.

Místostarosta Tomáš Hřebík (STAN) doufá, že studie představuje první nakopnutí a konečně se začne něco dít. „A kdy to bude? Léta poslouchám, jak se daří všechno dohodnout, ale reálné stavby se nedějí?“ ptal se na setkání u příležitosti představení studie bývalý člen vedení osmé části Petr Vilgus, který stál na začátku tvorby materiálu.

Zřejmě nejblíž je podle Hřebíka dostavba vesmírné agentury. Město už vybralo zhotovitele. Projekt na autobusovém nádraží se nachází ve fázi povolovacího procesu, investor ještě musí dořešit majetkoprávní vztahy s dopravním podnikem, jemuž patří pozemky. „My od dopravního podniku potřebujeme pozemky pro náměstí. Dozvěděli jsme se, že to není priorita. Městotvornost dopravního podniku je tristní,“ poznamenal Nepil k jednání s městskou firmou. V případě Pentagonu běží změna územního plánu.

„Univerzální kostky, koukám… Paříž, Stockholm, Bukurešť, Praha, všude nasázet to samé,“ hodnotil vzhled nových domů ve facebookové diskuzi jeden z účastníků. „Proč počítáte jen s tak nízkými baráky, proč se bojíte stavět do výšky?“ zajímalo jiného. „Stavme zcela uzavřené bytové bloky, a nikoliv tento hybrid mezi panelákovým sídlištěm a blokovou zástavbou.“ „Hlavní výhodou uzavřeného bloku je ticho,“ míní další.