Jednopokojový byt se stal pro majitelku splněným snem i dobrou investicí

Architektonicky dobře zvládnutá novostavba kopírující svým průčelím oblouk ulice oslovila investorku hledající vhodnou nemovitost pro uložení finančních prostředků a současně jejich zhodnocení formou pronájmu.

Vybraný byt se nachází v první třetině širokého oblouku a z balkónu obíhajícího uliční fasádu se tak jeho obyvatelům naskýtá panoramatický pohled na údolí linkované ulicemi, ale i zelené stráně pražského návrší.

Mírné zaoblení čelní stěny obývacího pokoje dodává bytu na atraktivitě.

Byt 1+kk s užitnou plochou 42,2 m² se nachází v prvním nadzemním podlaží a sestává ze společné obývací, spací, jídelní a kuchyňské části, předsíně, koupelny a samostatného WC. Součástí bytu je balkón.

Předsíň o ploše pět metrů čtverečních sice poskytuje prvotní zázemí pro odkládání svršků a obuvi, ale nemůže suplovat plnohodnotné úložné prostory, které jsou nezbytností i při určitém provizoriu, jež s sebou bydlení v pronajatém bytě přináší.

Bylo tedy nutné je začlenit do hlavní místnosti, v níž bylo třeba skloubit i další funkce.

Půlkruhová stěna sousedící s balkónem je téměř celá prosklená, na protilehlé stěně měl již své pevně dané místo kuchyňský kout, zbývaly tudíž jen dvě plné stěny. Ty se staly základními linkami, jež přirozeně vymezily prostor, v němž měl současně vzniknout obývací pokoj, jídelna a ložnice.

Majitelka, pro niž se koupě bytu stala nejen výhodnou investicí, ale současně místem, kde si mohla plnit své designérské sny, se jimi nechala vést a vložila mezi ně třetí, tentokrát mobilní stěnu, již tvoří látkové vertikální žaluzie pohybující se po kolejnici zabudované ve stropě.

Třicetimetrovému pokoji se tak dostalo optického rozdělení na společenskou a klidovou zónu.

Široké pruhy průsvitné smetanově zbarvené látky dodaly bytu romantický nádech, vnesly do něj pohyb, který změkčil a zútulnil jinak poměrně strohý, minimalisticky laděný prostor.

Přestože se staly dominantním prvkem, díky své jednoduchosti a jemné barevnosti korespondující s odstíny dvířek kuchyňské linky, čalouněním jídelních židlí, ale i potahy křesel v o něco tmavším odstínu, jednotlivé zóny v pokoji oddělují a zároveň sjednocují v jeden funkční celek.

„Vše jsem řešila sama, podle vlastního návrhu, představivosti. Líbilo se mi propojení celého interiéru pomocí fialové barvy – fialově jsou vymalované tři stěny pokoje, fialová se opakuje na koberci, poličkách, botníku, ale i na doplňcích, ať už je to květník Lechuza, nebo ručníky,“ vysvětluje svůj tvůrčí záměr majitelka a hrdě dodává:

„Dokonce jsem fialovou barvou sama vymalovala. Pomáhala mi s tím tehdy má tříletá dcerka a strašně moc ji to bavilo.“

Jako doplňující prvek barevné palety působí v interiéru šedá a stříbrná barva. Najdeme ji na tapetách použitých namísto obkladu mezi skříňkami kuchyňské linky, kde jsou pod ochranou skla, na kuchyňských spotřebičích, svítidlech, na nábytku a podobně.

Bílá ve vysokém lesku spolu se zrcadlovými dveřmi skříně odrážejí světlo a napomáhají tak prostor nevelkého bytu opticky zvětšit.

Barevně pokoj ukotvuje dřevěná plovoucí podlaha v dezénu buku. V konfrontaci s ním majitelka odvážně zvolila výrazný dezén pro desku kuchyňské linky a jídelního stolu.

Koupelna a WC, které je, chce se zvolat sláva, i v tak omezeném prostoru esteticky a hygienicky řešené samostatně, jsou laděny do teplých tónů čokoládové a broskvové.

Prostor, kde se při zařizování pracuje s každým centimetrem, si říká o nábytek vyrobený na zakázku. Majitelka bytu takto řešila zejména úložné prostory, které nyní poskytuje trojdílná vestavná skříň, a kuchyňskou linku s jídelním stolem.

Někdy se ovšem stejně dobře uplatní improvizace. To je případ předsíně, kde ostrý roh svíraný dveřmi nedával mnoho šancí na instalaci skříně a majitelka našla vtipné a jednoduché řešení.

Odkladní místo se ukrývá za paravánem s nesmrtelným portrétem Audrey Hepburnové.

Známé úsloví, že čas jsou peníze, lze po návštěvě tohoto bytu vnímat i v opačném významu.

K jeho koupi došlo před čtyřmi lety. Majitelka jej upravovala v poklidu s tím, aby mohla s dobrým pocitem předat klíč prvnímu nájemníkovi.

„Žádné limity stanoveny nebyly, lépe je všemu věnovat svůj čas než práci uspěchat a pak řešit nedodělky, vady a špatně odvedenou práci.“