Jako na italském předměstí. Kolem honosné Lannovy vily chodila smetánka do Stromovky

V záplavě luxusních vil v bubenečské čtvrti se v Pelléově ulici nachází i ta Vojtěcha Lanny ml. (1836–1909) – českého průmyslníka, obchodníka, stavitele, sběratele umění a štědrého mecenáše.

S rodinou sídlil v paláci naproti Masarykova nádraží, rušné centrum jim však časem přestalo vyhovovat. Klid našli v tehdy ještě málo obydlené Bubenči. Jednopodlažní vilu využívali Lannovi jako letní rezidenci a místo pro své umělecké sbírky.

„Vila byla vystavěná v letech 1868–1872 slavnými architekty Vojtěchem Ignácem Ullmannem a Antonínem Viktorem Barvitiem,“ vypráví manažerka vily Vendula Sýkorová. Autorství je to ale údajné, dochované plány totiž nejsou podepsané.

„Vila je postavená v novorenesančním stylu a je to jedna z nejvýznamnějších staveb v tomto stylu vůbec, jak v Čechách, tak v Evropě,“ vyzdvihuje Sýkorová její jedinečnost. Šlo dokonce o první příklad slohově čistého novorenesančního domu u nás.

Od roku 1957 je budova v rukou Akademie věd ČR, která zde sídlí dodnes. Využívá ho k reprezentačním účelům, k pořádání vědeckých konferencí a také jako hotel.

Dostat se sem můžete v rámci festivalu Open House Praha, do nějž se vila třetí květnový víkend zapojí. Co vám průvodce ukáže? Možná to budou právě ty prostory, které jsme si prohlédli i my s kamerou.

Hned za hlavním vchodem z ulice se nachází vstupní hala, odkud na návštěvníky shlíží z obrazu na zdi sám pan průmyslník Lanna. Po monumentálním schodišti se dá odsud dostat do patra, mimo jiné do hotelových pokojů. Za dveřmi vedoucími z recepce se nachází několik zdobných salónků. A skrze prosklenou stěnu lze z haly vidět až ven – na terasu a do rozlehlé zahrady doplněné altánkem.

Vila je inspirovaná stylem italských předměstských domů. Mimochodem, v době vzniku vily byla tato část Prahy skutečně předměstím, okolní zástavba byla minimální. „Lanna tu byl jeden z prvních,“ potvrzuje manažerka.

„Zároveň byla vila na frekventované cestě z Letné do Stromovky, kudy proudila pražská společnost. Budova tu stála jako to centrum, kolem kterého musela smetánka projít, což mělo pro rodinu reprezentační účel,“ dodává Sýkorová.

I my se můžeme přesvědčit, že italského ducha dům rozhodně nezapře. Stačí vyjít do zelenající se zahrady, jíž zrovna v den naší návštěvy prozařovalo jarní slunce, pohlédnout na iónské sloupoví vily s balkónem a reliéfy na fasádě. Na návštěvníka hned dýchne jižanská atmosféra a trocha z onoho pověstného „la dolce vita“. Jen se uvelebit do stínu stromů a lenošit…

Nepřišli jsme si sem ale užívat sladkého nicnedělání, vydáváme se společně s naší průvodkyní na prohlídku interiérů.

„Nacházíme se teď v Apollonově sále,“ ukazuje nám Sýkorová honosný prostor kolem sebe. „Je to nejvýznamnější reprezentační sál vily Lanna. Je zdobený hlavně antickými freskami zobrazujícími život boha Apollona,“ popisuje manažerka.

Jsou dílem především rakouských umělců, například Heinricha Gärtnera nebo Hanse Makarta. Do maleb se zapojil i mladší bratr architekta Antonína Barvitia, Viktor.

„Jednu dobu byl Vojtěch Lanna nemocný, léčil se v Alpách, četl tam různé knihy a začal se více zajímat o umění. Uchvátila ho antika a výjevy z mytologie, které tu ve vile chtěl zobrazit,“ vypráví průvodkyně.

Fresky hrají prim i v další místnosti, kam se jdeme podívat. Ze vstupní haly procházíme chodbou do tzv. Travenského salonku. „Má zobrazovat historii rodiny – oblast, odkud pocházeli, tedy Rakousko, a práci, kterou se původně živili, těžbou dřeva a soli,“ vysvětluje nám, jak malby plné hor, řek a dřeva „číst“.

Dnes je tento salonek, menší než Apollonův, plný stolků s připravenými skleničkami. Slouží totiž jako kavárna a je volně přístupná veřejnosti.

A teď už hurá vzhůru. „Zhruba po 90 schodech jsme vystoupali na vyhlídkovou věž, odkud je krásný výhled na Prahu 6 a Trojský zámeček,“ ukazuje nám Sýkorová. A dodává, že pro podobné stavby v italském měšťanském stylu nejsou vyhlídkové věže typické, Lannova vila je v tom unikátem.

Zdejší balkon s výhledem na okolí si oblíbili i návštěvníci. Jeden z nich tu prý brzy plánuje požádat svou partnerku o ruku, jak s předstihem prozradil personálu. A možná se budoucí manželé rozhodnou oslavit tu i svatbu samotnou. Nebyli by zdaleka první.

Vila a palác v centru ale rozhodně nejsou jedinými stavbami v Praze, které jsou s úspěšným podnikatelem spojeny.

„Je to třeba slavný Negrelliho viadukt, který Lanna stavěl. Zároveň se podílel i na stavbách náplavek v dnešní podobě. Později byl v komisi pro postavení Rudolfina a věnoval i velkou část financí na stavbu Uměleckoprůmyslového muzea, kterému před smrtí věnoval svou sbírku skla,“ uzavírá Sýkorová.