Jaké nás čekají trendy v bydlení? Udržitelnost, zeleň a prostor jako zásadní komodita

Zatímco ještě nedávno byla udržitelnost pro mnohé neznámým pojmem, v současnosti na něj narazíme doslova na každém kroku. Obor stavebnictví samozřejmě není výjimkou. Přičteme-li k tomu nejmodernější technologie, můžeme očekávat, že právě architektura a stavebnictví mají potenciál vytvářet pro lidi prostředí k pohodlnému životu a přitom mít neustále pod kontrolou náklady na chod domácnosti a moci je přímo ovlivňovat.

Speciálně ve městech lze očekávat, že se čím dál více bude prosazovat trend navracení zeleně do jejich ulic. Ať již v podobě zelených fasád, nebo střech. Výhody takových opatření jsou naprosto nesporné. Zeleň pomáhá nejenom ve svém okolí čistit ovzduší, ale co se ukazuje v posledních letech jako další důležitý benefit, to je vytváření chladných ostrůvků uprostřed horkých hustě zastavěných center.

Přítomnost zeleně zároveň zlepšuje náladu okolo žijících obyvatel a zvyšuje kvalitu bydlení v okolí obecně.

I proto se developeři v současné době snaží začleňovat zeleň do svých projektů.

„Hlavní výzvou několika posledních let je najít řešení pro udržení příjemného klimatu v bytě po celý rok, tedy nejen zajistit teplo během zimy, ale i komfortní podmínky v letních vedrech,“ říká na toto téma Martin Šetek ze společnosti Resimo, která mapuje nabídku tisíců nemovitostí tuzemských developerů.

Běžnou součástí výstavby se proto stávají trojskla či předokenní žaluzie. Standardem dnes již není pouhá úspora za vytápění, ale i tzv. rekuperace, tedy zpětné získávání tepla. Byty bývají vybaveny klimatizací či přípravou na ni, využívá se chlazení stropů. Pro úsporu nejen ve společných prostorách se stále častěji využívají solární panely.

Developeři také přistupují k využívání dešťové neboli šedé vody. Ta se v nových bytech používá nejen ke splachování toalet, ale i k dalším účelům, například k zálivce zelených ploch ve vnitroblocích.

Nabídka developerů se mění i z hlediska již zmíněných nových technologií. Čím dál častěji se lze setkat s byty a domy vybavenými systémem chytrého řízení domácnosti. Ten pomáhá šetřit náklady na vytápění i ochlazení interiéru a zároveň zvyšuje pohodlí obyvatel domu či bytu. Majitelé mohou například ovládat všechna světla v bytě přes jeden vypínač. Na dálku si mohou zapnout či vypnout topení apod.

Mnoho starších městských čtvrtí trápí nedostatečné kapacity pro parkování v ulicích. Ne všude lze stavět veřejné garáže, ne každý chce jít z domova k autu třeba i několik minut a ještě méně lidí baví po příjezdu z práce domů trávit dlouhé minuty hledáním místa k zaparkování.

I u nás se začaly coby první vlaštovky objevovat proto projekty, které umožňují majitelům bytů parkovat své auto přímo před ním. Některé domy tak mají proto samostatný výtah pro auta.

Proměnou prochází rovněž pojetí a význam vnitrobloků. Jsou navrhovány tak, aby v nich lidé mohli opravdu trávit čas při odpočinku a společně se svými sousedy. Čím dál častěji mají vzhled zahrad a parků, slouží k setkávání lidí z domu a vznikají komunitní terasy s posezením a grilem.

Součástí výstavby může být i společná sauna, bazén nebo posilovna, případně i místnost na mytí kol apod. U větších projektů dokonce vznikají i náměstíčka s pódiem pro pořádání akcí, s kavárnou či restaurací apod. Takové zázemí nabízí třeba pražský Modřanský cukrovar.

Obecně lze sledovat trend posilování významu místních komunit. Není neobvyklé, že přímo ve městech, například na střechách domů, vznikají komunitní zahrady určené ke společnému pěstování plodin. Nezřídka bývají doplněné i včelími úly. Tím mají pěstitelé zajištěno, že jejich plodiny bude mít kdo opylovat, zároveň se mohou těšit i na med.

Ve vzdálenější budoucnosti lze očekávat i rostoucí počty městských farem, v nichž se budou potraviny pěstovat především na principu hydroponie a jejích variant.

Ke změně dochází i v používání stavebních materiálů. Už několik let lze pozorovat silný návrat k tradičnímu stavebnímu materiálu, jímž je dřevo. Jako dřevostavby ve světě vznikají i celé bytové domy. Jinde se naopak architekti a developeři drží zcela minimalistického přístupu a ponechávají nejenom v exteriéru, ale i uvnitř staveb přiznaný beton.

Na významu čím dál více získává rovněž sklo. Nejde však jen o to vytvářet výškové stavby celé zahalené ve skleněném plášti bez jakékoli další přidané estetické hodnoty, ale jde především o jeho další funkce.

V mikroměřítku rodinných domů to jsou stále častější požadavky na pevné zasklení i v bezrámovém provedení kombinované s posuvnými systémy či francouzskými dveřmi se schopností vynikající tepelné izolace. U velkých projektů jde o účelné využití skleněných ploch na fasádách.

„Prosklené prvky fasády dokážou výborně chránit interiér před povětrnostními vlivy (včetně krupobití - pozn. red.) i dalšími rušivými prvky z okolí. K dispozici jsou systémy, které v zimě zajistí optimální tepelnou izolaci a využití slunečního tepla, zatímco v létě se samy zabarví a zajistí tak ochranu před přehříváním,“ říká Jaroslava Dlouhá ze Saint-Gobain Glass.

Projekty nových budov předpokládají rovněž využití skleněných tabulí coby fotovoltaických článků. Mnoho objektů by tak mělo být díky nim energeticky soběstačných.

Ne všechny trendy, s nimiž lze v blízké budoucnosti počítat, se ale budou asi každému líbit. Tím méně přitažlivým je obecná tendence ke zmenšování bytů. Náklady na jejich vytváření jsou čím dál vyšší, jak roste množství dalších doprovodných prvků obsažených v developerských projektech.

Aby se tento růst nějak vyrovnal a byty byly za ještě alespoň trochu reálně dostupné ceny, zmenšuje se jejich velikost. Prostor se tak stane v budoucnu patrně tím největší rysem komfortu a luxusu.