Zdravé sazenice jsou základ úspěchu

Aby naše pěstitelské snahy byly korunovány úspěchem, potřebujeme nejen vědět, jak na to, ale musíme mít také kvalitní sazenice. Zdravé sazenice.

Sazenice na venkovní záhony dáváme důsledně až po ledových mužích, zpravidla až kolem 20. května.

V chladnějších oblastech je pojistíme proti případnému chladu fóliovými kryty nebo netkanou textilií.

Nejoblíbenější plodovou zeleninou a nejvíce pěstovanou jsou rajčata a papriky, v drobném ovoci vedou jasně jahody. K oblíbeným bylinkám patří petržel, koriandr, estragon, tymián, bazalka.

Všechny druhy teplomilné zeleniny potřebují úrodnou, humózní, dobře propustnou a snadno záhřevnou půdu.

Rajčata mají vysoký obsah karotenu a vitaminu C. Podporují chuť k jídlu, činnost jater a ledvin a zvyšují celkovou odolnost organismu. Nejlepší jsou hrnkované sazenice. Mají mít silný, nejvýše 30 cm vysoký stonek, zdravé, sytě zelené listy a vyvinuté první květenství.

Rostliny podle potřeby zavlažujeme, přihnojujeme, vyvažujeme ke kolíkům a vylamujeme zálistky. Jejich vyštipování, vystřihování nebo odřezávání nožem není vhodné, protože šťávou, která ulpí na prstech nebo na nářadí, se mohou přenášet virové choroby.

Keříčková rajčata, vhodná do chladnějších poloh, mají tu výhodu, že zrají najednou. Pěstujeme je v hustším sponu (50-60 x 20-30 cm). Zálistky jim nevyštipujeme. Pěstují se odrůdy Hana, Julia, Odeon, Robura aj.

Nejvážnější choroby rajčat: plíseň rajčete (bramborová) a virózy přenášené savým hmyzem (hlavně mšicemi), septoriová skvrnitost, šedá hniloba.

Napadené rostliny nebo plody nesmějí přijít do kompostu, musíme je zničit ohněm. Preventivní ochrana: nesázejte rajčata po bramborách a paprice, s nimiž mají společné choroby.

Sazenice paprik vysazujeme ve sponu 60-80 x 35-45 cm na záhon potažený černou mulčovací netkanou textilií.

Na obou koncích řady zarazíme do země kůly a na ně napneme silnější provaz nebo drát, k nimž budeme rostliny postupně vyvazovat. Postranní výhony nevyštipujeme, necháme je volně růst. Rostliny zavlažujeme ke kořenům, při teplém počasí zpravidla po 3 dnech, za chladnějšího počasí po 7 až 10 dnech.

Nejvážnější choroby: virózy a plíseň papriková, také šedá hniloba (projevuje se padáním a hynutím mladých rostlin), ve skleníku se může objevit nenápadné padlí.

Hitem posledních let je biologický přípravek proti plísňovým chorobám rostlin, který nám výrazně pomůže dostat sazenice do ideální kondice a odolnosti a lze ho používat i v dalším vývoji rostlin.

Účinnou látkou biologického fungicidního přípravku Polyversum - Biogarden je Pythium oligandrum, půdní mikroorganismus napadající fytopatogenní houby.

Aktivně vyhledá konkrétní houbu, obroste její mycelium nebo generativní orgány, které následně enzymaticky rozloží na jednoduché složky. Ty pak využívá pro vlastní výživu. Takto Pythium oligandrum napadá a likviduje původce plísňových chorob kulturních rostlin.

Působení přípravku v kořenovém systému rostlin zároveň posiluje schopnost obrany vůči chorobám i u nadzemních částí rostlin a podporuje jejich růst obecně. Rostliny takto lépe překonávají nepříznivé podmínky prostředí a více plodí.

Do připravené vodní suspenze přípravku se namáčí kořenový bal sazenice těsně před výsadbou. Taktéž lze plata sazenic prolít připravenou suspenzí. Polyversum má (na rozdíl od chemických přípravků) nulovou ochrannou lhůtu. Znamená to, že takto čerstvě ošetřené (třeba) jahody můžete vzápětí konzumovat.

Způsob působení: Mykoparazitismus, indukce rezistence, růstová stimulace.