Zahrada ve svahu

Zahrady s velkým výškovým převýšením vyžadují speciální pozornost, jejich založení není tak snadné jako u zahrady klasické. Do svahu můžeme zasadit keře, které svým kořenovým systémem terén po čase zpevní. Důmyslnější řešení ale je svah stabilizovat podpůrnými zídkami. Jestliže je převýšení jen mírné, řešíme svah pomocí převýšení, záhonků, schůdků a terásek. Při větším náklonu se bez podpůrné zídky neobejdeme.

Nejpřirozeněji v zahradě vypadá divoká kamenná zídka, nasucho vyskládaná a prosypaná zeminou. Při stavbě suché zídky je nejlepší použít místní kámen. Takový, který se v krajině volně vyskytuje. Nejen, že ušetříme peníze za dopravu kamení z velké dálky, ale taková zídka přirozeně splyne s nejbližším okolím. Při stavbě této zídky nekombinujeme různé materiály. Jinak nám hrozí, že dosáhneme zmatku bez jakékoli harmonie.

Suché zídky nestavíme zpravidla vyšší než 80 cm. Větší kameny dáváme do základu hlubokého nejméně 20-30 cm, menší do horních vrstev. Kameny by měly být spíše hranaté, nikoli zaoblené, aby mezi spárami dobře držela zemina.

Popelnice se dá dovedně ukrýt. Foto archív firem Algon a Novabrik

Kameny klademe tak, aby se dobře vázaly. Zídku stavíme mírně šikmo, aby nejvyšší vrstva byla oproti základu zídky posunuta asi o 10 cm zpět proti svahu. Spáry mezi kameny a jednotlivé vrstvy kamene zasypáváme dobrou zahradní zeminou. Ihned při stavbě sázíme do spár sazenice polštářovitých skalniček a dobře je zavlažíme, aby se ujaly (např. huseník, štěničník, tařičku, lomikámen).

Máme-li svah opravdu příkrý a potřebujeme podepřít velkou výšku, zvolíme raději gabionové zdi. Drátěné koše jsou vyplněny přírodním nebo lomovým kamením. Výhodou je, že potřebujeme poměrně malé množství kvalitního kamene, který použijeme jen na přední pohledovou vrstvu. Ostatní vyplníme odpadem, třeba i stavební drtí. Gabion je vlastně konstrukce ve tvaru krychle či kvádru, vyrobená ze svařovaných ocelových sítí. Je dostatečně odolná vůči korozi.

Součástí každé svažité zahrady jsou schody. Na jejich vybudování bychom měli použít podobný materiál jako na zídku, nejlépe kámen. Ostatně v celé zahradě bychom měli používat jednotný materiál. Schody by neměly být příliš strmé, aby se po nich dobře stoupalo, a nemusí stoupat vždy přímo. Schody přerušované odpočivadly a vedoucí křivolace vypadají daleko přirozeněji.

Když se rozhodneme svah zpevnit rostlinami, vybíráme takové druhy, které mají bujný kobercový růst a jejich kořenový systém rychle svahem proroste, zpevní jej a zabrání splavování. Vůbec nejlepší je kombinace hluboce a mělce kořenících rostlin. Lépe je svah osadit nenáročnými druhy, které nevyžadují častou péči.

Je-li sklon příliš velký, nainstalujeme na půdu speciální síť s velkými oky nebo netkanou textilii. Ty zadrží půdu před sesuvem, dokud se rostliny nerozrostou. Výběr rostlin je poměrně značný, nejrůznější půdopokryvné trvalky a dřeviny.

S jejich výběrem se poradíme v místním zahradnictví. To proto, že každý kraj má jiné klima a odborníci v těchto obchodech přesně vědí, co se do dané lokality nejlépe hodí. Z keřů, které jsou vhodné: např. kdoulovec (Chaenomeles speciosa), pámelník (Symphoricarpos) či dřín (Cornus alba). Krásné jsou také čilimníky (Cytus).

Svažité terény přímo vyzývají k vybudování skalek. V takovém případě je komplikovaný terén spíš výhodou. Pokud není svah kamenitý, opatříme si několik pěkných valounů nebo jiných kamenů, které sem uložíme. Vybíráme vždy kameny jednoho druhu (nejlépe takové, které jsou v kraji obvyklé), mírně je do půdy zapustíme, aby byly stabilní.

Na vybudování skalky jsou ideální jižní, osluněné svahy, i když krátkodobé zastínění skalničkám prospívá. Výběr skalniček je ohromný, důležité ale je, aby vzhled skalky dokonale imitoval horské prostředí.

Ať už řešíme nejrůznější výškové rozdíly terénu, vždy dbáme na to, aby naše zahrada vypadala přirozeně a přívětivě.