Článek
Rychle rotující nástroje s břity jsou určeny pro přesné obrábění rovinných ploch i profilů. Při správném použití a naostření po sobě zanechávají hladké povrchy, které často už ani nemusíme dále upravovat broušením.
Princip je u horní frézky i elektrického hoblíku stejný – nástroj se posouvá po obrobku a břity odřezávají třísku. V některých úkolech se oba stroje dokážou zastoupit, například při srážení hran či vytváření polodrážek, většinou se ale spíš doplňují.
Moderní hoblík
Klasický dřevěný hoblík s kovovým nožem má v truhlářské dílně stále své nezastupitelné místo. Dnes se setkáme také s hoblíky s tělem z kovové slitiny, která má ve srovnání s dřevem lepší tvarovou stabilitu. Existují v několika typech, jež se liší tvarem, velikostí a účelem (macek, uběrák, hladík, klopkař). Některé jsou určeny k odebírání tlusté třísky pro rychlý postup práce, jiné pro jemné doladění povrchu či srovnávání hran.
Existují také profilové hoblíky, které mají tělo i nůž vybroušené do jiného než rovného tvaru, dřív se s nimi dělaly různé ozdobné profily na lišty apod. Dnes tuto funkci plní horní frézky.
Pracovním nástrojem elektrického hoblíku jsou dva nebo tři nože, které jsou zasazeny v rotujícím válci.
Novodobou obdobou tradičního hoblíku jsou hoblíky strojní. Mají sice stejný úkol jako původní hoblík, ale pracují na jiném principu. Klasický hoblík odebírá třísku rovnoběžně s povrchem, čímž vznikají charakteristické dlouhé hobliny.
Elektrický hoblík zabranou třísku okamžitě odřezává, čímž vznikají krátké hobliny. Jeho pracovním nástrojem je rotující válec se dvěma či třemi noži, takže připomíná truhlářskou hoblovku.
Jiný princip, stejný cíl
Elektrický hoblík má dělenou základnu. Zadní plocha je ve stejné rovině s nožem, část před ním se vysouvá směrem nahoru. Výškový rozdíl mezi náběžnou deskou a nožem definuje tloušťku třísky, tedy kolik materiálu ubereme.
V závislosti na výkonu a robustnosti hoblíku to je v jednom kroku 1 - 3 mm. Pokud z obrobku potřebujeme odebrat více materiálu, nastavíme tlustou třísku. Jakmile se blížíme konečnému rozměru, třísku zmenšujeme a poslední krok provedeme s nastavením třísky třeba jen na jednu desetinu.
Stopková fréza má většinou břity z tvrdokovu. Tato drážkovací fréza řeže čelní stranou i po obvodu.
Elektrické hoblíky mají otáčky většinou v rozmezí 10 000 - 20 000 za minutu. Čím menší třísku ubíráme a čím vyšší jsou otáčky, tím lepší jakosti povrchu dosáhneme. Stejně jako u běžného hoblíku musíme sledovat uspořádání vláken dřeva.
I když si elektrický hoblík s rotujícími noži poradí s obráběním dřeva proti létům a napříč lépe než hoblík s pevným nožem, nebude kvalita povrchu tak dobrá, jako když pojedeme ve směru vláken a po létech.
Deska před nožem (vlevo) je výš než deska za nožem. Rozdíl ve výškách tvoří tloušťku třísky.
Stejně jako u tradičního hoblíku záleží především na ostrosti nožů. I levnější hoblík může pracovat dobře, pokud použijeme kvalitní nože. Nejběžnější šířka záběru a tím pádem délka nožů je 82 mm. Solidní elektrický hoblík pořídíte už za dva tisíce korun.
Horní frézky
Přestože to zní trochu nelogicky, zdrobnělina – frézka – označuje stroj, který je často mnohonásobně větší než samotný nástroj – fréza. V hovorovém jazyce se ale oba termíny zaměňují podobně jako pájka a páječka. Hlavně, že si rozumíme.
V článku budeme používat správnou terminologii, a protože nástrojů k frézování existuje celá řada, omezíme se na frézy stopkové, které se v horních frézkách používají.
Elektrický hoblík se nejčastěji používá k úpravě rozměrů prken a hranolů, k vyhlazení povrchu, vytváření polodrážek a srážení hran.
Jak už zaznělo, horní frézky jsou strojní obdobou profilových hoblíků. Přesněji řečeno dovolují dosahovat obdobných výsledků, ale opět na principu rotujícího nástroje.
Na rozdíl od elektrického hoblíku může být osa nástroje k povrchu obrobku také kolmá, takže můžeme vytvářet libovolné drážky, profilované hrany apod. K tomu ale kromě vhodného nástroje potřebujeme také stroj – frézku.
Nástroj shůry
Pro kutily jsou nejdostupnější frézky horní, které po obrobku vedeme shora. Pomocí kleštiny se do nich upínají stopkové frézy. Malé frézky o nižším výkonu jsou určené pro stopky o průměru 6 a 8 mm, velké i pro průměr 12 mm.
S méně výkonným strojem musíme postupovat po malých krocích. Při nastavení příliš velké třísky hrozí zničení nástroje, případně i frézky. Konstrukce horní frézky dovoluje postupné zanořování nástroje do řezu v krocích po desetině milimetru.
Pomocí horní frézky s drážkovací frézou můžeme vytvářet různé dlaby a nepravidelné slepé i průchozí otvory.
Horní frézka nesmí chybět v žádné dílně, kde práci se dřevem myslí vážně. Existuje také spousta příslušenství, které s frézkami dovoluje dělat netušené věci. Velmi oblíbené jsou třeba šablony pro vytváření klasických truhlářských spojů – ozubů.
Proměnu horní frézky v dolní můžete provést pomocí speciálního stolku, k němuž se frézka upne zespodu. Po pracovní desce pak pohybujeme obrobkem. Rozdíl je podobný jako mezi ruční a stolní okružní pilou.
Tvarové frézy se používají na zhotovení různých profilů na hranách dřevěných výrobků. Frézujeme vždy zleva doprava.
Také u horních frézek je rozpětí cen veliké, kvalitní stroje pro domácí dílnu se dají pořídit opět kolem dvou tisíc korun. A zatímco u hoblíků je výběr nástrojů omezen na materiál nožů (rychlořezná ocel nebo slinuté karbidy), které jsou pořád stejné, u fréz je velké množství možností – vedle materiálu břitů se liší průměrem stopky, velikostí pracovní části, tvarem profilu a kvalitou provedení.
Cena za sadu kvalitních fréz často převyšuje pořizovací náklady samotné frézky.
Na frézách nešetřete. Levné nástroje (vpravo) mají ošizené plátky z tvrdokovu a nekvalitní ložiska, která se rychle zničí.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: