Vysněný zámek proměnila rekonstrukce v realitu

Dokud byli mladí, plní ideálů a dokázali se radovat z mála, ten malý byteček, který si spolu koupili, byl rozhodně velkým skokem kupředu po všech těch podnájmech.

Ale nic netrvá věčně, a když na svět přišla malá velká princezna a její království zabralo největší místnost již tak malého bytu, boj o čtvereční metry začal nabývat na intenzitě.

Tatínek, nezávislý a duchem věčně mladý fanda Bohemky versus maminka, praktická a pragmatická účetní, to vše pod dohledem malé, ale všechno bedlivě pozorující dcerušky, která se pochopitelně vždy přidala na stranu toho, kdo po ní chce méně a dovolí víc. Ideální námět pro Woodyho Allena.

„Když už tedy matriarchát, tak se vším všudy“, řekla si konečně po zralé úvaze matka dvou dětí (pozorný čtenář, zejména pak čtenářka, která má zkušenosti se stejnou situací pochopí, že nejde o nesrovnalost, ale o prostý fakt) a zosnovala plán.

Vyvstalo několik otázek, z nichž je jedna zásadnější než druhá. Otázka číslo jedna, tedy ta zásadnější, kde na to vezmu? Jako žena s účetní praxí se obrátila na odborníka a zjistila si možnosti financování, dalšího požádala o radu, jakým způsobem nejlépe prodají své nemovitosti, do kterých prozřetelně investovali dříve a výsledná částka ji příjemně překvapila.

Otázka číslo dvě: Když už budu tak dlouho splácet hypotéku, na koho se mám obrátit, aby mi pomohl najít byt podle mých představ a já si nervala vlasy, že jsem šlápla vedle a naletěla?

Otázka číslo tři, tentokrát příjemnější, co všechno by měl mít nový byt, aby se moje představy vzdušného zámku tolik nerozcházely s realitou? Určitě musí být v dobrém místě, vždyť základní pravidlo všech nemovitostních investic zní: Lokalita, lokalita, lokalita! Nový byt musí být o poznání větší, světlejší, modernější, parkovací místo by rozhodně nebylo ke škodě věci, alespoň malý balkon, nebo radši větší.

A začalo hledání, návštěvy jednotlivých bytů, porovnávání a světe div se, díky začínající realitní krizi, o níž v té době tušilo jen pár nejzasvěcenějších odborníků, nabídka a ceny byly příjemným překvapením.

V portfoliu Pražské správy nemovitostí, spol. s r.o. se našel byt, který měl všech "pět P" a díky tomu, že byl ke koupi v původním stavu, mohla mladá maminka zrealizovat svůj sen o vzdušném zámku.

Na radu svého známého, který je dobrým znalcem rodinných poměrů se nakonec rozhodla postavit nejbližší rodinu, příbuzné i známé před hotovou věc a nemusela tedy nikomu vysvětlovat, proč umyvadlo nevypadá jako umyvadlo, proč kuchyňská linka nevypadá jako kuchyňská linka, proč je do koupelny vidět z ulice a další desítky proč.

Inspirací jí bylo několik designových časopisů, které si schovávala v době, kdy si říkala „Co kdyby jednou a kde to pak budu hledat?“. Nový byt o více než 100m2 rozdělených do dvou pater dovolil novopečené majitelce realizaci většiny jejích představ. Jak tedy žije mladá čtyřčlenná rodina (v mezičase se rozrostla o malého Bondyska) dnes?

Do bytu vstupujeme z moderně řešené pavlače do malé vstupní haly, která je opticky zvětšena zrcadlovými dveřmi vestavěné skříně a světlou keramickou podlahou, která imituje cararský mramor a která bez prahů probíhá celou kuchyní, jídelnou až do koupelny v přízemí.

Kuchyňská linka s šedostříbrnými dvířky a velkorysou pracovní plochou ve stylu betonové stěrky přechází v barový pult, u kterého se snídá. Úplně chybí zavěšené horní skřínky, najdeme zde pouze zavěšenou nerezovou digestoř, nic tedy neruší velkorysé zrcadlo končící až těsně pod stropem. V něm se odráží velmi netradiční svítidlo, které oživuje celkově technicistní ráz kuchyně. Lednička, mikrovlnná trouba a spíž jsou vestavěny do nábytkového modulu v jídelním koutě.

Dominantou celého prostoru je obří váza od Philipa Starcka, která opticky odlehčuje konstrukci schodů. Doplňky jsou voleny v jasných základních barvách, sada žlutého smaltovaného nádobí je suvenýrem z návštěvy brocantu ve francouzské Provence, modrý textilní potah reproduktoru je typický pro hifi systémy B a všechny barvy se pak jako na objednávku opakují na rozměrném plátně od Hanse Wagnera a komiksových reprodukcích.

V přízemí ještě najdeme koupelnu pro hosty a království malé velké princezny, která právě vzývá Zacka, Hanu Montanu a nějaký muzikál z vysoké školy. Když už byla řeč o balkonu, proč si nedopřát rovnou vlastní terasu? Na téhle najdete vše, co zpříjemní večer s přáteli: pohodlný exteriérový nábytek z umělého ratanu, grilovací soupravu a tlumené osvětlení. Původní dubové stupně schodiště byly spolu s konstrukcí schodiště natřeny na bílo, aby korespondovaly s tou nejsvětlejší plovoucí podlahou, která byla na českém trhu k dispozici.

Prostor celého prvního patra je pojat velmi transparentně a působí opravdu svěžím dojmem. Dominantou je celoskleněná stěna, dělící toto podlaží na "soukromou" a "veřejnou" část. To ale platí pouze v případě, že jsou zataženy závěsy z těžké látky krémové barvy s výraznými dekorativními kovovými oky na spodní části. Ty jsou jednak použity místo klasických žaluzii v okně ložnice, jednak dělí ložnici od koupelny a dále pak běží podél skleněné stěny.

Každého jistě zaujme moderní puristická, volně stojící vana a netradiční skleněné dvojumyvadlo, do něhož teče voda ze skleněných talířů baterií. Jediné klasické dveře na tomto patře vedou k toaletě, pračce a sušičce.

Příjemně dekadentní atmosféru obývacímu pokoji s malou "příruční" pracovnou dodávají zvolené barvy a materiály: fialovou najdeme na šifónových záclonách, na tapetách, stříbrná je designová klasika od Courboasie - výškově stavitelný konferenční stolek, sedmiramenný svícen evokující bruselský styl a artdecové modely aut a letadel.

Francouzského buldočka Bondyho z černobílého přehozu s výraznými logy nejznámějšího pařížského módního domu jen tak nevyženete, jednak se rád dívá na televizi, jednak se mu tady prostě dobře bydlí.

Filip Šorm, časopis PANEL PLUS