Věděli jste, že okenní tabule může v horkých dnech i v zimě prasknout?

V horkých dnech se mohou na oknech a prosklených dveřích objevit z ničeho nic praskliny. Přestože s nimi nikdo nezacházel hrubě, ani s nimi nebouchl průvan. Příčinou je fyzikální jev zvaný tepelný lom.

Po nějakém čase na prudkém přímém slunci se každé sklo začne samovolně rozpínat. V letních měsících dosahuje povrchová teplota fasády domu nezřídka až 70 °C. Je-li okenní tabule zahřívána po celé ploše, není to problém. Ten nastává až v situaci, je-li část okna stíněna. Pak se rozdíl teplot na ní může výrazně lišit.

Maximální teplotní rozdíl, který vydrží běžné plavené sklo, je 40 °C. K této situaci může dojít snáz, než si mnozí z nás myslí.

„Stačí, když je část skleněné plochy stíněná stromem nebo sousední budovou. Část skla se tím pádem roztahuje, část ne, což vede ke vzniku pnutí. Jeho výsledkem pak může být termální lom,“ vysvětluje Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Building Glass. Sklo pak na jednom či více místech praskne. Stejný problém může způsobit i zčásti stažená roleta.

„Stejně důležité je i to, aby byla skleněná tabule stále ochlazována, k čemuž dochází prouděním vzduchu. Pokud tedy naspod velkoformátového okna naskládáte například polštáře, tak se plocha nechladí a sklo může prasknout,“ upozorňuje Pavel Kašpar ze společnosti Vekra.

Ke stejnému jevu ovšem může dojít i v zimě, a to v případě, že je venku velmi nízká teplota a velice blízko okna je umístěné topidlo, které naopak topí na hodně vysokou teplotu.

I v takovém případě někdy může dojít k nerovnoměrnému rozpínání skleněné tabule.

„K prasknutí ale může docházet také u trojskel, jestliže střední tabule není kalená. Kalená skla totiž vydrží podstatně vyšší teplotní namáhání. Jestliže jsou tedy rolety nebo žaluzie stažené pouze do poloviny, nad oknem je balkon nebo před domem stojí strom a okna jsou tak zastíněna pouze částečně, na skle dochází k pnutí a následně může prasknout,“ dodává Kašpar.

Vyšší počet skel sám o sobě nezaručí, že k nežádoucímu lomu nedojde. Dvojsklo s usazeným kaleným sklem totiž bude proti nerovnoměrnému zahřívání odolnější než trojsklo bez kaleného skla.

U kaleného skla hrozí dle odborníků riziko termálního lomu až při rozdílu teplot 200 °C. Odolnost vůči tepelnému lomu částečně zvyšuje také opracování hran rizikového skla.

Zhruba ve třech procentech případů se ale prasknutí nakonec nevyhne ani kalenému sklu. To proto, že obsahuje sulfid nikelnatý (NiS). Riziko prasknutí výrobci snižují takzvanou zkouškou prohříváním.

„U prohřívaného tepelně tvrzeného skla je šance, že dojde k tepelnému lomu, jen 0,025 %. V praxi tedy dochází k jedinému lomu na 400 tun skla,“ vysvětluje Široký. Při vybírání oken se proto určitě nezapomeňte zeptat na to, zda obsahuje i kalené sklo.

Někdy může k prasknutí skla v okně dojít i na stavbě, a to opět nikoli z důvodu neopatrného zacházení či mechanického poškození. Řemeslníci mají často tendenci alespoň částečně zakrýt okna stavby proto, aby dovnitř nebylo vidět. To proto, aby si eventuální zloděj nemohl vytipovat objekt k vykradení - ať již kvůli materiálům, nebo kvůli již instalovaným zařízením.

Zčásti zakrytá okna se ale i zde nerovnoměrně ohřívají a opět mohou prasknout.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Prodej oken, Montáže oken, Výroba oken