Suchou podlahu lze položit i v zimě

Suché podlahové systémy nabízejí široké uplatnění v novostavbách i ve starších domech, využijeme je také při výstavbě či rekonstrukci obytného podkroví v půdních vestavbách a ve střešních nástavbách.

Jejich základním prvkem jsou nejčastěji sádrokartonové, sádrovláknité či cementotřískové desky. Mohou se pochlubit nízkou hmotností, neprůzvučností, tepelnou izolací.

Hlavní výhodou je snadná a rychlá pokládka, ovšem vždy na připravený, stabilní, dostatečně únosný a rovný povrch.

Samotná montáž suché podlahy trvá sice déle než provedení podlahy např. z betonu nebo anhydridu, ve výsledku je ale pokládka časově úspornější.

Vlhké procesy vyžadují delší dobu na zrání podkladu, kterou musíme dodržet před položením finálního povrchu. Přinášejí také v mnoha případech dodatečné náklady, např. za spotřebu vysoušeče u anhydridových podlah pro urychlení zrání.

Suchá pokládka nepotřebuje žádné dodatečné náklady. Doba zrání je pouhých 24 hodin na rozdíl od betonových podlah, které potřebují až 28 dní, nebo od anhydridových, zrajících podle vnějších podmínek zhruba 5 až 8 týdnů.

Obstarané desky i podlahové dílce suchého podlahového systému skladujeme naležato na rovné ploše tak, aby byly chráněny před přímým působením vody a prudkými změnami teplot.

Ve vlhkých prostorách použijeme suché podlahy jen v místech s přerušovanou vzdušnou vlhkostí do 90 %, třeba v koupelnách, na WC, v kuchyních. V žádném případě nesmí být použity v místech se 100 % vlhkostí, jako jsou bazény a sauny!

Na místech, kde by desky/dílce mohly přijít do přímého styku s odstřikující vodou, se doporučuje tekutá hydroizolace. V opačném případě stačí desky pouze penetrovat.

Konstrukce budovy musí být opatřena příslušnou hydroizolací proti zemní vlhkosti. Měli bychom také zpozornět, máme-li pod podkrovím/nástavbou dřevěné trámové stropy – skrze záklop by mohl vyrovnávací podsyp propadávat, proto je třeba opatřit strop geotextilií.

Pro dosažení lepších vlastností použijeme dodatečnou tepelnou, akustickou izolační vrstvu.

Elastické ekologické krytiny je možné pokládat 24 hodin po montáži a přetmelení spár. Zcela bez problémů položíme také plovoucí podlahy.

Výjimkou jsou podlahy z masivního dřeva, které bychom neměli lepit na hrubý nosný povrch kontaktně, a to kvůli rozdílné roztažnosti materiálů při změně vlhkosti.

Keramickou dlažbu pokládáme do tenké vrstvy flexibilního lepidla. Neměla by překročit formát 330 x 330 mm. V případě dlažby většího formátu je třeba vyztužit stávající podlahu dodatečnou vrstvou z desek.

Při výběru podlahového topení je nutné zvolit kombinaci desek o vhodné tloušťce a dbát na to, aby topný systém byl výrobcem výslovně určen pro použití se suchou podlahou. Teplota topného média v provozu by neměla přesahovat 45-50 °C.

Suché podlahy Rigidur a RigiStabil jsou plovoucí podlahy montované ze samotných desek nebo podlahových dílců. Řežeme je kotoučovou pilou s vodicí lištou. U podlahových dílců, které budeme pokládat ke stěně, odřízneme polodrážku.

Aby nedocházelo k přenosu zvuku mezi podlahou a okolními konstrukcemi, a také z důvodu dilatace samotné podlahy, je třeba podél obvodu místnosti umístit dilatační pásek (izolační pásy z minerální plsti, hobry nebo pěnové hmoty) tloušťky 5-10 mm.

Nerovnosti podkladu upravíme podle jejich výšky různými vyrovnávacími materiály:

Nerovnosti podkladu upravíme podle jejich výšky různými vyrovnávacími materiály: • nerovnost < 5 mm Mirelon nebo spárovací tmel MAX

Nerovnosti podkladu upravíme podle jejich výšky různými vyrovnávacími materiály: • nerovnost < 5 mm Mirelon nebo spárovací tmel MAX • nerovnost 5-10 mm tmel MAX nebo samonivelační stěrka

Nerovnosti podkladu upravíme podle jejich výšky různými vyrovnávacími materiály: • nerovnost < 5 mm Mirelon nebo spárovací tmel MAX • nerovnost 5-10 mm tmel MAX nebo samonivelační stěrka • nerovnost 10-60 mm suchý vyrovnávací podsyp Rigips

• nerovnost > 60 mm např. kombinace podsypu a izolantu

U vyšších nerovností používáme roznášecí desku RigiStabil či Rigidur pro oddělení větších vrstev podsypu a pro oddělení izolantu od podsypu (kvůli vmáčknutí podsypu do izolantu).

Pokládání podlahových dílců začíná od levého protilehlého rohu místnosti z pohledu vstupu do místnosti. Přesazení dílce přiléhajícího ke stěně je odříznuto.

Dílce v navazujících řadách pokládáme s přesahem min. 250 mm. Spojujeme je pomocí lepidla, které nanášíme na polodrážky. Spoje podlahových dílců Rigidur musíme zajistit prostřednictvím šroubů, případně rozpěrnými sponkami. V případě dílců RigiStabil E25 je nutné použít rozpěrné sponky.

Zvolíme-li variantu z desek, pokládáme na stabilní rovný podklad nejprve jednu vrstvu lícovým kartonem dolů nasucho, na ni v pruzích vzdálených navzájem max. 100 mm naneseme podlahové lepidlo a pokládáme druhou vrstvu desek lícovým kartonem nahoru tak, aby se spáry vzájemně překrývaly.

Před zaschnutím lepidla vrstvy desek mechanicky spojíme sponkami (nebo i šrouby v případě systému Rigidur). Lepidlo lze nahradit sádrovým tmelem MAX, který musí být nanesen v celé ploše desky.

Tuhnoucí lepidlo vypění skrze spáry. Po částečném zatvrdnutí ho seřízneme špachtlí. Nakonec pokládáme podlahovou krytinu. Pro zajištění dokonalé přilnavosti povrchové úpravy se doporučuje opatřit povrch základním penetračním nátěrem.

Může se vám hodit na Seznamu: