Stavebnice v kuchyni

Moderní kuchyně se skládají jako kostičky puzzle, drobné kousky do sebe přesně zapadají. Každý kus má své přesné určení, každý je maličko jiný, ale dohromady tvoří jeden harmonický a kompaktní celek.

Skříňky jsou jednou z nejdůležitějších částí kuchyňské stavebnice. Dávno to není prostý typizovaný prvek bez fantazie. Zároveň nám ale výrobci úkol znesnadňují. Z tak široké nabídky není jednoduché si vybrat. Musíme pozorně monitorovat trh, porovnat konkurenci a vybrat to, co nám cenově i kvalitou nejlíp vyhovuje.

Rozlišujeme tři základní druhy skříněk: horní, spodní a vysoké skříně. Spodní skříňky obsahují dřez, vestavné spotřebiče a zásuvky. Velké skříně jsou zpravila využívány jako potravinové nebo do nich ukládáme spotřebiče. Pro snadnou obsluhu mají výsuvné police a zásobníky. Horní nástěnné skříňky někdy nahrazujeme otevřenými regály nebo policemi. Prostor se tak otevře a nemáme pocit stísněnosti.

Kuchyň je vždy složena z někoílika skříněk.

Levnější kuchyně nabízejí omezenější sortiment typů skříněk i velikostí, ale základními prvky zařídíme dostatečně každou kuchyň. Máme ale možnosti libovolně kombinovat korpusy a dvířka, čímž získá naše kuchyň další prostor. Kuchyně středních a vyšších kategorií nabízejí skříňky v šířkách po 10 cm a v různých výškách umožňujících co nejlépe využít prostor. Nejkvalitnější, na míru vyráběné kuchyně nejsou prostorově omezeny vůbec. Nástěnné skříňky mohou být vyrobeny v optimálním poměru k ostatnímu prostoru, vyřeší i komplikované výklenky.

Nepodceňujme zbytečně kvalitu materiálu korpusů, jsou stejně důležité jako dvířka, kterým věnujeme podstatně více péče. Korpusy se dělí podle tloušťky desek. Kvalitním standardem jsou 18mm MDF desky s melaminovou fólií. Kupodivu desky jsou vhodnější než korpusy z masívního dřeva.

Ty mohou časem sesychat, kroutit se nebo naopak zbytní působením vlhkosti. Nejlevnější jsou bílé nebo šedé korpusy, které se tváří nenápadně a splývají s okolím. Ty také nejlépe odpovídají trendu kovových dvířek. Kostry bývají potažené fólií imitující dřevo. Nemusíme bezpodmínečně mít dekor dvířek i korpusu stejný. Naopak, odlišná struktura působí živě.

Skleněná dvířka jsou moderní.

Skříňky jsou s rámem nebo bez rámu. Pravoúhlý rám kontroluje skříňce kostru, podporuje ji a poskytuje oporu pro zavěšení na zeď. Rámy jsou vhodnější pro tradiční, na míru vyrobené kuchyně.

Jde o to, aby otevřená dvířka nijak nebránila pohodlnému přístupu do skříňky, nepřekážela při ukládání ani při vysouvání vnitřních zásuvek. Jednoduchý a nekolizní přístup by měl být do celého úložného prostoru. To zajistíme především způsobem a úhlem otevření závěsu, podle současných trendů by se měl otevírat do úhlu 110-120 °.

Stejně důležité jako otevírání je i zavírání. V běžném životě, kdy se po kuchyni pohybujeme dost rychle, ne vždy postupujeme správným a šetrným způsobem. K zavírání dvířek a zásuvek používáme nejrůznější části těla, např. lokty, ramena nebo koleno.

Automatické dovírací prvky sice umožní správné dosednutí dvířek, ale ne vždy dokáží zabránit jejich opětovnému otevření. Je tedy důležité, aby se v poslední fázi i velmi prudkého způsobu pohyb zpomalil. Proto byly vyvinuty brzdicí mechanismy, tlumící nárazy při zavírání.

Volba materiálů používaných na dvířka kuchyňských skříněk a zásuvek podléhá módním trendům. K dispozici jsou dvířka potažená fólií, z masívního dřeva, skleněná, kovová,  hliníková nebo dýhovaná. Styl je čím dál tím jednodušší. V poslední době tolik oblíbené rustikální kuchyně jsou na ústupu právě pro svoji složitost a členitost, která je nepraktická především při úklidu. Na jejich místo nastoupily praktické a elegantní hladké tvary.

Dobře vyřešená kuchyňská sestava

Při výběru kuchyně kontrolujeme, zda jsou dvířka dostatečně odolná vůči mechanickému poškození a jestli je můžeme čistit běžnými úklidovými prostředky.

Použití masívního dřeva do kuchyně je riskantní. Výsledný vzhled je působivý, ale musíme dbát na kvalitu materiálu. Vhodné je jen dřevo, které dlouho a pomalu vysychalo a potom zpátky získalo vlhkost takovou, jaká bývá v kuchyni.

Dvířka mohou být vyrobená buď z masívního dřeva, ale budou poměrně těžká a také drahá, nebo kombinujeme masívní rám s lehčím dýhovaným středem. Měkké dřevo, které je levnější, nemívá tak působivou strukturu a je mechanicky málo odolné.

Tenké pláty dřeva se pod velkým tlakem lepí na překližku. Povrch upravujeme nátěry nebo moříme. Vzhledem k tomu, že se dýha vyrábí loupáním tenkých vrstev dřeva, mají dvířka jednotný vzhled a nedochází k barevným rozdílům. Vzhledově působí podobně jako masívní dřevo, je ale levnější a stabilnější.

Lamináty jsou vyráběny z barevného nebo vzorovaného papíru. Vrstvy jsou spojeny pod vysokým tlakem a povrch se ošetřuje melaminovou horní vrstvou. Laminát se spojuje s podkladovou MDF deskou (říkáme jí neodborně dřevotříska). Povrch laminátu je tvrdý, lehce se udržuje a odolává i agresívnějším úklidovým prostředkům. Paleta barev a vzorů je limitovaná pouze fantazií a módním trendem.

Lakované, vysoce leštěné kuchyně nejsou nejlevnější, umožňují ale bytovým architektům neomezeně pracovat s barevnými odstíny. Žádná barva není problém a fantazii se meze nekladou. K tomu, aby dvířka měla povrch krásně hladký, lesklý a odolný, je třeba nanést několik vrstev speciálního laku.

Kov jako materiál není již jen doménou spotřebičů, objevuje se také na dvířkách skříněk. Nemáme na mysli pradávné plechové kuchyně, které byly moderní před necelými třiceti lety, ale ušlechtilé materiály zpracovávané moderními technologiemi. Nerezová ocel, pozinkovaný plech nebo hliník jsou ideální a kuchyním přinášejí lehce industriální, ale působivý vzhled.

Kuchyň v tmavém nábytku

Dvířka jsou málokdy celokovová, místo toho jen tenký 0,8 mm silný plech obaluje desku. Kovy lze různě povrchově upravovat. Leštíme je, pískujeme, brousíme nebo tvarujeme struktury. Čím hladší a lesklejší je povrch, tím je sice efektnější, ale také náročnější na údržbu. Každý otisk prstu je vidět a působí rušivě.

Nabízí se také laminát více či méně kvalitně imitující kovový vzhled. Je podstatně levnější a také snadnější na údržbu.

Prosklená dvířka se v kuchyních objevují již delší čas, sklo v nich může být buď čiré, pískované, vzorované nebo leptané. Exkluzívní kuchyně mají sklo vitrážované. Skla, v nichž je průhlednost jakýmkoli způsobem znesnadněná, mají tu výhodu, že na předměty uvnitř uložené není tak dobře vidět, neodhalí se ani menší nepořádek. Moderní dvířka jsou celoskleněná bez rámu. Používáme na ně bezpečnostní tvrzené sklo, 6 mm silné.

Ať už máme dvířka celoskleněná nebo s rámem, musíme je udržovat v dokonalé čistotě. Na skle je vidět všechna nečistota i otisky prstů. Náročnější údržba je ale vyvážená krásným elegantním vzhledem.

Důležitou součástí kuchyně jsou úložné prostory. Nedostatečné místo k ukládání potravin a nádobí nebývá zaviněno stísněným prostorem, ale chybným plánováním. Výrobci kuchyní vymysleli spoustu vtipných a rafinovaných způsobů ukládání.

Ne všechny předměty musí být bezpodmínečně na dosah. Pouze ty, které používáme denně, bychom měli mít po ruce. Vybavení a potřeby, které se vztahují ke konkrétní činnosti, by měly být poblíž místa, kde ji provádíme. Čili hrnce a pánve uložíme poblíž sporáku, mixéry, toastovače na pracovní plochu.

Velké spotřebiče jako jsou např. jogurtovač nebo objemné mísy a podnosy, které pomohou při obsloužení početné společnosti, nepoužíváme denně, ba ani jednou týdně. Skladujeme je tedy na méně přístupných místech (na dně skříňky, nebo zcela nahoře).

Uložit všechny hrnce, pokličky, talíře i sklenky v maličké kuchyni může být problém, ale řešení se najde. Každé i sebemenší místečko využijeme pro regály s přihrádkami nebo plnovýsuvné police. Do rohů dáme otočné skříňky, do soklů instalujeme zásuvky.