Šest triků, jak omezit parno v interiéru

Jakkoli to může znít paradoxně, trvalou obranou proti letnímu horku v domě je komplexní zateplení stavby, které v interiéru udržuje stabilní teplotní komfort po celý rok.

Kromě fasády zateplíme i střechu, zvážíme výměnu starých oken za moderní s lepšími izolačními vlastnostmi. Zateplení obvodových stěn společně s výměnou oken navíc významně sníží výdaje za energie v zimním období.

Dalšími místy, která mohou vpouštět horko do místnosti, jsou světlíky a světlovody. Světlíky fungují podobně jako okna, světlovody přivádějí světlo do místnosti pomocí potrubí. Některé světlovody mají speciální tepelnou vložku, kterou lze umístit do jejich potrubí. Díky ní pak neprojde v létě teplo a v zimě chlad zvenku do místnosti.

U běžného světlovodu bez takového prvku často dochází v zimě ke srážení a skapávání vody do interiéru, v létě se místnost zase přehřívá.

Okna chráníme před dopadem přímého slunečního svitu, který ohřívá sklo i rámy, čímž dochází k přenášení tepla dovnitř domu či bytu. Spolehnout se můžeme na převislé střechy a markýzy, které chrání před sluncem také okolí prosklených ploch.

Dalším řešením jsou venkovní žaluzie nebo rolety, můžeme je kombinovat s výše zmíněným opatřením. Skvělé jsou screenové rolety, které nevpouští teplo, ale lze přes ně vidět ven.

Tzv. protisluneční fólie lepené přímo na okna vyžadují precizní nalepení, jinak pod nimi vznikají nevzhledné bubliny. Vzhledem k údržbě skla ale nejsou trvalým řešením.

Investovat lze do protislunečního zasklení. Absorpční typ spočívá ve speciálně probarveném skle, které sluneční světlo a teplo absorbuje, ale nepropustí dovnitř. Kvůli ochraně před teplotním šokem je potřeba jeho kalená verze.

U reflexního zasklení jde o sklo potažené vrstvou oxidů kovů, která odráží sluneční záření dopadající na okna.

Tepelněizolační vlastnosti zasklení jsou charakterizovány součinitelem prostupu tepla skla (Ug), na jehož hodnotě spolu se součinitelem prostupu rámu (Uf) závisí prostup tepla celým oknem Uw (čím nižší hodnota, tím lepší izolace).

Zajímat se můžeme také o solární faktor (g) udávající propustnost sluneční energie sklem (čím nižší hodnota, tím menší solární zisky).

V brzkých ranních hodinách je teplota venku nejnižší. Otevřeme všechna okna, pokud jsou na protilehlých stranách domu nebo bytu, vytvoříme přirozený průvan.

V bezvětří pomůže lopatkový ventilátor, který ideálně směřujeme proti stěně, aby se proud vzduchu tříštil a rozbíhal do stran.

V momentě, kdy se začne ohřívat venkovní vzduch (teplota v bytě už neklesá), okna zavřeme, jako poslední ta situovaná na severní a západní straně.

V suchém parném létě hodně domácností sází na rosení vzduchu i těla rozprašovačem na rostliny, případně si pořídí zvlhčovač vzduchu. Řada jeho modelů zároveň funguje jako vonný difuzér – ideální je přidat pár kapek osvěžující vůně eukalyptu nebo citrusů. Některé zvlhčovače dokážou částečně čistit vzduch.

Počítáme-li s vyšší investicí a s navýšením spotřeby energie, můžeme vzduch v interiéru chladit klasickým lopatkovým nebo bezlopatkovým ventilátorem, který nevíří vzduch, lze ho ovládat na dálku, může mít i zvlhčovač s funkcí ionizace. Dalším řešením je mobilní klimatizace.