Sádrokarton boří nepravdy a mýty

Sádrokarton je „základním kamenem“ suché výstavby. Využívá se především při stavbě příček, předsazených zdí, výklenků, podhledů, dělení pokojů nebo při rekonstrukcích půdy. Práce s ním je velmi snadná, instaluje a tvaruje se jednoduše.

A co víc, sádrokartonové příčky mají samy o sobě spoustu dalších výhod. Jsou až 2x tenčí než příčky z cihel, čímž získáte větší podlahovou plochu. To ocení zvláště majitelé malých bytů, kde je každý centimetr prostoru k dobru.

V dutině stěn sádrokartonových konstrukcí je možné vést sanitární instalace (např. elektroinstalace či vodovodní a odpadní potrubí). Při stavbě se s ním také pracuje dvakrát rychleji než s klasickou cihlou.

„S ohledem na realizace mnohdy i ve vyšších patrech bytových a panelákových domů hraje důležitou roli i hmotnost samotného materiálu, také skladnost použitých materiálů a dobrá manipulace. Proto je sádrokarton při použití systému suché výstavby nejlepší volbou a velkým plus,“ dodává Martin Mydloch ze společnosti Rigips.

O kvalitu a životnost tohoto materiálu se obávat nemusíte. Takzvaný sádroš se vyrábí už více než 120 let. Za tak dlouhou dobu prošla výroba sádrokartonu výrazným technologickým vývojem a už dávno nejde jen o „zmačkaný papír“.

I přesto je však k tomuto materiálu mezi veřejností stále cítit jistá nedůvěra. Pořád o něm totiž koluje mnoho nelichotivých domněnek.

Sádrokartonové desky jsou skutečně panely z lisované sádrové hmoty, která je sendvičovým způsobem vložena mezi dva tvrdé papíry. A je také pravdou, že většina typů sádrokartonu neslouží jako nosné stěny (proto se sádrokarton montuje hlavně na ocelové tenkostěnné konstrukční profily).

To ale v žádném případě neznamená, že stěny z něj by byly jako z papíru. Že byste sádrokarton jen tak prorazili rukou, tedy pravda určitě není.

„Dutý zvuk při poklepání na desku sádrokarton ale opravdu má - klame tělem. I tomu se dá předejít dodržením správných technologických postupů včetně vložení minerální izolace, která se při izolaci příček využívá nejčastěji,“ doplňuje Martin Mydloch.

I to, že přes sádrokarton je všechno slyšet, je mýtus. Sádrokartonových desek je totiž hned několik druhů, nelze je proto házet do jednoho pytle.

Některé sádrokartonové desky mají výborné akustické vlastnosti samy o sobě. I při menší tloušťce mezibytové příčky dosáhnou o 14 až 20 dB lepší hodnoty neprůzvučnosti než u leckteré příčky z jiných materiálů.

Ještě lepšího výsledku lze dosáhnout zabudováním izolačního materiálu do sádrokartonových příček. Pro co nejlepší výsledný efekt je přitom důležitý správný postup.

„Obecně doporučujeme nejprve udělat příčky spolu s izolacemi, a až poté vyrovnat podlahu a strop. Opačný postup není ideální, neboť akustika je poté vždy horší - zvuk totiž může příčku u podlahy a stropu obcházet,“ upozorňuje Karel Sedláček z firmy Isover.

Kromě toho je tu ještě speciální druh sádrokartonu, který nepropouští zvuk. „Tento druh je označován jako modrý sádrokarton, což je speciálně vyrobená deska sloužící jako zvuková izolace,“ popisuje Richard Klička, odborník z oddělení stavebnin v projektových marketech Hornbach.

Dodává, že akustická deska je výborná na odhlučnění zvuku zvenku i zevnitř mezi pokoji - nebo stěn mezi byty v paneláku. Hlasitá televize sousedů nebo křik dítěte od vedle vás už tedy nikdy nebudou obtěžovat.

Sádrokarton rychle navlhne. Ani to ale nemusí být pravda. Na trhu jsou dostupná řešení pro škálu úrovní vlhkosti počínaje běžným provozem v kuchyních či koupelnách až po prostory s extrémní vlhkostí, jakým je třeba bazén.

Je však nezbytné, že plochy přímo ostřikované vodou musejí být chráněny hydroizolačním nátěrem, jelikož samotné obložení keramickým obkladem nestačí.

Požární odolnost sádrokartonových konstrukcí je precizně testována a certifikována. Speciálně upravené konstrukce dokážou vzdorovat ohni i více než 90 minut. Tyto desky s vysokou protipožární úpravou bývají červené.

„Vysokým teplotám odolají díky zvýšené pevnosti jádra,“ vysvětluje Richard Klička.

Není pravda ani to, že sádrokarton nic neudrží. Některé druhy sádrokartonových desek mají totiž nosnost na jednom kotevním bodě až 80 kg, a unesou tak třeba i člověka.

Celkově ale platí, že na libovolném místě stěny opláštěné sádrokartonovými deskami můžete připevnit dodatečné zatížení. Ať už jde o obraz, polici, televizor nebo kuchyňskou skříňku, správně zvolený typ desky a kotevního prostředku udrží vše potřebné.

Na práci se sádrokartonem vám postačí odlamovací nůž nebo pila ocaska, na otvory nebozez (ruční vrták). Po pečlivém zatmelení a zbroušení spár musíte desky finálně upravit.

„Na závěr je nutné sádrokarton dobře napenetrovat, aby barva nebo tapeta dobře držela a vyrovnala se savost celé plochy. Pokud chcete, můžete ještě nanést tenkovrstvou omítku, v opačném případě desku není potřeba ani štukovat,“ dodává Richard Klička.