Radost z nové fasády mohou pokazit ptáci i pavouci. Co dělat, když si ji oblíbí a začnou ji ničit?

Existuje hned několik teorií, proč jsou zateplené fasády domů pro ptáky tolik lákavé. „Nejčastěji fasády poškozují strakapoudi velcí, kteří jsou současně našimi nejběžnějšími šplhavci. V mnohem menší míře pak třeba i žluny zelené nebo jiné druhy strakapoudů. Do vytvořených dutin se poté mohou nastěhovat jiné druhy ptáků, často kavky, špačci, vrabci, ale i sýkorky a další. Někteří z nich si mohou dutinu i upravovat, ale žádný z nich do čisté fasády nezačne,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.

Důvod, proč to strakapoudi dělají, není uspokojivě vysvětlen. „Předpokládá se, že mohou slyšet pod zateplením zalezlý hmyz, nebo prostě jen dutě/měkce znějící podklad, který se k tesání dutiny nabízí. Případně to může znít, jako že tam je vevnitř dutina, což strakapouda zmate. Ale ve skutečnosti opravdu nevíme,“ doplňuje ornitolog.

Zájmu ptáků o novou fasádu lze bohužel předcházet jen do určité míry. Hodně záleží na konkrétních podmínkách a také podobě konkrétní fasády. Odborníci častěji registrují zájem ptáků o fasády s izolací z polystyrenu, která vydává při poklepání dunivý zvuk.

„Minerální vata díky své struktuře a hmotnosti působí jako pevný, hutný materiál. Nelze však jednoznačně říct, že ten či onen izolant je z hlediska prevence vhodnější, a už vůbec na základě těchto domněnek izolant vybírat. Více než na popularitu mezi ptactvem je třeba hledět na tepelněizolační vlastnosti, nehořlavost a schopnost tlumit hluk z ulice,“ doporučuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Pokud se rozhodnete na fasádu umístit makety či siluety dravců, počítejte s tím, že se ptáci časem naučí rozpoznat, že jde ve skutečnosti o neškodnou „výzdobu“, a začnou je ignorovat. Řešením pak může být občasná obměna plašičů.

Jinou možností prevence jsou nejrůznější ochranné sítě a zábrany. Ty ovšem nelze aplikovat všude a také, přiznejme si, nepřispějí moc ke zkrášlení vzhledu objektu. Účinné ale budou určitě například na balkonech a lodžiích nebo u vikýřů.

„V případě říms, atik a ozdobných prvků je možné použít ochranné hroty, které jsou dostatečně husté, aby ptákům znemožnily jakoukoli aktivitu a zároveň aby si ptactvo na hrotech neublížilo. Vhodné je úpravy přizpůsobit místním podmínkám, ptáci poškozují fasády především v místech, kde jsou v blízkosti vzrostlé stromy,“ radí Marcela Kubů.

„Dlužno zmínit i to, že řešením by nebyl ani odchyt nebo odstřel problematického jedince, protože uvolněné teritorium by velice rychle obsadil jiný jedinec,“ upozorňuje Zdeněk Vermouzek.

Když ptáci do vnějšího tepelněizolačního systému zvaného ETICS vyklovou nevzhledné prohlubně, není to příjemné. „Pro jejich nápravu není ale nutné hned přemýšlet o celkem nákladné renovaci fasády. Poškozené místo stačí ošetřit jen lokálně,“ ujišťuje Tomáš Pošta, odborník z divize Weber společnosti Saint Gobain. Rady, jak při opravě postupovat, shrnul do následujících sedmi bodů:

Ačkoli jejich „úpravy fasád“ nebývají tak ničivé jako ty ptačí, také pavouci se mohou na vzhledu nově zateplených budov nepěkně podepsat. Naštěstí jde ve většině případů ovšem jen o estetický problém.

Jistě jste si už při procházkách zejména městskými ulicemi někdy všimli domů, jejichž fasády jsou na některých místech zčernalé, zašedlé či jinak působící dojmem špinavých nánosů. Svou přítomnost tím prozrazuje tzv. pražský pavouk neboli cedivečka zápřední, v jejíchž pavučinách se zachycuje prach a nejrůznější smítka. Právě kvůli tomu pak fasáda vypadá nečistě.

Cedivečka je nenápadný pavouk, který rád sídlí na omítkách budov, na něž umisťuje své pavučiny o šířce okolo pěti centimetrů. S oblibou se zabydluje pod přesahy střech nebo pod římsami, kde je chráněna před deštěm. Přednost dává světlým omítkám, které více přitahují drobný hmyz, jímž se cedivečky živí. Tito pavouci také milují teplo a sucho a vyhledávají tak spíše městská prostředí. Odtud jejich přezdívka „pražský pavouk“.

Likvidace pavučin však nebývá složitá. „Začneme tím, že snadno uvolnitelné nečistoty odstraníme za pomoci koštěte či kartáčku. Na hrubší nečistoty si pak připravíme fasádní čisticí přípravek, který naředíme čistou vodou. Roztok by neměl obsahovat víc než 20 % čisticího prostředku,“ radí Tomáš Pošta.

A podobně, jako například u nového druhu kosmetiky, také u čisticího prostředku testujeme vhodný poměr ředění nejprve na malé ploše, a je-li vhodný, naneseme jej stříkáním či s pomocí válečku na celou plochu znečištěné fasády. Po aplikaci na celé ploše prostředek opláchneme (ideálně tlakovou) vodou. Tlak vody by v takovém případě neměl přesáhnout 100 barů. To, zda není tlak vody moc vysoký, odzkoušíme pomalým přibližováním trysky, aby nedošlo k mechanickému poškození povrchu.