Psí plemena, která trápí časté zdravotní potíže

Ačkoli zákaz chovu určitých psích plemen máme většinou spojený s tzv. bojovými plemeny, začíná se tato restrikce ve světě uplatňovat i kvůli zdraví samotných psů. A rozhodně v tomto případě nejde výhradně jen o velká a „nebezpečná“ plemena.

Například v Norsku před nedávnem oznámili zákaz chovu anglických buldoků a plemene Kavalír King Charles španěl, a to z důvodu obav o jejich „chatrné“ zdraví.

Podle rozsudku okresního soudu v Oslu porušuje selektivní chov těchto psů zákony o dobrých životních podmínkách zvířat, jelikož ani jedno toto plemeno nelze považovat za zdravé.

U anglických buldoků se objevují problémy spojené s jejich krátkým čenichem a tvarem lebky, nejčastěji jde o respirační potíže. Vedle toho jsou u nich i poměrně běžné problémy s očima a kožními infekcemi.

Kavalír King Charles španěl bývá náchylný k srdečním onemocněním, očním či kloubním problémům.

Rozhodně ale nejde o jediná plemena, u jejichž pořízení musí páníček se zdravotními potížemi rozhodně počítat.

Podle organizace MAGSR (Mid-Atlantic German Shepherd Rescue) jsou tito psi náchylní k tzv. degenerativní myelopatii – autoimunitnímu progresivnímu neurologickému onemocnění, které postihuje míchu. „Objevuje se s velkou četností právě u německého ovčáka. Dědičný faktor je tak velmi pravděpodobný, ale zatím neprokázaný,“ cituje z jejich zprávy server Independent.

Peta – nezisková organizace bojující za práva zvířat – rovněž upozorňuje na náchylnost k vývojovým poruchám kyčlí a kloubů. Tito psi také mívají sklony k ekzémům, poruchám krve, epilepsii nebo nadýmání.

U šarpejů se jako největší potíž „nabízí“ problém s volnou a zmuchlanou kůží. To ale rozhodně není to jediné, kde se mohou vyskytnout potíže. Rovněž je podle chovatelů často trápí šedý zákal, dysplazie kyčle, ale také problémy se štítnou žlázou nebo oční problémy.

Podle společnosti Golden Retriever Society se i u nás oblíbeným retrívrům nevyhýbá hned několik nepříjemných potíží a nemocí. Výjimkou nejsou oční či ušní infekce, nadýmání, epilepsie, nebo dokonce rakovina.

U tohoto plemene se může častěji než u jiných objevit i tzv. von Willebrandova choroba – vrozené onemocnění srážlivosti krve (trápí častěji třeba i německé ovčáky, pudly nebo dobrmany).

Rovněž boxeři se dají podle Pety řadit na seznam „nezdravých“ psích plemen, a to především kvůli častější kardiomyopatii, epilepsii nebo nádorům v oblasti srdečních chlopní.

I tolik oblíbení jezevčíci mají své specifické potíže. V důsledku jejich velikosti je častěji trápí páteřní a neurologické problémy. Náchylnější jsou rovněž k obezitě nebo problémům s očima.

Tento pes je díky své velikosti i zabarvení rovněž oblíbeným plemenem. Bohužel v jeho případě vedly dlouhé roky šlechtění k výraznějšímu riziku vzniku rakoviny. Dožívá se v průměru jen devíti let.

Podle odborníků má rovněž větší sklony k meningitidě, problémům s kyčlemi nebo sítnicí.

U těchto malých psíků mají problémy spojitost především s jejich plochými čenichy – omezují přívod vzduchu a často tak bývají zdrojem dýchacích potíží. Jejich vypouklé oči pak bývají náchylnější k infekcím.

U labradorů se častěji může vyskytnout šedý zákal, problémy s kyčlemi nebo nadýmáním. Toto plemeno je také náchylnější ke kolapsu způsobenému nadměrnou zátěží psa.

Mezi nejvíce přešlechtěná psí plemena, trpící častými zdravotními potížemi, pak patří také třeba jorkširský teriér, bígl, pudl nebo shi-tzu.