Průkaz energetické náročnosti odhalí náklady budov

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) má chránit spotřebitele na realitním trhu. Hodnotí totiž všechnu předpokládanou energii (kWh/m2) potřebnou pro běžný provoz budovy/její ucelené části využité na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a klimatizací, na osvětlení atd. Díky tomu získáme přehled, kolik ročně za energie zhruba utratíme.

Nejúspornější kategorie A je podobně jako na energetickém štítku pračky nebo myčky samozřejmě vítaná. Zahrnuje nízkoenergetické domy, pasivní a tzv. nulové domy či objekty aktivní, tj. s přebytkem tepla.

Již od 1. 1. 2009 je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, povinen zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a doložit ji průkazem.

Tato povinnost byla o čtyři roky později specifikována přesněji - stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové domy, při výstavbě nové budovy nebo při větší změně/rekonstrukci již dokončené budovy.

Rovněž dnes platí povinnost vypracování PENB v případě prodeje či pronájmu budovy nebo její ucelené části.

Průkaz platí deset let od data vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy či její ucelené části, pro kterou byl zpracován.

Větší změnou je míněna rekonstrukce se zásahy do více než 25 % pláště budovy nebo změna vytápění objektu. PENB smí vypracovat pouze energetický specialista, který má oprávnění ministerstva průmyslu a obchodu.

Seznam specialistů nalezneme na www.mpo-enex.cz/experti/. Cena zpracování PENB je smluvní, odvíjí se od typu a velikosti objektu i dostupnosti podkladů, které jsou k dispozici. Obvykle začíná na částce kolem 4000 Kč.

PENB se předkládá stavebnímu úřadu. Bez něj nesmí vydat stavební povolení, pokud tedy objekt nespadá do zákonných výjimek.

Průkaz energetické náročnosti budov bývá mylně zaměňován za energetický štítek obálky budovy (EŠOB). Ten však posuzuje výhradně tepelně izolační úroveň pláště stavby, a to prostřednictvím ukazatele tepelné vodivosti, nazývaného průměrný součinitel prostupu tepla (Uem (W/(m2.K)]).

Laicky řečeno uvádí, kterou konstrukcí utíká nejvíce tepla a kterou je případně nutné zateplit. Závěrem tohoto výpočtu je štítek s grafickým hodnocením celého objektu a s klasifikační třídou.

Obálka budovy má normě vyhovující tepelně technické vlastnosti v případě, je-li výsledkem hodnocení zařazení aspoň do klasifikační třídy C. Budovy označované jako nízkoenergetické obvykle spadají do třídy B nebo A.

Energetický štítek obálky budovy se zpracovává podle technické normy ČSN 73 0540-2. Je například povinnou součástí energetického auditu budovy při podání žádosti o finanční příspěvek podle některého z vypisovaných dotačních titulů.

Nízkoenergetický dům se většinou oproti běžným domům může pochlubit velmi kvalitními okny, vchodovými dveřmi a tepelnou izolací fasády i střechy s jednoduchým tvarem (členění zvyšuje počet ochlazovaných ploch, riskujeme vznik tepelných mostů). K vytápění a pro ohřev užitkové vody obvykle slouží tepelné čerpadlo, často nechybí rekuperace.

Pasivní domy navíc šetří většími zasklenými plochami, obytné místnosti bývají orientovány na jižní stranu. Využívají vzduchotechniku s rekuperací tepla, kdy v místnostech ohřátý odpadní vzduch prochází tepelným výměníkem, v němž pak ohřívá přiváděný čerstvý vzduch. Tepelné čerpadlo a solární systém nejsou výjimkou.

Nulový dům beze zbytku využívá všech moderních technologií, solární systém na ohřev vody, fotovoltaické panely pro dostupnost elektřiny nezávisle na síti.

Nadbytek energie lze uchovávat v různých akumulačních zásobnících a v zimě ji pak spotřebovávat. Spolu s aktivními objekty je tento typ ještě stále řazen spíše k alternativním stavbám, ovšem jejich počet v budoucnu poroste.

Může se vám hodit na Firmy.cz: