Hlavní obsah

Proměňte byt pomocí tapet

Právo, Zuzana Nielsenová

Tapetování je jedním ze způsobů, jak si vyčarovat půvabný příbytek. Místnosti převlékáme jednu po druhé do barev podle jejich určení a svého naladění - v dětském pokoji to třeba prozáříme jásavými vzory, v pracovně nebo ložnici naopak dohlédneme, aby nás stěny příliš nerozptylovaly.

Článek

Práce s tapetami nepatří v domácnostech k nejoblíbenějším, ale rodinné rozpočty jsou v tomto směru často určující. Výběr luxusních, ale i velmi levných a přitom krásných tapet je velký, navíc tapetování zvládne téměř každý. Proto je i dnes (kdy je kutilství v podstatě na ústupu) jednou z mála řemeslných prací, kterou si doma provádíme většinou sami. Když tedy překonáme prvotní odpor k relativně náročné akci, bývá pak výsledek při dobré přípravě a znalosti několika základních kroků rychlý a překvapivě příjemný. Navíc jsou dekorační aktivity skvělým prostředkem k seberealizaci.

První kroky před akcí

Před vlastním tapetováním místnost vyklidíme, nábytek přesuneme do středu místnosti tak, abychom se pohodlně dostali i se schůdky ke stěnám a stropu. Důležité je také jasné světlo a dobré větrání místnosti pro přiměřeně rychlé vyschnutí lepidla. Připravíme si i dobré místo pro natírání tapet lepidlem a jejich odkládání k dostatečnému provlhnutí (doporučujeme pokrýt podlahu nebo kuchyňský stůl fólií, kterou dobře upevníme, aby se při práci neposunovala) a potřebné nářadí.

Jaké nářadí potřebujeme

Štětku nebo speciální přístroj (tzv. lepicí blesk) k rovnoměrnému roztírání lepidla, dále umělohmotnou nádobu pro rozmíchání lepidla, ostrý nůž i nůžky, metr a ocelové pravítko (příložník pro přiříznutí tapet), kartáč k přitlačení tapety na stěnu včetně válečků pro práci v rozích a ve spojích (postačí však i větší měkký hadr).

Příprava podkladu:
Sádrování
Dírky po hřebíčcích nebo nehluboké praskliny, které nový nátěr nezakryje (už od 3 mm), řádně navlhčíme a přetáhneme sádrou. Sádru vsypeme do vody (nikdy naopak!) v plastové nádobě a pečlivě rozmícháme. Při větším rozsahu oprav do ní přidáme latexovou barvu, aby tuhla pomaleji.
Oprava trhlin
Větší trhlinu do hloubky oškrábeme a navlhčíme, vyplníme sádrou, okolí natřeme latexovou barvou a přelepíme sklotextilní páskou nebo makulaturou. Spáry mezi panely a praskliny v místech, kde můžeme očekávat, že zeď bude "pracovat", vyplníme plastickým silikonovým tmelem. Po zaschnutí naneseme stěrkou sádru nebo štuk a celou plochu vyhladíme do ztracena.

Než se pustíme do práce, důkladně přezkoušíme podklad, a tedy i to, nakolik ještě drží na stěně stará vrstva malby, starou tapetu pro jistotu vždy odstraníme. Staré vrstvy tapet, i když se zdá, že dobře drží, by se po zatížení další vrstvou mohly začít odlupovat. Jejich odstranění není nijak náročné, když nespěcháme a důkladně je provlhčíme (stříkáním, štětkou nebo válečkem).

S odlupováním začínáme na snadných místech, na odolných místech použijeme horkou vodu, s pomocí špachtle nakonec stěnu pečlivě zbavíme všech zbytků papíru a lepidla.

Případný nerovný povrch opravíme štukem nebo sádrou, větší skvrny, které by mohly tapetou prosvítat, přestříkáme vhodným přípravkem nebo přetřeme olejovou základovou barvou. Menší nerovnosti a zaschlé skvrny však nová tapeta dobře zakryje. Hrubou panelovou stěnu upravíme nalepením speciálních přetíratelných tapet s plastickým povrchem, které snadno přemalujeme (např. Pestructa), nebo podkladovou tapetou - tzv. makulaturou.

Postup při tapetování:
Podle značek, které bývají přibaleny ke každé roli, poznáme, zda jsou tapety určeny k lepení tzv. na sraz nebo se mají překrývat, jestli jsou už napuštěny lepidlem (ty stačí pouze namočit) apod. Lepidlo zakoupíme podle zvoleného materiálu. Pro orámování povrchu použijeme pásy tapetové bordury.
Spočítáme, kolik tapety potřebujeme - k rozměru plochy, kterou budeme tapetovat, připočítáme rezervu na prostřih (asi 10 %) s ohledem na velikost použitého vzorku (čím menší vzorek, tím menší budou zbytky).
Na stěně si vyznačíme výšku, kam budou tapety sahat. K tomu použijeme např. napnutý provázek, předem obarvený práškovým pigmentem nebo kontrastní křídou, který uchopíme uprostřed, mírně odtáhneme od zdi a pustíme (jako gumu u praku), a pigment nám zanechá rovnou čáru. Pak naměříme délku pásu a tapetu ustřihneme (přidáme 10-15 cm na sesazení vzorku).
Tapetu natřeme lepidlem (papírové tapety přehneme z obou stran do středu a necháme chvilku ležet, případně viset na tyči umístěné mezi dvěma židlemi, aby se provlhčily) a označíme svislou čarou podle olovnice místo, kde s tapetováním začneme. Začínáme vždy v rohu (ale nebývají vždy zcela rovné) směrem od okna, aby spoje nebyly viditelné.
Přesně usazenou tapetu přitiskneme uprostřed a kartáčem nebo válečkem ji lepíme směrem nahoru a dolů a poté do stran - vytlačíme vzduch, který by pod tapetou tvořil bublinu (zapomenutou bouličku i po čase odstraníme tak, že injekční stříkačku na jedno použití, zakoupenou v lékárně, naplníme lepidlem, propíchneme bouličku a vstříkneme lepidlo a měkkým hadrem rozetřeme a přitlačíme tapetu).
Při lepení dalšího pásu pozorně sesadíme vzor.
Výjimku tvoří lepení sklovlákenné tkaniny, která se přimáčkne na speciálním lepidlem natřenou stěnu a přejede válečkem.
Kolem zásuvek a vypínačů - vypneme elektrický proud (lepidlo je vodivé) a vypínač volně přelepíme tapetou, jeho obrysy označíme tužkou a tapetu od středu prostřihneme k rohům vypínače a tapetu odřízneme. Pak povolíme šrouby krytu vypínače a tapetu zasuneme za vypínač.
Tapetování kolem nerovných vnitřních hran:
spojování na hranách: nalepíme tapetu přes vnitřní hranu a zastřihneme 2-3 cm od rohu, další pruh položíme přes úzký pruh na protilehlé straně
lepení u vnitřního rohu: aby tapeta zapadla do vnitřního rohu, nastřihneme pruh na obou koncích (u stropu i u podlahy)
Před tapetováním stropu:
Chceme-li tapetovat i strop, začínáme s pracemi právě u něj. Navlhčíme rubovou stranu tapety vodou (tapetu však nenecháme příliš provlhčit), stočíme ji a lepidlem potřeme i pás stropu. Tapetu při lepení rozbalujeme a druhou rukou ji přitlačujeme kartáčem zase od středu ke krajům.

Druhy tapet

Vyrovnávací (nepotištěná, hladká, bílá nebo barevná) - slouží jako podklad pro malování nebo tapetování, protože dobře zakrývá vady povrchu,

standardní papírová (nejlevnější a ve velkém výběru barev i vzorů), případně fototapety - velmi dekorativní, vhodná do ložnice (nepraktická pro intenzívně využívané místnosti),

s dřevěnými vlákny (nepotištěná, s hrubým povrchem, bílá nebo barevná - výborná k zakrytí nepěkných stěn a stropů) je vhodná do všech místností,

reliéfní (silnější tapeta se vtištěným vzorem), hodí se v podstatě do všech místností, je však poměrně těžká k použití na stropě,

textilní (zajímavá a pevná, složitější práce při lepení), je vhodná k dekoraci a do namáhaných míst - např. kolem stolu, postele apod.,

vinylová (hladká dekorativní s reliéfním povrchem s ochrannou vrstvou vinylu) je velmi odolná a omyvatelná, a proto vhodná do všech místností, zejména do koupelny a kuchyně,

sklovlákenná tkanina - tvarově stabilní a transparentní (dobře se zpracovává i natírá a využíváá se k zarovnávání nerovností, a dokonce i trhlin) - patří k nejdražším druhům obložení stěn, ale je velmi trvanlivá a snadno jí zakryjeme i minerální vatu použitou jako tepelnou izolaci stěny.

Související témata:

Výběr článků

Načítám