Článek
Společný příběh rodiny se začal odehrávat v tomto domě, původně ale měli mladí manželé menší byt. Po osmi letech se naskytla možnost výměny za větší, a zároveň se v té době prodávaly byty do osobního vlastnictví. Nově získané větší prostory byly v původním stavu, a tak manželé od začátku počítali s postupnou rekonstrukcí.
Klasické začátky
„V první fázi proměny bytu bylo štukování, vybourání příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem, výměna oken,“ vzpomíná Kája Polívková, a manžel ji doplní: „Odstranění příčky bylo částečné, zrušili jsme samostatný vchod do kuchyně z chodby, zdilo se bytové jádro.“
Také využili jako ostatní majitelé stejně situovaných bytů možnosti získat pár metrů čtverečních ze společné chodby. Část, která vedla jen k jejich bytu, obezdili, a vznikla nová předsíň. Kompletně se v této fázi dělaly v celém bytě nové elektroinstalace.
Vysněná kuchyně
Kája Polívková měla o podobě kuchyně a vzhledu sestavy poměrně jasné představy: „Chvíli trvalo, než jsme našli u značkových výrobců vhodný vzor. Místnost, určená pro kuchyňskou linku, je velmi světlá a slunná, takže jsme se nebáli zvolit antracitový odstín dvířek s matně kovovými doplňky.“ Příjemně působí i tehdy ne zcela obvyklý formát dvířek - obdélník na šířku, stejný tvar a formát má i obklad u kuchyňské sestavy.
Původně zamýšlený tvar L po rozvážení ještě nakonec rozšířili o další malou sestavu se třemi zásuvkami a úložným prostorem na láhve. Myčka na nádobí byla poměrně zánovní a dost kvalitní na to, aby se jen tak pro nic za nic vyhodila. Proto v kuchyni zůstala jako solitér, nová trouba a sporák jsou už vestavěné. Lednice má svůj zvláštní výklenek vybudovaný při rekonstrukci, a s kuchyní barevně ladí.
Překvapení
A potom přišla fáze proměny, se kterou manželé nepočítali, všechno tajně zařídila dcera, a tak vpád televizního štábu a kreativního týmu z pořadu Jak se staví sen, byl parádním překvapením.
„Naše zkušenost z natáčení je rozporuplná, to by bylo na delší řeč,“ konstatuje manžel a dodává: „ Námi řízená a dělaná postupná rekonstrukce bytu trvala čtyři roky, a celkově jsme do ní postupně vložili kolem šesti set tisíc. Oni byli hotovi za čtyři dny, doplatek byl šedesát tisíc.“
Z pokoje dcery a ložnice rodičů se staly jakési vagony se zaoblenými stěnami, kdyby vám někdo zavázal oči a postavil vás do této místnosti, asi byste po prozření těžko odhadli, že jste v paneláku.
Možná právě o to realizátorům šlo, i když osobně považuji za nesporný klad panelákových bytů právě jejich nekomplikovanost a přímé čisté linie jako ideální východisko pro dobrou úpravu bytu.
Pokoj dcer, stejně jako ložnice rodičů, je celý vyložený kobercovinou, takže se neluxuje pouze podlaha, ale i stěny a strop.
Podstatné je, že dceři se její pokoj líbí a cítí se v něm dobře, rodičům připadá trochu tmavý. Se vzhledem ložnice je zase víc spokojený muž než žena.
Malé shrnutí
Po rekonstrukci, která byla převážně v režii manželů, jsou v bytě dřevěná okna, s výjimkou ložnice a „dětského“ pokoje, kde je plast. Jsou tu i nové dveře v ocelových zárubních. Koupelna zůstala v původním místě i rozloze, zvětšila se jen o šířku vybouraného jádra, protože nechtěli ubrat z chodby. Na zem přišla nová dlažba, vtipně řešené jsou obklady na stěnách, strop je ze sádrokartonu.
Celkově zůstalo dispoziční řešení bytu jako takového téměř zachováno, protože potřebám rodiny vyhovovalo. Výrazným zlepšením bylo přizdění předsíně. Na původní chodbě mohlo dojít ke zbourání komory a dnes je tu velká šatna s posuvnými dveřmi. Prostoru prospělo i zrušení dveří do kuchyně, dnes je v chodbě celistvá stěna.
Velmi příjemně působí hlavní obývací prostor, propojený s kuchyní: „Obývací pokoj nebyl součástí té televizní proměny“, říká Kája Polívková, „čeká nás tam výměna nábytku, hlavně potřebujeme větší knihovnu.“ Pro barevné stěny, které dnes v pokoji jsou, se rozhodli po inspirativním listování v jednom časopise o bydlení, protože, jak říká paní domácnosti: „Máme rádi hru s barvami, a tak jsme to zkusili.“
Přidává se k nám opět manžel a konstatuje, že současná podoba bytu všem celkem vyhovuje, i když je v něm řada kompromisů, daných zejména finančními možnostmi.
Oba se těší, že nové vybavení do obytného prostoru celou proměnu dotáhne a zvýší komfort bydlení. A pak, úplně na závěr, přijde od majitele bytu jedno malé varování: „Lidé by si měli dát pozor na spolupráci s architekty, a vybírat mezi nimi. Někteří mají tendenci postavit vám bydlení podle jejich představ a je pro ně těžké pracovat s těmi vašimi představami a požadavky.“
Rada, kterou není marné si zapamatovat.
Zaujalo nás
Výklenek pro lednici: Velmi praktická věc, lednice nevyčnívá! Byl vytvořen účelově zazděním původních dveří do kuchyně, když se měnily příčky v bytě.
Šatna: Na panelákové poměry velmi komfortní. Je zhotovena od renomovaného výrobce podle zadání manželů. Určeny byly rozměry, počet polic a jejich umístění, aby vše vyhovovalo jejich potřebám. Má vnitřní osvětlení, které se zapne s otevřením dveří, použito bylo lamino. Výplně dveří tvoří kouřové sklo.
Koberec po celém obvodě místnosti: Byl to nápad designérů ze zmíněného pořadu, na částech zdí je dřevotřísková konstrukce, která zaoblila rohy, na ní jsou pak koberce nalepeny, rozvody světel jsou vedeny pod kobercem. Diskutabilní je důkladná údržba, koberec přece jen chytá prach a rád ho drží.
Vladimíra Storchová, časopis PANEL PLUS