Připravte palivové dřevo na zimu

Nejekonomičtějším způsobem vytápění je dnes kombinace dřeva s elektřinou či plynem. Ale stoupající obliba topení dřevem souvisí i s romantickou atmosférou, kterou vytvoří plápolající oheň v krbu nebo v krbových kamnech.

I když je dřevo nejstarším druhem paliva, jeho příprava na zimu zdaleka nekončí složením kmenů na zahradě. Metrová polena nebo kratší špalky je nutné nařezat a naštípat na polínka, která se vejdou do kotle na dřevo nebo do krbových kamen. Jak efektivně připravit dřevo na zimu?

Na zásoby dřeva myslete kvůli řádnému vyschnutí rok dopředu. Dřevo se dá zakoupit už naštípané a prosušené, připravené ke spálení.

Kdo ale rád dřevo zpracovává, má možnost zakoupit dřevo paletové až po balíčky na jeden či více zátopů.

K topení se nejlépe hodí dřevo tvrdé a vyschlé. Měkké dřevo rychle hoří a mnoho tepla nevydá. Mokré dřevo špatně hoří a čoudí. Využívejte spíš tvrdé dřevo - dub, buk, případně habr, ale i dřevo z ovocných stromů.

Jehličnany se nedoporučují, produkují totiž více odpadu a kouře ani se nehodí do všech kamen. Topit se dá i dřevěnými briketami, které mají vysokou výhřevnost a vydrží hořet až pět hodin (záleží na druhu briket i kamen). Dřevěné brikety lze kombinovat i se dřevem.

Čerstvé dřevo zpracujte co nejrychleji. Jakmile vyschne, je řezání i štípání mnohem těžší. Velké kusy kmenů je nutné nařezat na kratší, nejlépe tak, aby se vešly do krbu nebo kamen. Navíc se naštípané dřevo lépe ukládá a také rychleji vyschne.

Při řezání pomůže řetězová pila, na kmeny a větve lze použít také kotoučovou pilu s kolébkou. Dřevo se dá řezat i ruční obloukovou pilou. Běžné cirkulárky s rovným stolem nejsou vhodné stejně tak jako pokosová pila. Ruční nebo řetězovou pilu doplní stojan neboli koza. Ten se dá pořídit kovový i dřevěný.

Cirkulárka je vhodná hlavně pro řezání větších polen. Na dřevo slabší/menší můžeme použít klasickou motorovou pilu. Při práci se vyplatí použít ochranné prostředky jako přilbu, rukavice, sluchátka.

Na kulatinu použijte elektrickou nebo motorovou pilu. Při výběru tohoto pomocníka záleží na možném přístupu k elektřině, ale i na tom, zda topíte dřevem pravidelně nebo příležitostně. Benzinové motorové pily disponují výrazně větším výkonem, nejsou závislé na přítomnosti elektrické sítě, jsou náročnější na údržbu.

Štípání dřeva je nejnamáhavější fází celé přípravy. Velké kmeny se dříve štípaly pomocí zatloukacích klínů. Pokud topíte dřevem celoročně, práci si usnadníte výkonnými elektrohydraulickými štípačkami. Jsou k mání v několika velikostech a s různým štípacím tlakem, jsou buď vertikální, nebo horizontální.

Vertikální štípače mají menší výkon. Štípače se pak ještě rozdělují podle vyvíjeného tlaku.

Nařezané špalky si naštípete (štípací) sekerou. Na velké špalky použijte kalač. Výkonné a odolné jsou sekery s topůrkem z kompozitního materiálu. Obyčejný dřevěný topor se může, při troše nešikovnosti, snadno zlomit.

Práce se sekerou obyčejného tvaru je dost namáhavá. Ta se hodí spíš na štípání třísek k podpalu. Jako podložku používejte vždy dostatečně široký a správně vysoký špalek z tvrdého dřeva. Jeho výška je obvykle okolo 70 cm.

Naštípané dřevo uložte do kůlny nebo pod nepromokavou plachtu. Dřevo lze uložit i pod přesah střechy kolem domu. Výhodou tohoto způsobu uložení dřeva je vyšší tepelná izolace domu.

Zakoupit si můžete i štípané dřevo, čímž odpadá veškerá příprava, ovšem pohybuje se ve vyšší cenové kategorii než špalky (či dříví nasbírané).