Příjemné bydlení v novém

Ukázalo se, že na venkově to jsou stále zlaté české ručičky, které když se postaví k práci čelem, neodradí je ani přeložení střechy či odizolování domu. Taková výmalba je pak už jen třešničkou na dortu. Je fakt, že osobou, která veškeré stavební práce řídila, byl otec našeho hostitele, povoláním zedník.

Sám majitel je instalatér a tchán všestranně nadaný a ochotný pomocník. Ruku k dílu přiložili také kamarádi a mnohokrát stačila i zasvěcená rada souseda. V takovém složení by byla škoda nekoupit volný, byť zchátralý domeček, a nevytvořit si příjemné bydlení. Navíc ve vesnici, kde žijí i rodiče našich hostitelů. Před deseti lety, kdy domek kupovali, nebyli Antropiusovi zdaleka manželé. Své ano si řekli před šesti lety a dnes už mají čtyřletou dceru Adélku.

Stavební práce trvaly zhruba pět let, a protože dům byl poměrně starý a neudržovaný, byl také vlhký. Proto nejdřív přikročili k jeho odizolování. Zvolili klasické podřezání stěn s použitím asfaltové lepenky. Dalším krokem byla výměna staré střešní krytiny za novou včetně klempířských prací, které také zvládli svépomocí. Krok za krokem opravovali stavení a v proluce mezi domem a dílnou přistavěli chodbičku před koupelnou. Nahoře tak vznikla rozlehlá terasa.

Nádherná nová ložnice

Na zahradě z druhé strany přistavěli garáž, kterou připojili k původní dílně. V celém domě instalovali plastová okna, dělali nové rozvody elektřiny, plynu i vody včetně septiku. Neodradily je ani obklady či dlažba v koupelně a v kuchyni, plovoucí podlaha v obývacím pokoji, ani pokládka koberců v patře. Sami také zateplovali dům a udělali fasádu.

I když z ulice dům nevypadá mohutně, uvnitř je místa dost. V přízemí domu je obývací pokoj, kuchyň a koupelna, v patře pak ložnice, dětský pokoj, pracovna a WC. K zásadní změně v uspořádání původních místností sice nedošlo, ale pár praktických úprav se interiéru dostalo. Přístavbou chodby získala koupelna denní světlo tím, že tu zabudovali dvě okna. Jedno ven a druhé uvnitř chodby do koupelny. Na úkor dost velké kuchyně obětovali metr a kousek po celé délce místnosti a zřídili komoru, která slouží na odkládání sportovních věcí, ale také jako spíž. Tím, že je propojená s kuchyní, je více než praktická.

Obývací pokoj, do něhož se vchází z předsíně, je členitá místnost s krbem, kde má svůj dětský koutek i dcerka. Ložnice je největší místností v domě se vstupem na nově vzniklou terasu. Také dětský pokoj už je hotový, takže se sem pomalu stěhují i hračky z přízemí. V patře má svou minipracovnu majitel. Hraje fotbal, a tak místnost plní i funkci převlékárny.

Jak se postupně dokončovaly stavební práce, přišla řada i na naši hostitelku. Pomáhala vybírat podlahové krytiny, nábytek, barevně sladit výmalbu i tapety či dekorační látky. Ráda něco vymýšlí i vytváří a nový byt byl pro ni velkou výzvou. V období, kdy ji bavilo malovat, vytvořila pár obrazů a vyzdobila si interiér vlastní tvorbou. Nebála se ani výrazných pastelových barev ve výmalbě a navrhla si doslova barevné bydlení, kde se cítí celá rodina příjemně.

Pes se také dočkal nové boudy.

Zahradu zvelebovali postupně od vchodu z ulice. Vstup na pozemek je i z druhé strany do vsi, což je výhodné hlavně kvůli zajíždění autem do garáže. Tak, jak pokračovaly práce, přesouval se i stavební materiál a upravovalo se okolí domku. Současnou podobu získala zahrada vloni.

Původně tu byl dvoreček a vzadu letité ovocné stromy, které bylo nutné vykácet. Zahrada sice moc velká není, ale podle majitelky je tak akorát pro radost i pro starost. Kromě domu je na zahradě již zmíněná pergola s venkovním krbem a udírnou, psí kotec a pískoviště. Kolem plotu vysazuje paní domu každoročně afrikány a slunečnice laděné do žlutooranžových tónů.

Nově zbudovaná pergola pro letní posezení

Jsou veselé a kvetou od léta do podzimu. Před pergolou, kde se často a moc rádi scházejí naši hostitelé s rodinou, si hostitelka vytvořila malou skalku, která hýří záplavou barev už brzy na jaře. Výběr rostlin i jejich umístění si navrhovala sama. Má ráda převislé muškáty či petúnie v zajímavých nádobách, ať už je to zrestaurovaný vozík nebo starý škrpál či samozavlažovací truhlík. Cesta kolem domu je z praktické zámkové dlažby. Chodník i stavby na pozemku stmeluje trávník.

Antropiusovi budují svůj domov deset let, a protože je to stále baví, plánují v příštím roce stavbu oválného bazénku s pevnými schůdky. Místo pro něj už našli za pergolou. Jejich příběh je vlastně ukázkou toho, jak se mladí lidé dostali vlastním přičiněním k příjemnému bydlení.