Článek
Pokud si pořizujete štěně, pak musíte počítat s tím, že budete minimálně obojek a košík kupovat ještě několikrát podle toho, jak bude štěně růst. Na obojek a košík by si totiž pes měl zvykat už od malička, aby v dospělosti neměl s jejich nasazováním a nošením problémy. To je potíž, se kterou se majitelé-začátečníci často potýkají.
Obojek a košík mají být pro psa totéž, co pro člověka oblečení. Oboje je pro běžný život se psem potřeba, a tak by to pes měl brát jako zcela běžnou věc.
Obojek je základ
Obojků je na trhu nepřeberné množství, když zajdete do nejbližší prodejny potřeb pro zvířata, najdete jich plné regály. Obojky lze rozdělit především podle materiálu, z něhož jsou zhotoveny:
Kožené - klasika, kterou nikdy nemůžete nic zkazit. Většinou jsou na přezku, jen málo jsou k vidění jako stahovací.
Kovové – tzv. řetízkové jsou většinou určené na výcvik, díky trvanlivosti se hodí i pro běžné nošení. Existují jedno, dvou i třířadové, s malými nebo velkými oky.
Textilní – dnes většinou z umělých vláken (nylon), převážně zapínací na plastové spony. Ty jsou jejich nejslabším článkem, protože u větších plemen se mohou při trhnutí zlomit. Výhodou textilních obojků naopak je, že jsou lehké a dají se vyrábět prakticky v libovolné šířce, barvě a provedení.
Pro psy s delším krkem jsou vhodnější širší obojky. Textilní se spínají na plastovou sponu. Takové jsou ovšem vhodné spíše pro menší plemena.
„Obojek vždy vybíráme podle velikosti psa a podle svých aktuálních potřeb,“ radí Tomáš Vykydal z firmy Pet Center. „Důležitý je obvod krku změřitelný metrem. Nezapomeňte ale, že obojek nesmí pejska škrtit – nechte proto při měření vůli na jeden až dva prsty od krku,“ doplňuje.
Samozřejmě je nutné zohlednit při výběru také například stavbu těla psa a druh jeho srsti. Pro psy s delším tenkým krkem, jako mají například chrti, jsou nevhodné tenké kovové obojky, protože nadměrně namáhají jejich krční páteř a hrozí i její poškození.
Některá plemena s delší jemnou srstí mají problém s řetízkovými obojky, protože se jim do nich zamotává a vytrhává se. Což platí i o některých kožených obojcích.
Na výcvik kovový řetízek
Zvlášť musí vybírat kynologové, kteří se svými psy cvičí. Pokud jde o funkčnost, existují tři druhy obojků:
Pevný – s pevně nastaveným průměrem, většinou zapínací na klasickou kovovou přezku (u kožených) nebo plastovou sponu (textilní).
Polostahovací – většinou kovový se základním průměrem o něco menším, než je ideální pro psa. Konce pevného řetízku jsou zakončené oky, skrz která je provlečen ještě jeden jednoduchý řetízek. Průměr je takový, aby šel obojek psovi pohodlně nasadit, po připnutí vodítka se částečně stahuje tak, aby se pes nemohl z obojku sám vyvléknout. Obojek by měl při stažení pevně obepínat krk psa, ale neškrtit ho.
Stahovací – jedná se většinou o jedno- nebo dvouřadový řetízek s oky na konci. Provléknutím řetízku jedním z ok vznikne smyčka (druhé oko neprojde tím prvním). Obojek lze snadno psovi navléknout, po nasazení vodítka se stáhne. U stahovacího obojku je nebezpečí, že se pes může začít škrtit. Proto patří do rukou jen zkušenému psovodovi a jen pro opravdu speciální účely, jako je např. výchova nezvládnutelných a nebezpečných psů.
„Obojek používám hladký a řetízkový, který lze jednoduše přepnout na stahovací. Kožené obojky většinou ničí srst na krku psa,“ říká Jan Dubový, držitel titulu Mistr sportu a předseda kynologického klubu TART. „Řetízkový obojek u sportovní kynologie je dokonce předepsán, v TARTU nikoliv,“ upřesňuje.
Pro běžného majitele psa jsou vhodné pevné nebo polostahovací, ostatní typy jsou určeny speciálně pro výcvik. Při výběru obojku pro větší plemena pečlivě kontrolujte kvalitu provedení a uchycení oka pro vodítko. Není nepříjemnější situace, než když pes na vodítku vyrazí vpřed a oko na obojku praskne, rozevře se, nebo se utrhne.
Reflexní a svítící pro bezpečnost
Speciální kategorií jsou svítící obojky. Ty jsou výhodné například při večerních procházkách, psovod tak má přehled, kde se jeho pes nachází. Ale pozor, většina svítících obojků není vybavena okem a není tak určena k připnutí vodítka. Pes tak musí mít současně i svůj běžný obojek.
Pokud nechcete dávat psovi dva obojky, řešením je svítící návlek na běžný obojek. Svítící obojky současně zvyšují bezpečnost psa a psovoda při chůzi po silnici v případě špatných světelných podmínek.
Obojek s vodítkem mohou být i designově sladěné s kabelkou majitelky psa.
Podobnou funkci mají i obojky s reflexním povrchem. Ty se dnes stávají standardem alespoň v provedení, kdy na běžném textilním obojku jsou dva reflexní pruhy. Speciální provedení svítících obojků se používá i při výcviku, např. při zadržení figuranta v noci u TARTu nebo služebním výcviku.
Vodítko je prodlouženou rukou psovoda
Vodítko je prodloužená ruka majitele, s tímto pohledem na věc bychom měli vhodná vodítka i vybírat. Tentokrát není jejich materiál důležitý ani tak pro psa, jako spíše pro majitele.
Jestliže vám v okamžiku, kdy se pes rozběhne, proklouzne v ruce ploché nylonové vodítko, buďte si jisti, že si budete ošetřovat popáleninu nebo dokonce rozříznutou dlaň. Částečným řešením tohoto problému jsou vodítka kulatého průřezu, ale ani ta při proklouznutí v ruce zrovna příjemná nejsou.
„Vodítko používám kožené z vepřové kůže, 1,5 cm silné a 1,50 m dlouhé, zakončené na jedné straně klešťovou karabinou a na druhé poutkem,“ říká Jan Dubový.
| Flexi vodítko - ano, nebo ne? |
|---|
| Jít se psem na dlouhém vodítku na procházku znamená stále se starat, aby se nezamotalo a nezauzlilo. Řešením se může zdát samonavíjecí vodítko, spíše známé jako „flexi“. Jeho výhodou je, že ho psovod ovládá pouze jednou rukou - vodítko se samo navíjí a tahem psa zase odvíjí. Má to ovšem jednu velkou nevýhodu, která se výrazně projeví především u velkých a silných psů. Samonavíjecí vodítko totiž zvykne psa na to, že vodítko je stále v tahu. A to je pravý opak toho, co by pes měl umět, tedy chodit na volném prověšeném vodítku. Výsledkem jsou pak majitelé, které pes za sebou neustále táhne. Samonavíjecí vodítko ano, u velkých plemen ale jen výjimečně. |
Délka je u vodítka jedním ze základních parametrů. Existuje několik druhů různé délky pro různé účely použití:
Vodítka pro denní použití – délka je většinou 1,5-2 m, jsou to vodítka pro procházky a běžný pohyb se psem venku.
Přepínací vodítka – mají délku až 3 m, v pevných roztečích jsou na nich umístěna kovová oka. Ta slouží ke zkrácení vodítka na okamžitou potřebnou délku.
Vodítka pro výcvik – ideální délka je závislá na velikosti psa. Pokud pes sedí u nohy psovoda, a ten si dá ruku s koncem vodítka na prsa, mělo by být jen mírně prověšené.
Správná délka vodítka na výcvik pro středně velká a velká plemena psů.
Vodítka stopovací – mají výcvikovými řády pevně stanovenou délku 10 m. Většinou se vyrábějí plochá textilní, ale profesionálové si je hojně sami vyrábějí z tenké padákové šňůry.
Vodítka výstavní – jsou vlastně vodítkem a obojkem v jednom. Je to tenká šňůrka se smyčkou, která se dá psovi kolem krku. Toto vodítko slouží k tomu, aby na výstavách psů co nejméně rušilo přirozenou linii krku psa.
Speciální vodítka – například pro výcvik obran, uvazovací vodítka, samonavíjecí, pro dva psy a podobně.
Oko a karabina, klíčové prvky vodítka
U každého vodítka by na jednom konci mělo být pevné oko pro ruku psovoda a na druhé straně buďto karabina, nebo alespoň pevné kovové oko pro upevnění na obojek.
„Důležité je vybrat správnou velikost karabiny vzhledem k velikosti psa,“ radí Lucie Dráždilová, která ve své firmě demeven.cz vyrábí obojky a vodítka pro psy. „Malá karabina může prasknout při použití s velkým psem, naopak příliš velká a těžká karabina může malému psovi způsobit potíže s krční páteří,“ vysvětluje.
U velkých plemen jsou provedení a pevnost karabiny klíčové. Nevhodné jsou karabiny z křehkých slitin, které sice krásně vypadají, ale moc toho mechanicky nevydrží. Zkušení pejskaři proto s velkými plemeny používají buď klasické ocelové karabiny, které se dají koupit ve stavebních marketech, nebo dokonce využívají malé karabiny horolezecké.
Vodítko má na straně pro psovoda oko a na druhé karabinu pro připojení k obojku.
Existují i speciální karabiny pro zvláštní použití. Například vodítka pro výcvik obran jsou často opatřena tzv. vypouštěcí karabinou, kterou psovod v případě potřeby bleskově otevře stlačením pojistky jedním prstem.
Při výběru vodítka je třeba věnovat pozornost i provedení oka, které drží psovod. To by mělo být především dostatečně pevné a pohodlné do ruky. Koupit se dají i vodítka s polstrovaným okem, což je luxusní, ale nikoliv nezbytné.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
