Článek
Nesmrtelné olovo
Olověné akumulátory jsou jedny z nejstarších, v současnosti existují v několika různých, většinou moderních provedeních.
Všichni je známe jako zdroj energie pro startování spalovacích motorů, nejčastěji u vozidel - od skútrů a motorek přes zahradní traktory až po automobily.
Méně často se s nimi setkáte v roli záložních zdrojů, které napájejí spotřební elektroniku (počítače) nebo oběhová čerpadla v topném systému. Při výpadku elektrické sítě jsou schopny po určitou dobu závisející na kapacitě dodávat energii potřebnou pro chod strojů.
Olověné akumulátory už pro nás pracují přes sto let a díky svým vlastnostem včetně nízké ceny jsou stále nepostradatelné.
Olověné akumulátory najdete také v pomocných startovacích zdrojích, které se používají jako podpora slabých autobaterií při startování. Tato zařízení většinou ukrývají akumulátor o nižší kapacitě, ale se schopností dodat krátkodobě vysoký proud, který je při startování s částečně vybitým akumulátorem v autě potřeba.
Autobaterie stejně jako pomocné startovací zdroje jsou ještě většinou na bázi olova.
Přestože olověné akumulátory mohou působit zastarale, mají stále spoustu nezastupitelných výhod. Jednou z nich je schopnost dodávat vysoké proudy, ale třeba také spolehlivost. Problém nastává většinou jen tehdy, když úplně vybitý akumulátor necháte zmrznout.
Akumulátory s olovem najdete ve startérech spalovacích motorů i v záložních zdrojích.
Nabíjecí „tužkovky“
Takzvané tužkové a mikrotužkové baterie, přesněji články AA a AAA, jsou buď primární (nenabíjecí), nebo sekundární (nabíjecí, akumulátory). Ve většině případů lze primární články nahradit akumulátory.
K dispozici je hned několik různých druhů, v současné době jsou nejrozšířenější metal-hydridové – NiMH. Také tyto akumulátory stejně jako starší nikl-kadmiové (NiCd) nebo některé lithiové (Li-Ion) zvládnou poměrně velké vybíjecí proudy, takže při zatížení nedochází k tak velkému poklesu napětí jako u běžných primárních článků.
Snad každý má doma nějaký přístroj na tzv. tužkové baterie, kde lze využít odpovídající akumulátory.
Nominální napětí u NiMH článků je 1,2 V a při zatížení klesá jen minimálně. Primární články sice mají 1,5 V, ale při odběru vyššího proudu napětí poklesne výrazněji. Proto jsou akumulátory vhodnou alternativou k primárním článkům především u aplikací s vyšším proudovým zatížením.
Naopak u zařízení s minimálním odběrem jsou vhodnější primární články, protože mají zanedbatelné samovybíjení a vyšší nominální napětí, které je někdy ke správnému fungování přístrojů nezbytné.
Akumulátory z obchodních řetězců jsou za výhodnou cenu, ale většinou nepatří mezi špičku.
Články NiMH v provedení AA nebo AAA se vyrábějí s různou kapacitou a počtem nabíjecích cyklů. Většinou platí, že čím vyšší mají kapacitu, tím nižší je počet nabití, která zvládnou. Např. články AA o kapacitě 2450 mAh mají 500 cyklů, akumulátory s kapacitou 1900 mAh už 2100 cyklů.
Existují speciální články s malým samovybíjením, akumulátory pro vysoká proudová zatížení nebo snášející trvalé dobíjení nízkým proudem pro solární systémy apod. Zajímavé jsou také akumulátory NiMH se samovybíjením sníženým na minimum, takže plně nabitý článek si po roce skladování uchová až 85 % kapacity. Ale jsou i takové, které vydrží deset let s poklesem náboje jen o 30 %.
Univerzální nabíječky si poradí s akumulátory různých rozměrů a někdy i odlišných chemických systémů.
Méně časté je provedení niklových akumulátorů coby tzv. malých a velkých monočlánků, tedy článků typu C a D. Pomocí adaptérů však můžete ve velké monočlánky proměnit své články formátu AA. Akumulátory NiMH existují také jako náhrada bloků 9 V.
Akumulátory NiMH o nominálním napětí 9 V mají skutečné napětí 8,4 či 9,6 V, tedy násobky napětí 1,2 V.
Vedle renomovaných výrobců dodávají niklové akumulátory na trh také druhořadé firmy a jejich produkty často nedosahují deklarované kapacity. To můžete odhalit díky nabíječkám, které dokážou pomocí řízeného nabíjení a vybíjení určit, kolik energie akumulátor dodá.
Pokud takový přístroj nemáte, nebo se chcete vyhnout reklamacím, kupujte raději kvalitní akumulátory s garantovanou kapacitou i životností (počtem cyklů). Nabíječka s měřením kapacity je šikovná také k třídění akumulátorů při sestavování baterií, aby v sadě byly články s co nejpodobnější kapacitou.
Nabíječky pro náročné uživatele dokážou např. změřit kapacitu článků.
Kvalitu článků, resp. velikost kapacity lze orientačně určit také podle hmotnosti – podezřele lehké akumulátory pravděpodobně nebudou mít takovou kapacitu jako ty těžší. Sluší se také dodat, že ve válcovém formátu se vyrábějí také akumulátory na jiné bázi, např. nikl-zinkové či manganové alkalické, které mají vyšší nominální napětí (1,6 a 1,5 V), což je vhodné pro přístroje citlivé na napětí zdroje, mají však i svá proti.
Existují také tužkové lithiové akumulátory, ale ty mají úplně jiné nominální napětí. K nabíjení všech těchto akumulátorů potřebujete jiné nabíječky než pro NiCd a NiMH, případně speciální univerzální přístroje.
Lithium do obýváku i do dílny
Nejrozšířenější akumulátorovou technikou současnosti jsou lithiové články, většinou typu Li-Ion. Najdete je v mobilních telefonech, tabletech, noteboocích, fotoaparátech, ale také v nářadí, zahradní technice či elektromobilech.
Na rozdíl od univerzálních tužkových akumulátorů jde většinou o články či baterie, které jsou tvarem uzpůsobeny k použití v jednom konkrétním typu přístroje či řadě strojů jedné značky. Článek Li-Ion má jmenovité napětí 3,6 V, takže napětí baterie složené z více článků je násobkem této hodnoty.
Podobně jako niklové existují i lithiové akumulátory v různých provedeních. Li-Ion články pro akumulátorové nářadí jsou určeny pro vysoké vybíjecí proudy. Jedná se o speciální typy článků, které nelze zaměňovat s lithiovými články používanými pro napájení elektroniky (notebooků, telefonů). U akumulátorů pro nářadí a zahradní techniku není rozhodující kapacita článků, ale povolené vybíjecí proudy u těchto článků.
Vysoké proudy pro dílenské nářadí a zahradní techniku dodávají speciální lithiové články.
Články v bateriích pro akumulátorové nářadí se řadí do série pro zvýšení napětí a paralelně pro získání vyšší kapacity.
Existují také akumulátory, které dovolují přepínání mezi různými napětími právě změnou v zapojení článků. Stroje s velkým příkonem je výhodnější napájet zdrojem o vyšším napětí, kdy není pro dosažení potřebného výkonu nutný tak vysoký elektrický proud.
Výrobci vymýšlejí stále nové možnosti využití akumulátorů v dílně, např. baterie s měnitelným napětím.
Sebevětší akumulátor by byl k ničemu, kdyby nedokázal okamžitě uvolnit dostatek energie pro výkonný stroj. Akumulátory s vysokou kapacitou by také měly umožňovat rychlé nabíjení, aby netrvalo nepřiměřeně dlouho.
Vysoké proudové odběry stejně jako rychlé nabíjení vysokým proudem ovšem způsobují nebezpečné zahřívání článků. Kvalitní výrobky proto mají důmyslné chlazení při průtoku vysokých proudů (nabíjecích i vybíjecích).
Mýty…
V souvislosti s niklovými články (NiCd, NiMH) se často skloňuje výraz paměťový efekt, který snižuje kapacitu akumulátoru. Ten však degraduje spíš vinou přebíjení článků.
Skutečný paměťový efekt se totiž v běžné praxi téměř nevyskytuje, protože jde o jev, který vzniká při cyklickém vybíjení na stále stejnou hodnotu napětí. Takový režim skutečně snižuje kapacitu článku, ale tento děj je vratný a akumulátor se dá vhodným postupem opět oživit.
Strašák paměťového efektu (ve skutečnosti přebíjení) ještě dnes některé výrobce a prodejce nutí k tomu doporučovat akumulátory před nabíjením vybít na bezpečné minimum. To má smysl, pokud bylo nabíjení řízeno pouze časově, kdy by při nabíjení částečně vybitého článku po pevně danou dobu docházelo ke skutečně škodlivému přebíjení.
Většina současných nabíječek je však vybavena elektronikou, která nabíjení řídí tak, aby se akumulátory nepřebíjely, takže není potřeba je před nabíjením vybíjet.
… a fakta
Odborníci naopak doporučují články dobíjet kdykoli, nejlépe už po malém odběru energie. Tím se totiž významně zvýší počet nabíjecích cyklů, takže článek během své životnosti v tomto režimu poskytne více energie než článek vybíjený na bezpečné minimum. To je u niklových akumulátorů nula voltů, kadmiové články mohou být v tomto stavu dlouhodobě skladovány, metalhydridové musejí být co nejdříve nabity (do 24 hodin).
Lithiové akumulátory by se úplným vybitím zničily, proto mají elektronickou ochranu, která je odpojuje při poklesu napětí na zhruba 1 V. Pokud je akumulátor sestaven z většího počtu lithiových článků, je kapacita dána tím nejslabším článkem.
U kadmiových vícečlánkových akumulátorů je bezpečné napětí pro ukončení odběru 1 V na jeden článek. Tato rezerva se ponechává proto, aby u žádného článku nedošlo k úplnému vybití, které by při zapojení v sadě mohlo způsobit přepólování prázdného článku.
Akumulátorová technika je dnes na takové úrovni, že ji používají i profesionální zahradníci.
S tím souvisí i správné skladování akumulátorů. Všechny akumulátory trpí samovybíjením, některé více, jiné méně. Samovybíjení niklových článků zpomaluje nízká teplota. NiCd můžete skladovat vybité, nabíjejte až před použitím. NiMH se mohou krátkodobě vybít, ale nelze je bez poškození vybité skladovat, to samé platí pro olověné akumulátory. Takže je před dlouhým nepoužíváním raději dobijte a v závislosti na rychlosti samovybíjení je dobíjejte.
Nejpomalejší samovybíjení mají lithiové akumulátory, přesto je před déletrvajícím odstavení plně nabijte. Elektronika dokáže články ochránit proti nežádoucímu vybití pouze během provozu, nikoli při skladování.
Obecně se doporučuje články skladovat a nabíjet při pokojové teplotě. Nové akumulátory nebo akumulátory po dlouhodobém skladování dosahují plné kapacity až po provedení několika nabití a vybití.
V případě možnosti, pro první cyklus po dlouhodobém skladování, použijte nabíjení normálním proudem, odpovídající desetině jmenovité kapacity, po dobu 14-16 hodin. Pro akumulátor o kapacitě 2500 mAh je to tedy proud 250 mA.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
