Článek
Majitelka zrenovovaného bytu a matka malého syna se dokonce vrátila do míst, kde vyrůstala. "Rodiče bydlí přes park. Další výhoda, když mi pomáhají hlídat," pochvaluje si volbu bytu 3+1 s jednou dlouhou lodžií a jedním menším balkónem.
Když chybí srovnání, příchozího zde ani nenapadne, co vše na původních dispozicích nechala změnit a kolik vylepšení i zdobných prvků si vymyslela: od odstranění přebytečných dveří, vybudování vestavěné skříně v pokojíčku posunutím příčky do sousední ložnice, prádelničky v místě bývalého průchodu do kuchyně, až po zabudování několika luxferů do stěny mezi zmiňovanou prádelničkou a kuchyní a také do stěny mezi předsíní a obývacím pokojem.
Parketová podlaha působí útulně. Foto Právo/Václav Jirsa
"Při slunečných dnech dopadají paprsky i na stěnu v chodbě bez oken." Ruce řemeslníků se zde dotkly každého plošného metru. "Hodně mi pomohl kamarád Petr Herbst, který má firmu věnující se rekonstrukcím bytů. Ale i on byl občas z mých požadavků a nápadů lehce na rozpacích. Ale vydržel!" připouští Pavla při vzpomínce, co všechno si na odborníky vymyslela.
Smysl pro detail a humor
"Dům byl postaven na začátku sedmdesátých let a moji předchůdci si na nějaké modernizování nepotrpěli. Takže první, co jsem odstranila, bylo modrošedé lino v kuchyni, na kterém bylo ještě jako izolace mezi linem a kobercem Rudé právo a Svobodné slovo. Schovala jsem si výstřižky na památku," směje se Pavla, která rekonstrukci bytu vzala od podlahy.
V každé místnosti jsou jinak položené nové parkety. Se svým smyslem pro detail i humor a s citem pro celkové vyladění šla tak daleko, že výplň do dvířek kuchyňské linky si nechala udělat od mistra skláře, který z pruhů roztaveného skla vytvořil originální výplň. "Věděla jsem, že do dvířek nechci obyčejné sklo. Ale pořád jsem na nic nemohla přijít, až jsem jednou náhodou šla kolem sklářského ateliéru a oknem viděla to pravé!"
Vychytávkou je i madlo na větších dvířkách. Vzniklo spojením dvou dveřních klik. Jenže v prodejně měli jen jednu na ukázku a zbytek klik a úchytek museli objednat... Než byly dodány (za sedm měsíců), Pavla si při otvírání dvířek v pohodě pomáhala přísavkou na druhé straně štětky na nádobí.
Originální svítidlo tvoří světélka z vánočního stromečku. Foto Právo/Václav Jirsa
Ani na řemeslnické práce v počátcích rekonstrukce nemusela spěchat a většinu času si udržela nadhled a radostné očekávání. "Měli jsme zatím kde bydlet a se stěhováním jsem nemusela spěchat, tak je to tady opravdu zgruntu. Když nešlo sehnat věc podle mých představ, klidně jsem počkala. Pamatovala jsem si inspiraci i z Ameriky. V Austrálii jsem bydlela vlastně v sociálních bytech, ale zase jsem si tam víc vydělala a poznala životní styl lidí, kteří mají spíš vztah k přírodě než k materiálním věcem. A nesnaží se kombinovat jen právě moderní trendy, ale co se jim prostě líbí. Spíš se sžívají s tou přírodou. A úplně o něčem jiném je to na Novém Zélandu. Tak jsem si přivezla rozhodnutí, že chci také něco svého - osobitého a co mě bude spontánně bavit."
Putování po světě a pilování angličtiny Pavlu po návratu dovedlo i k funkci osobní tlumočnice Paula McCartnyho nebo Robbieho Williamse při jejich pražských koncertech. Několik let pracuje v hudebním vydavatelství EMI, takže má ke hvězdám blízko. A na časy, kdy byla chůvou v americké rodině, která jí po zkušební době přiznala, že vyhrála v loterii milióny. "Ale plat mi nezvedli," směje se. "Přátelíme se dodnes.", vzpomíná.
Nebe nad hlavou
Synkovi Mikolášovi v jeho pokojíčku nalepila na strop kolem vtipného lustru ve tvaru měsíce fosforeskující hvězdičky. Umělé i denní světlo je v tomto bytě součástí nápaditého interiéru: vzpomínané skleněné kostky zabudované do panelových zdí, stejně jako skleněné koule na šňůře (původně světýlka na vánoční stromeček) smotané do klubka a umístěné v lahvi od okurek.
"Mám ráda, když si můžu upravit světelnou atmosféru podle nálady. Bodových osvětlení i svítilen dávajících tlumené světlo je tu více."
Přestože přestavbu Pavla pečlivě promýšlela a pokračovala postupně, ve výsledku se jí "podařilo" i pár neplánovaných kousků. Například nejdražší dlažbu má v šatně, kde není vlastně vidět, a naproti tomu obklady na WC jsou ty nejlevnější z běžného obchodu. Ale právě ty vytvořily zajímavou kombinaci a efekt.
Dětský pokoj působí vesele. Foto Právo/Václav Jirsa
Takových úspěšně dotažených detailů je v bytě spousta. "Mám ráda dřevo a nechtěla bych kuchyň, jako jsou ta moderní studia připomínající pitevnu. Pravda, když jsem si zvolila zelenou barvu obkladů, všichni mi říkali, že to bude vypadat jako u zubaře." Nevypadá. Nejen útulná kuchyňka, ale celý byt nabízí pohodu a klid.