Článek
Jak vyplynulo z průzkumu mezi 500 respondenty ve věku 50-65 let, který si nechala metodou Instant Research provést Asociace českých stavebních spořitelen, polovina rodičů se v podobné životní situaci rozhodne pro jakési „zakonzervování” dětského pokoje v té podobě, v jaké jej potomek opustil. Ten má pak možnost se vracet a má ve svém původním domově stále své zázemí.
„Odchod dětí z domova je pro rodiče velkou změnou a chvíli to trvá, než se s ní vyrovnají. Určitě není nic proti ničemu držet zpočátku bývalý dětský pokoj v nezměněném stavu a dát tím dítěti pocit, že se může případně vrátit, kdyby bylo nejhůř. Nicméně v okamžiku, kdy dítě začíná žít svůj vlastní život, má vážný partnerský vztah nebo zakládá rodinu, by měli rodiče zvážit rekonstrukci dětského pokoje a jeho přestavbu například na pracovnu nebo hostinský pokoj. Vést společenský život je v tomto věku důležité,” radí klinická psycholožka Danuše Jandourková.
V co se promění uvolněný dětský pokoj
A druhá polovina rodičů se právě takto rozhodne. Z dětského pokoje tak vytvoří buď pokoj pro hosty (21 %), anebo z něj vytvoří druhou ložnici, aby mohl mít každý z rodičů svou vlastní (16 %).
Zhruba stejné množství rodičů (14 %) pak v původně dětském pokoji zřídí pracovnu. Jen velmi málo lidí najde pro uvolněnou místnost jiné využití, například v podobě šatny či prostě jen úložného prostoru (4 %).
Co dalšího rekonstruovat? Koupelnu!
V mnoha domácnostech se ovšem potřeba proměnit dětský pokoj stane jakýmsi spouštěčem či záminkou pro rozsáhlejší práce. Průzkum asociace se proto zaměřil i na zjišťování, jaké prostory lidé kromě dětského pokoje opravují nejčastěji.
V tomto ohledu jsou výsledky snadno předvídatelné. Nejčastěji to je koupelna (77 %) a kuchyň (68 %), což jsou místnosti, které jsou ve většině domácností nejvyužívanější, a „stárnou” proto nejrychleji.
Stejné množství dotázaných (30 %) uvedlo, že v společně s úpravou pokoje po potomstvu chce vyměnit doma podlahy nebo rekonstruovat ložnici. Jen o maličko méně lidí (29 %) přibírá k úpravám obývací pokoj. Ke kompletní rekonstrukci domu či bytu se ale odhodlá jen málokdo (14 %).
Jak rekonstrukci zaplatit
Právě rekonstrukci „z gruntu” lidé někdy odkládají několik let, právě až na okamžik, kdy „mladí vyletí z hnízda”, aby pak mohli veškeré opravy a úpravy provést naráz. Takové několikaleté naplánování rekonstrukce dopředu má své výhody. Umožňuje rodičům připravit se na větší zásah do tváře domova nejenom duševně, ale především finančně.
„Rekonstrukce tzv. 'od podlahy' vyjde na několik set tisíc. Stavební spoření je pak ideálním nástrojem, jak tyto úpravy financovat – ať již z úspor, nebo úvěrem. Ostatně jedním z nejčastějších účelů, na které stavební spořitelny půjčují, jsou právě rekonstrukce či modernizace bydlení. V roce 2020 šlo na rekonstrukce 35 % úvěrů stavebních spořitelen, dlouhodobě pak podíl rekonstrukcí přesahuje 40 %,“ potvrzuje Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Při rekonstrukcích může ovšem dojít k nečekaným událostem, které náhle navýší jinak předem pečlivě propočítané náklady.
„Pro tyto situace je vhodné mít sjednaný revolvingový úvěr. Ten může sloužit jako stálá finanční rezerva, se kterou má klient peníze připravené k dispozici kdykoli a na cokoli je zrovna potřeba. Navíc lze celou půjčku flexibilně splácet a lze ji jednoduše používat opakovaně bez nutnosti dalšího schvalování,“ nabízí možné řešení Cyril Křůpala ze společnosti Cofidis.