Na co si dát pozor při výběru kočky z útulku

Kočičích útulků je u nás velké množství, liší se velikostí, tím, kdo je provozuje, ale také kvalitou. Pokud jste se tedy rozhodli pro kočku z útulku, je i v takovém případě potřeba dobře vybírat.

Bohužel, i mezi provozovateli útulků se najdou lidé neseriózní, ať už záměrně, nebo z neznalosti. Každý útulek by měl mít registraci u místní veterinární správy. Pokud takovou registraci nemá, porušuje tím platné zákony a od takového zařízení je lépe se držet dále.

„Na to, jak poznat kvalitu útulku, je jednoduchý recept. Seriózní útulek je pouze ten, kde vás bez problémů pustí do všech jeho prostor, ne jen do nějaké přijímací místnosti, abyste si mohli vše sami prohlédnout a vidět, jak zde kočky žijí, ale i třeba to, jak se skladuje krmení. Samozřejmě lze také přihlédnout k referencím na webech nebo požádat o názor veterinární správu, u níž je útulek registrován,“ říká Hana Janišová z Pražského spolku ochránců zvířat.

S výběrem útulku nespěchejte, není vždy nejlepší ten, který je nejblíže.

Pokud už najdete seriózní registrovaný útulek pro kočky, nastává další krok, který je neméně důležitý. Zjistit si něco o tom, odkud kočky v útulku pocházejí a jaké mají problémy s chováním, socializací, popř. problémy zdravotní. Jinými slovy, snažte se zjistit si o nabízených kočkách co nejvíce.

Skutečný milovník koček nechce podporovat množírnu, bohužel se najdou i takové, které se mohou registrovat jako útulky. Varovným signálem v takovém případě je to, že v nabídce je většina malých koťat. Koťat narozených v útulcích je nepoměrně méně než dospělých koček. Většinou jsou to případy, kdy se do útulku dostane březí kočka a porodí tam. A jak se kočky do útulku dostávají?

„Nejčastěji jde o nalezené kočky, třeba takové, které někdo hodil někomu na zahradu nebo koťátka z krabic u popelnic a podobně,“ vysvětluje Hana Janišová.

„Dalším častým důvodem bývá úmrtí majitele nebo neuvážená adopce z jiného útulku. Náš útulek totiž garantuje možnost doživotního vrácení kočky, ale mnoho útulků tuto klauzulku v adopční smlouvě nemá a zpět kočku nevezmou. V neposlední řadě jsou to kočky odchycené někde, kde dříve žily, ale nyní jsou tam ohroženy na životě,“ doplňuje.

Jako zájemce o kočku je důležité se připravit i na to, že kvalitní útulek bude chtít o mně vědět nejméně tolik, co jsem já chtěl vědět o útulku.

Zbavit se kočky je bohužel velice snadné, a tak se útulky snaží odhalit eventuální neseriózní zájemce. Proto se připravte, že budete dotázáni na věci, které jsou důležité pro spokojené soužití majitele a kočky. Pak už nastane skutečný výběr konkrétního zvířete.

„Pokud si zájemce vybere určitou kočku, je potřeba vědět, jak se chová, jaké má zvyky, jaký měla osud nebo proč se do depozita dostala, čím ji krmit. Než si kočičku odnese domů, měl by vidět očkovací průkaz, testy, odčervování a podobně,“ upozorňuje Hana Smejkalová ze spolku Kočičí naděje.

Je třeba si uvědomit, že i když je kočka zdravá, změna prostředí jí přináší stres a zdravotní problémy. Navíc se v novém domově setká s jinými alergeny, a tak zpočátku může mít rýmu, zánět v očích nebo průjem. To vše by se ale mělo po několika dnech a správné péči upravit.

„Vždy nabízím, že nový majitel může kdykoliv zavolat nebo napsat a poradit se se mnou, přece jen kočičku znám nejlépe,“ říká Hana Smejkalová a pokračuje: „Pro usnadnění adaptace na nový domov vždy majitele poučím, co si připravit a jak se ke kočičce chovat. Také každá kočička ode mne na cestu dostává výbavu. To znamená oblíbené krmení, hračky, pelíšek či deku, někdy i přepravku nebo škrabadlo.“

Bohužel mnoho útulků nebere zpět kočky, u kterých se adopce nepovedla. Spolek Kočičí naděje i Pražský spolek ochránců zvířat ve smlouvách s novými majiteli tuto klauzulku ve smlouvách mají. A tak není nutné mít obavu, pokud by si nakonec majitel s kočkou nesedli. V krajním případě se tak dá kočka do útulku vrátit.

Pokud už doma kočku máte a chtěli byste jí pořídit parťáka, pozor při výběru. Stejně jako u lidí, ne všechny kočky si na sebe navzájem zvyknou.

Určitě snadnější situace je, pokud máte doma kotě a pořídíte si k němu z útulku kotě přibližně stejného věku. Složitější už je to s dospělými jedinci - čím je kočka starší, tím hůře si zvyká. Pokud jsou zvířata kastrovaná, na pohlaví nezáleží.

Dá se říct, že se sžijí i dvě kočky nebo kočka s kocourem. Někdy to trvá i několik týdnů, sem tam se strhne nějaká rvačka, ale nakonec si zvířata vyjasní své postavení a vše je v pořádku. U kocourů je jistě lepší, když jsou oba kastrovaní.

Zdraví kočky z útulku je důležité hledisko. Seriózní útulek nedá zájemci zvíře nemocné. Ale kočka nemusí mít zrovna teplotu, rýmu nebo podobné problémy. Stejně jako u lidí, i kočky trpí vrozenými poruchami a onemocněními.

Opravdu závažné jsou dvě, skrývají se za zkratkami FeLV a FIV. Obě jsou virového původu, nejsou přenosné na člověka, ale jsou vysoce rizikové pro ostatní kočky.

FeLV je virus kočičí leukémie a FIV virus ztráty imunity, známý jako „kočičí AIDS“. Pokud si z útulku pořizujete druhou kočku, nechte si ji otestovat nejméně na tyto dvě choroby.

Některé útulky, jako třeba spolek Kočičí naděje, dělají tyto testy automaticky, jinde si o ně musí zájemce požádat a uhradit je. Cena je obdobná, obvykle cca 900 až 1000 korun za jeden.

Kočky s těmito virovými chorobami mohou při odpovídající péči prožít normální dlouhý a spokojený život. Jen by neměly chodit mezi jiné kočky a především by se neměly vůbec očkovat, protože očkování je pro ně velmi rizikové.

Pokud si bereme dospělou kočku, musíme být připraveni na to, že už má zažité nějaké své vzorce chování, zvyky a zlozvyky. S čistotou většinou nebývá problém, protože kočky mají snahu o čistotu vrozenou.

Problémem může být značkování teritoria u nekastrovaných kocourů. Ale i kočka si značí své teritorium, kromě jiného i škrábáním. Proto je vhodné zvykat ji na nějaké kočičí škrabadlo, aby netrpěl nábytek, hlavně čalouněný.

„Pro kotě i dospělou kočku je nutné již předem mít přepravku, kočičí toaletu, stelivo a lopatku na čištění. Také misky a nějaké hračky. Krmivo a další věci pak podle toho, o jak starou kočku půjde. Ideální je, když si pořídíte krmení jen třeba na tři dny, protože se často stává, že zájemce jde do útulku se záměrem přinést si kotě a vrátí se s dospělou kočkou, která ho na místě okouzlila, nebo naopak,“ doporučuje Hana Janišová.

Pokud si vyberete kotě, budete mít ve smlouvě s útulkem jistě klauzuli o povinnosti v určitém věku nechat zvíře vykastrovat. Kastrace slouží v tomto případě jako pojistka proti dalšímu množení. U kotěte tak budete muset ještě počítat s chirurgickým zákrokem, většinou ve věku, kdy zvíře dospěje.

Adopce kočky z útulku není třeba se obávat. Pokud jste opravdu připraveni přijmout do rodiny kočku a poskytnout jí veškerou péči, pak adopce opuštěného zvířete je zcela jistě záslužným krokem. Je potřeba jen útulek dobře vybrat a naslouchat radám a doporučením jeho provozovatelů. Ti jsou novým majitelům k dispozici radou a pomocí i po vlastní adopci a odvezení kočky do nového domova.

Za kočku v útulku většinou zaplatíte jen symbolický poplatek do tisíce korun. Většina těchto zařízení je financována výhradně z darů a sponzoringu, adopcí kočky tak děláte jeden dobrý skutek, druhým může být ještě darování jakékoliv částky na provoz útulku.