Mohutný a inteligentní vlkodav potřebuje blízký kontakt se svým pánem

Jedná se o jedno z nejstarších plemen, už v roce 391 se objevuje zmínka o daru několika těchto psů nazývaných v tomto případě „canes Scotici“ do Říma. Ano, se Skotskem mají irští vlkodavové pravděpodobně hodně společného, protože právě odtud jejich předkové do Irska s Kelty přišli.

Mohutní psi, zvaní v gaelštině „Cú Faol“, což je spojení slov vlk a pes, byli od počátku šlechtěni pro štvaní a lov, mimo jiné i vlků. S vlky to ovšem v Irsku a Skotsku dopadlo podobně jako v českých zemích a v polovině 19. století byli zcela vyhubeni. Současně v té době řádil hladomor, a tak vlkodavové skoro vyhynuli spolu s vlky.

Naštěstí se plemene ujal chovatel George Augustus Graham, sestavil chovatelský plán a do konce 19. století byl chov plemene obnoven. Moderní chov vlkodava u nás se datuje do sedmdesátých let minulého století.

Irský vlkodav je jedno z největších psích plemen. Běžná kohoutková výška u psů je 90 cm a u fen jen o několik cm méně. „Irský vlkodav je natolik impozantního zjevu, že přitahuje pozornost, kdekoli se objeví. To by však rozhodně neměl být hlavní důvod, proč zvolit právě toto plemeno,“ říká Ester Trčalová, chovatelka a předsedkyně Wolfhound klubu v ČR.

„Vlkodav miluje svoje lidi a své lidské rodině je plně oddán. Navíc je to pes aktivní, inteligentní a důstojný. Je vhodný k lidem, kteří budou schopni a ochotni trávit co nejvíce času v jeho blízkosti a aktivně se mu věnovat,“ dodává.

Pokud by se vám tedy vlkodav zalíbil a chtěli byste si ho pořídit, je třeba promyslet hned několik věcí. I když to na první pohled tak nevypadá, irský vlkodav je chrt. Proto potřebuje dostatek pohybu.

„Vlkodava není vhodné mít v kotci. Fyzicky pro něj sice pobyt ve venkovním výběhu se zateplenou boudou není problém, ale pro spokojený život potřebuje být v blízkém kontaktu s majitelem,“ vysvětluje Edita Béresová, majitelka chovatelské stanice Really Irish.

Ideální je proto dům se zahradou a je také nutné chodit s vlkodavem na pravidelné procházky, kde se může vyběhat a udržet si tak dobrou fyzickou kondici a psychickou pohodu.

Když už dojde na definitivní rozhodnutí si irského vlkodava pořídit, vyvstává otázka kde? Na mnoha inzertních serverech se občas objevují nabídky velice laciných psů, ovšem bez průkazu původu. Ta vůbec nejpodezřelejší varianta je, když jsou nabízena štěňata bez průkazu původu „po čistokrevných rodičích“.

V dnešní době, kdy už lze informace snadno najít na internetu, je s podivem, že se ještě stále nechají někteří lidé takovými nabídkami oklamat. Když psa, tak vždy s průkazem původu, a platí to samozřejmě i pro irské vlkodavy.

„Základem výběru by mělo být dobré seznámení se s chovatelskou stanicí, s prostředím, ve kterém psi a štěňata žijí, s chovatelem a jeho přístupem,“ vysvětluje Ester Trčalová.

„O jeho zodpovědnosti může svědčit i to, zda mají všichni jeho psi vyšetření srdce a zda nechává všechna svá štěňata testovat na jaterní zkrat.“

Pokud jde o toto vrozené onemocnění, velmi zjednodušeně se jedná o chybně uspořádané krevní cesty, kdy játra nezvládají detoxikovat krev, hlavně od amoniaku, veškerá krev necirkuluje skrz játra, a tak se do mozku psa dostává krev nedostatečně filtrovaná.

Také onemocnění srdce je velice závažné a je častou příčinou úhynu. Právě proto jsou tato vyšetření tak důležitá. U registrovaného chovatele navíc majitel získá veškeré potřebné informace a tzv. chovatelský servis. Tedy možnost kdykoliv se s chovatelem poradit o možných zdravotních, povahových, výchovných nebo výcvikových problémech.

Štěně irského vlkodava se dá pořídit už od 20 000 Kč, ale cena vždy závisí především na kvalitě rodičů.

Irský vlkodav je silný a inteligentní pes. Proto se hodí dělat s ním nejrůznější kynologické sporty, které uspokojí jeho fyzické a psychické potřeby.

S výchovou je třeba začít co nejdříve, a to hned, jak si nový majitel přinese štěně domů. Vhodné je začít navštěvovat nějakou kynologickou organizaci, kde se štěně nejlépe socializuje, zvykne si na kontakt s jinými psy a lidmi.

„Je ale dobré si od počátku uvědomit, že úrovně vycvičenosti belgických či německých ovčáků z hlediska sportovní kynologie vlkodav nedosáhne. Není k tomu určen, a tedy ani vyšlechtěn,“ upozorňuje Ester Trčalová.

Proto vlkodavy moc při klasickém výcviku nepotkáte. Zato se jejich chrtí geny velice dobře uplatňují především při terénních psích dostizích – coursingu. Tyto dostihy jsou jakousi imitací lovu a ten je pro vlkodava tou nejpřirozenější činností, pro kterou byl člověkem vyšlechtěn.

A i když je to pro laika na první pohled nepochopitelné, tito impozantní psi se s úspěchem využívají i při canisterapii. Výhodou je při polohování s pacientem právě jejich velikost a samozřejmě i mírná povaha.

Péče o irského vlkodava se nijak výrazně neliší od péče o jiná plemena. Vzhledem k jeho velikosti a hmotnosti kolem 80 kg je nutné počítat s tím, že takový pes zkonzumuje dost potravy. A měl by dostávat skutečně kvalitní krmení. Především kvůli udržení dobré kondice tak velkého psa.

Pokud se navíc vlkodav věnuje nějakému sportu, je jeho spotřeba potravy ještě vyšší a na kvalitu náročnější. Kvalita a složení stravy jsou doslova životně důležité především v období růstu a vývoje. Špatně krmený pes si může nést následky růstových vad až do konce života.

Péče o srst není nijak náročná, ale vyžaduje cvik. „Vlkodav je hrubosrstý pes, jeho srst se tedy upravuje trimováním,“ vysvětluje Edita Béresová. „To je vhodné dělat zhruba každé dva až tři měsíce. Pro udržení správné funkce srsti by se měl pes aspoň jednou týdně vyčesat.“

Pokud jde o veterinární péči, psi musí mít samozřejmě platná povinná očkování. Ale vlkodavové by měli chodit i na další pravidelná vyšetření. „Jako snad každé plemeno i vlkodav si nese svou negativní genetickou zátěž, která ale není nijak obsáhlá. K nejzávažnějším zdravotním problémům patří onemocnění srdce označované jako DCM, tedy dilatační kardiomyopatie,“ upozorňuje Ester Trčalová.

„Považuji za nesmírně důležité, aby srdce vlkodava bylo pravidelně vyšetřováno odborníkem kardiologem, neboť včasnou a vhodnou medikací se může dařit prodloužit kvalitní život psa i o několik let.“

Podobně jako u jiných velkých plemen i u vlkodavů hrozí torze, přetočení žaludku. Když taková situace nastane, psovi může zachránit život pouze okamžitý chirurgický zákrok. Torzi žaludku lze předcházet vhodným složením krmiva a zajištěním klidu po nakrmení.

Irský vlkodav je plemeno, které i přes svou fyzickou velikost je vhodné i pro kynology začátečníky. Pro jeho oddanost majiteli a jeho rodině je schopen si s jeho základní výchovou a výcvikem poradit prakticky každý, kdo má pro psa jen trochu cit.

Problém není ani s dětmi, ty vlkodavové milují, ale i v jejich případě je vždy nutné dodržovat pravidlo, že malé děti by neměly nikdy zůstávat se psem samy.

„Vlkodav nikdy nebude perfektně vycvičeným psem dychtivě čekajícím na rozkazy svého pána, které by ve vteřině splnil. Ale pokud mu majitel dopřeje láskyplný vztah založený na důvěře a vzájemném respektu, bude vlkodav ochotně plnit jeho přání, bude mu rozumět beze slov a bez váhání za něj položí svůj život,“ uzavírá Edita Béresová.