Článek
Oba manželé jsou – slovy Lenky – typičtí panelákoví odkojenci, kteří ovšem mají rádi přírodu, a proto po chatě odjakživa toužili. Vysnili si dřevěnou chatičku, kde to voní po dřevě, levanduli a jiných bylinkách. Vše ve stylu romantiky a jednoduchosti.
Jak říká Lenka, život na jejich chatičce měl plynout tak, jak to bývalo dříve: mytí nádobí v lavoru, škrábání brambor na zápraží. K tomu krásné večery s hvězdami nad hlavou a ticho narušované tu a tam jen vrzáním cvrčků v trávě.
Na počátku všeho byla ... divočina.
Rychlost stavby chaty sousedé ohodnotili jako nevídanou. Své jistě sehrála správná organizace a dobře promyšlený návrh, jenž byl Lubošovým dílem.
Lenka s Lubošem tedy začali s hledáním vhodného pozemku, který měl být co nejblíže jejich trvalému bydlišti. Trávit hodiny cestováním, než se na chatu vůbec dostanou, nebylo jejich cílem. Nakonec se jim naskytla příležitost koupit parcelu ležící pouhé 4 km od domova.
Zatímco Luboš stavěl chatu, Lenka se věnovala zahradě.
Zahrada se za pět let změnila k nepoznání.
O její koupi bylo rozhodnuto prakticky hned. „Je tam klid a krásné okolí. Je to v blízkosti splavu, takže i k řece vede bezva procházka. Neváhali jsme. Navíc ta vzdálenost je i na pouhé 'sjet tam a dát si jen kafe' úplně fantastická,“ líčí nadšeně Lenka.
Z původních stromů zůstala na zahradě pouze mohutná třešeň, v jejímž stínu je v horký letních dnech příjemné posezení. Toho osotatně ráda využívá i roztomilá psí strážkyně objektu Malina.
Na chatě je věnována pozornost doslova každému detailu.
Terén na zahradě nebylo zpočátku možné vůbec rozpoznat, jak byla zarostlá. Po posečení Lenka zjistila, že ji čeká mnoho perných hodin s rýčem v ruce, ale ona se do práce pustila s vervou a výsledek stojí za to.
Luboš se mezitím dal do betonování základové desky, pro niž jim pomohla srovnat půdu těžká technika. Tou dobou měl už rozmyšleno a rozkresleno, jak bude jejich chata vypadat, a u truhláře se začaly vyrábět první díly.
Obytný prostor zabírá pět metrů délky chaty, zbývající dva metry zůstaly vyhrazeny pro verandu.
Chata má prostý obdélníkový půdorys o rozměrech 5x7 m. Obytná část má pak čtvercový půdorys (5x5 m), zbývající dva metry zabírá veranda.
V interiéru je jediná oddělená místnůstka, orientovaná do pravého zadního rohu při pohledu od vchodu. Má velikost přibližně 1,5x1,5 m a slouží jako špajz. Skrývají se v ní police s potravinami a lednice.
Ač je chatka nová, její interiér skutečně připomíná ony staré časy, kdy se mylo nádobí v lavoru a škrábaly brambory na zápraží...
Chtěli jsme chatku, kde to voní po dřevě, levanduli a jiných bylinkách, říká Lenka, a také jí po pěti letech mají.
„Chata je vlastně taková skládačka,“ shrnuje Lenka. Když stála dřevěná konstrukce, bylo třeba ji ještě natřít několika vrstvami nátěrů, oplechovat, položit střešní krytinu a pak už se mohl zařizovat interiér, což si opět vzala na starosti paní domu. Pardon, paní chaty.
Kromě několika skříněk a kuchyňské pracovní plochy se dovnitř nakonec pohodlně vešla i rozkládací sedačka se stolkem a manželská postel. Chemická toaleta je nenápadně ukryta ve stylové „budce“ za chatou.
Přírodní barvu dřeva doplňují jemné světlé barvy doplňků interiéru.
Původní úzkou postel pro syna nahradila později široká postel pro rodiče, zatímco potomek uléhá nyní na rozkládacím křesle.
Protože na pozemek vede pouze užitková voda, musejí si Lenka s Lubošem vozit pitnou s sebou. Kohoutek na stěně je pouze dekorační. Za časných chladných rán se vzduch v chatě ovlažuje halogenovým topidlem.
Tradice do posledního detailu: Žádná pořádná chatka se neobejde bez klasické kadibudky! Tato navíc nešíří kolem sebe onen typický odér, ukrývá totiž ve svém nitru praktičtější chemickou toaletu.
