Článek
Všechno je relativní. Třeba pojem velké a malé poměřujeme především podle našich zvyklostí. Mnoho z nás si určitě stěžuje na málo prostoru. Dnes budeme mít možnost společně navštívit jednu místnost bytu na libereckém sídlišti. Právě tak by ale mohla vypadat i kompletní garsoniéra. Ano, je malá a ještě menší. Pojďte se ale přesvědčit, že v tomto případě na velikosti opravdu nezáleží...
Rodiče do obýváku nemusí
Určitě se shodneme – 18, 6 m2 zařídit jako funkční obývací pokoj, kuchyň i jídelnu pro tři osoby, je úkol pro odvážné. Proč se ale v třípokojovém bytě pouštět do takového vměstnávání?
Výchozí situace je jistě důvěrně známá mnoha rodinám. Dva téměř dospělí synové, matka a třípokojový byt. V tuto chvíli vůbec nehraje roli, zda jsou rodiče oba, nebo pouze jeden. Typický výsledek hledání, jak dvěma dětem poskytnout možnost samostatných pokojů, vždy bývá na úkor rodičů. Ti se přestěhují do obývacího pokoje, který se jim současně stane ložnicí. Tím ale současně ztratí poslední kousek soukromí a částečně omezí i možnost ostatním členům rodiny, kteří již musí při využívání obývacího pokoje brát větší ohledy. Ještě obtížnější situace nastává v případě, kdy je obývací pokoj spojen s kuchyňskou a jídelní částí, kdy jsou omezení potřeb rodiny v některých chvílích ještě výraznější.
Tady zvolili jiné řešení. Výsledkem je vlastní soukromí pro každého, společně užívaný prostor zůstal zachován.
Náročná přání nejsou nereálná
Zajímavé také je, že změny nevyžadovaly žádné stavební úpravy. Představa, která už v tuto chvíli byla po konzultacích s designérkou Jitkou Stolínovou jasná, byla, že původní obývací pokoj pojme i funkci kuchyně a jídelní části a z kuchyně se stane pokoj pro Adama. Tak bude mít každý možnost svého soukromí v samostatné místnosti.
Až do tohoto okamžiku vše vypadalo velmi snadně a rozumně. Prvním problémem ale byla velikost, či spíše malost obývacího pokoje, který má pouhých 17, 6 m2 a kromě vstupu je zde ještě nutné počítat s dveřmi na lodžii. Druhým limitem bylo přání paní Aleny, aby za rozumné peníze získal interiér moderní a originální tvář.
Základem je jasné vymezení funkcí
Nic není nemožné – tímto heslem se kromě značky Toyota určitě řídí i Jitka Stolínová. „Je určitě jednodušší zařizovat interiér, který má dostatečnou velikost a kde je k dispozici i odpovídající finanční hotovost. Přesto jsem zadání vyřešit tento interiér přijala s velkou chutí. Je pochopitelně nutné o každém prvku i celkovém pojetí podstatně více přemýšlet.
Rozdílné funkce – příprava pokrmů v kuchyni, stolování i odpočinková část obývacího pokoje s televizorem mají odlišné požadavky. Musí být také v prostoru jasně vymezeny a uspořádány tak, aby se vzájemně nepřekrývaly. Například aby ti, co sledují televizi, nebyli rušeni těmi, kteří do místnosti vstupují, nebo jdou do kuchyňské části a podobně. Navzdory rozdílným funkcím je v tak malém prostoru nutné všechny jeho části vzhledově sjednotit, aby tvořily estetický celek,“ vysvětluje designérka.
Nebojte se barev
Na první pohled vás hned při vstupu do místnosti upoutá barevnost. Dominantní sytě oranžovou nelze přehlédnout. Vyskytuje se ve všech částech prostoru – kuchyni, jídelní i obývací části a interiér tak barevně sjednocuje.
Pustit se do tak výrazné barvy, která se stane určující pro celý prostor, by mělo být úkolem pro architekta. „Každý interiér vyžaduje své určité řešení,“ souhlasí Jitka Stolínová a pokračuje: „Záleží na typu bytu, na majitelích a jejich schopnosti oprostit se. Právě barvy dokážou vnést do interiéru zcela nový prvek, který na sebe bude pochopitelně poutat pozornost. O to více je důležitý správný výběr. Tím, že jsou barevné prvky dominantní, odvedou pozornost i od malé rozlohy místnosti. Rozčlení ji a pohled příchozích bude mít řadu podnětů. Právě v malých prostorách jsou barvy velmi důležitý spojenec.“
Na druhou stranu ale designérka varuje před automatickým přejímáním barevných kombinací a řešení. Jak říká, každý prostor vyžaduje odlišný přístup a co se vám může líbit v bytě přátel nebo v časopise, nemusí po přenesení do vašeho bytu už vůbec vypadat tak úžasně.
Jak barvy zde jsou? O oranžové jsme se již zmínili. Skvěle ji doplňuje čelní stěna s tmavě hnědou výmalbou. Navzdory tomu, že je počítána mezi barvy, které prostor opticky zmenšují, vůbec zde nevadí – naopak. Ostatní stěny jsou velmi světlé. Nejsou však bílé, ale byl zde zvolen odstín slonová šeď. „Čistě bílá by působila v kontrastu s hnědou tvrdě, a proto je zvykem na ostatní stěny volit obdobný typ barvy v nejsvětlejším odstínu.“ S hnědou stěnou koresponduje barva pohovky.
Podlaha byla zvolena co nejsvětlejší. V požadované dostupné cenové kategorii zvítězil světlý javor. Originalitu interiéru podtrhuje světlý, šedobéžový kusový koberec z volně navazovaných proužků imitace semišové kůže.
Zakázková výroba není luxus
Nábytek v interiéru byl vyroben na zakázku. Vzhledem k prostorovým možnostem a finančnímu limitu majitelky bytu to bylo i v tomto případě optimální řešení. Nábytek i drobné prvky vyráběla firma Zakázková výroba nábytku Radek Opalecký, s kterou Jitka Stolínová dlouhodobě spolupracuje.
„Všechny části jsem nejprve rozkreslila, a po odsouhlasení konečného návrhu majitelkou bytu jsem je předala do výroby. Zvolila jsem cenově dostupný materiál lamino Kronospan, který je dodáván již s hotovou povrchovou úpravou v některé ze základní škály barev. Oranžovou jsem kombinovala s pískovaným prosklením horních skříněk. Skla jsou upevněna v hliníkových rámečcích. Cílem bylo navrhnout řešení, které by splňovalo požadavky na originalitu interiéru, a přitom nebylo drahé. Důležité bylo volit prvky v odlehčeném pojetí, které by v místnosti zbytečně nezabíraly důležitý prostor. K tomu dobře posloužil otevřený policový systém, stejně tak jako nízké závěsné skříňky.“
Úložné prostory byly i v této části bytu přemístěny do předsíně a dalších pokojů.
Kuchyň – velikost nerozhoduje
Poněkud netradičně byla na zakázku navržena a vyrobena i kuchyňská sestava. Je v jedné přímce o délce 240 cm, se standardními prvky. Vhodné rozmístění varné plochy a dřezu dovoluje používat dostatečně velkou středovou pracovní plochu, což bylo jednou z podmínek paní Aleny, která často a ráda vaří.
Při znalosti výběru v kuchyňských studiích se zde přímo nabízí otázka, zda to v tomto případě nebylo zbytečné. „Určitě nebylo. Mým záměrem bylo, aby kuchyň, vzhledem k těsné blízkosti s ostatním vybavením místnosti, svým stylem sem přesně zapadala. Jako základ jsem zvolila bílou, opět ze shodného materiálu lamino Kronospan. Vrchní skříňky jsem navrhla ve dvou řadách nad sebou, aby zde majitelka bytu měla požadovaný úložný prostor. Aby vrchní skříňky nepůsobily masivně, jsou čelní dvířka prosklená v hliníkových rámečcích, stejně jako závěsné skříňky na druhé straně pokoje. Oranžový prvek zde zastupuje fólie v barvě, která je nalepená zevnitř prosklení.
Teoreticky jsme také mohli nechat sklo v původní průhledné podobě, ale nyní lépe ladí s ostatním vybavením a i z praktického pohledu je barevná neprůhledná forma vhodnější vzhledem k obsahu skříněk. Do horní řady skříněk jsme jako zajímavý prvek umístili osvětlení. Když je v místnosti zhasnuto, měkké oranžové tlumené světlo skrz skříňky navozuje zajímavou atmosféru.“
Důvodem zakázkové výroby byla i finanční stránka. Kuchyň byla opět levnější, než při výběru v některém z kuchyňských studií.
Jednoduchost, s důrazem na detail
Čím prostor dále zařídit? „Jednoduchému stylu a celkovému pojetí a požadavkům nejlépe odpovídal styl IKEA. Při současné široké nabídce zejména u doplňků nebyl problém zvolit takové, které přímo odpovídaly našim představám. Vybíraly jsme společně s majitelkou bytu a bez výjimky jsme se shodly. Vhodným výběrem jsme tak dokázaly nakoupit za dobrou cenu všechno, co ještě k vybavení interiéru scházelo.
Důležité přitom bylo, že jsme nemusely slevovat z našich představ. Za nejlepší kousek našich nákupů shodně považujeme květované křesílko, které se v nabídce IKEA právě objevilo v dezénu, který do celkové koncepce přesně zapadal,“ říká designérka.
Odvážné rozhodnutí se vyplatilo
Ve srovnání s původním, mírně konzervativním vzhledem, typickým pro běžné vybavení obývacího pokoje většiny z nás, zaslouží paní Alena za svou odvahu opustit zažitou podobu bydlení velkou pochvalu. „Nebála se zkusit něco nového a důvěřovala připraveným návrhům. Určitě to pro ni a celou rodinu musela být velká změna,“ vrací se o několik měsíců zpět designérka.
Zaujalo nás
I na velmi malém prostoru o velikosti standardního obývacího pokoje lze plnohodnotně vyřešit několik funkcí.
Části interiéru jsou sjednoceny barvami a materiály. Vytvářejí celek, přesto mají jasně vymezeny své úkoly.
Nebojte se výraznějších barev. Vhodná kombinace dá interiéru překvapivou originalitu. Volbu barev je nejvhodnější přenechat architektovi.
Jídelní stůl nahradí jednoduchý zvýšený pult, který se stane i předělovým prvkem. Šíře pultu závisí na prostorových možnostech, měla by ale umožnit stolování z obou stran proti sobě.
Výroba na zakázku také zde nejlépe splnila představy majitele bytu i architekta o vybavení a funkčnosti interiéru. Také cenově to bylo velmi výhodné.
Malý prostor vyžaduje minimum nábytku. Nejlépe vyzní nízké skříňky. Výborné využití nabízejí stěny.
Úložný prostor hledejme mimo hlavní obývací část.
Spolupráce s architektem se vyplatí. Jeho nápady a zkušenosti vnesou do interiéru zcela nový pohled.
„Chtěly jsme prostor vyřešit nejen účelně, ale i moderně. Návrhy se mi zpočátku zdály odvážné, ale byla jsem připravená je ve spolupráci s architektkou realizovat. Rychle jsem se s nimi sžila a pak už jsem se jen těšila na výsledek,“ doplňuje paní Alena. Dnes, s mírným časovým odstupem, svého rozhodnutí nelituje, naopak. Je příjemné slyšet chválu přátel. Jak ale dodává, nejdůležitější je, že jim třem se nová podoba interiéru moc líbí. A protože kromě vzhledu a účelnosti skvěle obstála i po praktické stránce každodenního používání tříčlennou rodinou, není co dodat.