Článek
Na úniku tepla z interiéru se největší měrou podílejí špatně izolující okna. Zejména nekvalitně provedené velké prosklené plochy nám v zimě neprokazují dobrou službu. Teplo ale odchází i obvodovými stěnami a střechou, utéct může i podlahou.
Okna a dveře
Okna a prosklené plochy umožňují vizuální kontakt s okolím domu, větráme jimi a mají zabránit úniku tepla. Zranitelnými místy v tomto ohledu jsou netěsnosti mezi křídlem a rámem, oknem tzv. táhne, a samotná plocha skla. Skla jako taková neizolují, izoluje vrstva vzduchu (plynu) mezi nimi. Zateplit okna můžeme dvěma způsoby:
Vyměníme celá okna za nová. Standardní okna dnes mají kvalitní a těsné rámy a jsou zasklena speciálními izolačními dvojskly (trojskly). Výměnou můžeme snížit tepelné ztráty okny až na třetinu. Při výběru okna pamatujeme na to, že rámy izolují hůře než sklo, takže členitější okno izoluje méně než okno s jedním křídlem.
Zatěsníme okolí oken (např. pěnovým polyuretanem) a vyměníme vnější sklo za izolační dvojsklo. Existují firmy, které tuto opravu provedou.
Tepelně izolační vlastnosti skla závisí na vrstvě vzduchu nebo jiného plynu mezi tabulemi skla a na tom, volíme-li dvojsklo nebo trojsklo.
Při výběru zasklení sledujeme především hodnotu tepelné prostupnosti sklem, ale i celým oknem, vyjádřenou koeficientem U. Čím je tato hodnota menší, tím menší budou tepelné ztráty.
Sklo, které poměrně dobře zadržuje teplo, má koeficient U = 1,0 W/ m2K, nízkoenergetické trojsklo má hodnotu tohoto koeficientu jen 0,5.
Pořídíme kvalitní vchodové dveře, kterými netáhne dovnitř. V jednotlivých místnostech nejlépe zadrží teplo zavřené otočné dveře.
Obvodové zdivo a střecha
Obvodové zdi můžeme izolovat zevnitř i zvenku. Z praktického hlediska je lepší stěny izolovat zvenku, protože vnitřní izolace končí u rámů oken, u stropu a podlahy, kde dochází k největšímu srážení vlhkosti, pokrytí není úplné. Vnější izolaci naproti tomu provedeme po celé konstrukci domu.
Tzv. kontaktní izolace spočívá v tom, že se desky izolačního materiálu (PS nebo minerální vata) nalepí na fasádu a opatří tenkovrstvou omítkou. Obvyklá tloušťka izolace je mezi 10 až 16 cm. Kontaktní izolaci lze použít jen na stěny, které jsou zcela suché. Není-li dokonale provedená hydroizolace a do stěn vzlíná vlhkost, je nutné obnovit hydroizolaci.
Podle způsobu přichycení izolace na stěnu dále rozlišujeme provětrávané fasády a tzv. sendvičové stěny vytvořené izolační přizdívkou.
K vnější izolaci používají stavební firmy např. desky z pěnového polystyrenu (PS). Jeho nevýhodou je hořlavost a fakt, že se nepřizpůsobí nerovnostem povrchu. Někdy může vadit i malá propustnost vodní páry, někdy je to naopak výhodné.
Desky z minerální vaty jsou lisovány z minerálních vláken pojených organickou pryskyřicí. Tepelné vlastnosti jsou zhruba stejné jako u PS, ale minerální vlákna jsou nehořlavá a díky otevřené vláknité struktuře jsou desky dobře propustné pro vodní páru. Dále se používá např. kamenná vlna a další materiály – záleží na firmě, s kterými pracuje. Při ošetření tepelně izolačních vlastností střešních oken postupujeme stejně jako u oken na obvodových stěnách.
Stropy, zejména staré trámové stropy velmi špatně izolují, se dají poměrně snadno zateplit.
Mezi trámy vložíme minerální vatu. Používá se také drcený polystyren jako příměs do tzv. lehčeného betonu nebo také polystyrenbeton.
Další možností je zafoukání dutin celulózovou izolací, např. Climatizer Plus. Tento způsob nevyžaduje demontáž vrchní konstrukce stropu. Pro zafoukání stačí malý otvor v každé dutině, do něhož lze zasunout ohebnou hadici. Existuje i možnost otevřít prostor mezi trámy jen v několika místech v každém trámovém poli a dutinu zafoukat izolací (celulózová vlákna).
Zateplení střešního prostoru také prospěje, když vystavíme podkroví, střecha se izoluje vložením izolace mezi trámy krovu nebo z vnější strany krovu.
Pozor! Zateplení vnějšího pláště a střechy domu svěříme firmě, která používá certifikované zateplovací systémy! Ty se dnes dodávají a používají jako celek. Firma, která certifikovaný zateplovací systém instaluje, je výrobcem systému proškolena a má o tom také příslušný certifikát. Tímto způsobem zajistíme dosažení dobré kvality a trvanlivosti izolace.
Podlahy
Tepelně dobře izolují korkové podlahy a další přírodní podlahové krytiny, např. marmoleum. Umělé i přírodní hladké podlahy jsou vhodné do bytů s podlahovým vytápěním, ať je elektrické, nebo teplovodní.
Plusem podlahového vytápění je, že se vzduch v místnosti prohřívá rovnoměrněji (na rozdíl od bodových radiátorů) a pokrývá velké plochy. Díky tomu subjektivně vnímáme pokojovou teplotu o 1 až 2 °C vyšší, než ve skutečnosti je.
Tím, že můžeme na termostatu nastavit o 1 až 2 °C nižší teplotu, např. místo 21 °C pouze 19 °C, každoročně ušetříme zhruba až 15 % energie.
U francouzských oken nebo na chodbě umístíme konvektor zabudovaný podle možností do podlahy či v nadpodlažní lavicové verzi.
V některých případech uniká teplo podlahou kvůli vlhkému terénu. Zateplení podlahy na terénu ve vlhkém prostředí se provádí plošnou izolací konstrukce. Častou slabinou jsou místa, kde se napojuje svislá stěna na základovou konstrukci – zde se tvoří rohové plísně. K plošné izolaci se používají drenážní desky a tepelně izolační EPS desky.
Zateplení podlahy lze provést izolačními deskami z pěnového polystyrenu. Zateplení podlahy na terénu (nebo nad sklepem) je další typickou aplikací pro EPS s vysokou pevností v tlaku. Podle třídy energetické náročnosti budovy se používají tloušťky izolace od 12 cm (pro standardní domy) až po 25 cm (pro nízkoenergetické a pasivní domy).
Kudy uniká teplo
45 % okny
30 % obvodovým zdivem
15 % střechou
10 % podlahami (WWW.FIRMAMATULA.CZ)
Termovizní měření a termosnímky
Místa a míru tepelných ztrát odhalí tzv. termovizní měření, využívající fyzikální jev, při němž povrch každého tělesa vyzařuje elektromagnetické záření – naměří se intenzita záření a z ní se určí teplota tělesa.
Termosnímek je teplotní mapa objektu, podle níž odborník odečte teplotu kteréhokoli bodu na obraze a získá tak optimální zobrazení míst úniku tepla.
Termosnímek stojí zhruba 150 Kč/ks.
Hodinová sazba termovizního měření stojí okolo 670 Kč.
Závěrečná zpráva o provedení termovizního měření stojí zhruba 497 Kč. V ceně není zahrnuto dopravné – to se platí zvlášť podle sazeb jednotlivých firem.