Každá pátá rekonstrukce probíhá v zimě

Nejčastějšími důvody, proč se na zimu zastavila většina stavebních prací, bylo špatné zasychání materiálů, praskání při tomto procesu a následně jejich nižší funkčnost. V současnosti se však do některých prací lze docela dobře pouštět i během zimy. Samozřejmě v rozumné míře. Umožňují to moderní materiály, které teploty okolo nuly či lehce pod ní bez problémů zvládají.

„Dnes už mráz skutečně není překážkou, a lidé se tak nemusí obávat pustit se do rekonstrukce či například stavby garáže i přes zimu. Navíc to s sebou nese výhody v podobě časové a finanční úspory,“ upozorňuje Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Dodává, že během stavební sezóny mnohdy uběhne pět i více týdnů mezi objednávkou a instalací. „V zimních měsících je mnohem větší šance, že bude vybrané příslušenství vyrobené a naskladněné. A také že budou mít technici kratší čekací dobu. Není tedy neobvyklé, že mimo sezónu má zákazník hotovou instalaci do několika málo týdnů po objednání,“ doplňuje Přichystal.

A Češi těchto podmínek umí využívat. Ze statistik České komory stavebních inženýrů (ČKAIT) totiž vyplývá, že v naší zemi proběhne právě během zimy okolo 20 procent z celkového počtu rekonstrukcí v roce. Jinými slovy Češi během zimy realizují zhruba každou pátou rekonstrukci.

Co je tedy možné v zimních měsících zvládnout? V případě používání malty při zdění z cihel je nutné si ověřit, že se jedná o zimní variantu. To znamená volit speciální stavební směs obsahující nemrznoucí přísady, které snižují hydrataci a urychlují tuhnutí. S takovou maltou je možné pracovat až do teploty -5 °C.

Jinou možností je použití systémové zdicí PUR pěny, jež neobsahuje vodu. Bohužel ale také nedosahuje takové pevnosti jako tenkovrstvá malta, proto je nutné se o její aplikaci raději poradit s odborníky.

Jako optimální teploty pro tuhnutí a tvrdnutí betonu odborníci uvádějí rozpětí od 15 do 25 °C. Ještě při nižších teplotách, a to až do 5 °C, je beton schopen tuhnout, ovšem je nutno počítat s tím, že doba, než dosáhne požadovaných vlastností, se oproti standardním 28 dnům protáhne, a to tím víc, čím je venku chladněji. Pokud klesne pod zmíněnou hranici 5 °C, beton přestane schnout a popraská.

„S pomalejším nárůstem pevnosti betonu je nutné počítat hlavně u nosných konstrukcí, u nichž je dostatečná únosnost podmíněna dosažením určité pevnosti betonu. Proto je dobré před odbedněním anebo před zatížením betonové konstrukce provést kontrolu pevnosti, například pomocí Schmidtova odrazového tvrdoměru,“ upozorňuje Petra Štěpánková ze společnosti Best.

Obecně platí, že po betonáži je nutné nechat směs schnout minimálně 72 hodin, a to při teplotě vyšší než 5 °C. Je-li tato podmínka splněna, lze betonovat v zimě s běžnými betonovými směsmi i bez přidávání mrazuvzdorných složek.

Ty se přidávají do směsí určených pro práci při teplotách nižších než 5 °C. Může to být například tzv. plastifikátor, umožňující dokonalý průběh hydratačního procesu, a to i s menším množstvím vody. Anebo výrobce může přidat do směsi mravenčan vápenatý, jenž hydrataci betonu urychlí.

Jinou možností je pak přidání ohřáté záměsové vody či nahřátého kameniva do betonové směsi. Tím se ovšem mění i samotné vlastnosti materiálu. „Cement nesmí přijít do styku s teplejší vodou než 65 °C, ale kamenivu vyšší teplota nevadí. Pokud tedy kamenivo ochladí vodu pod teplotu 65 °C, lze použít i vodu teplejší. Voda má ze vstupních surovin největší měrné teplo, a proto je vliv teplé vody na teplotu betonové směsi velmi podstatný,“ vysvětluje Petra Štěpánková.

Na rozdíl od jiných rekonstrukčních a stavebních prací, na nichž lze někdy přes zimu ušetřit, betonování v příliš nízkých teplotách či při nedodržení doporučených postupů se může naopak nemile prodražit. Mnoho stavebníků se proto přes zimu přece jen raději omezuje pouze na drobné betonářské akce.

Pokud si s nimi však nepočínají opatrně, problémy se objeví nejpozději už po následující zimě a bude nutné je opravit.

Zimní období je ovšem rozhodně ideální dobou pro dokončovací práce v již uzavřené stavbě. Pokud v prostoru neklesá teplota pod 5 °C, lze bez problémů zdít příčky, nanášet vnitřní omítky či obklady a dělat nové rozvody. Naopak vnější nátěry, omítky a penetrace je vhodné ponechat až na teplejší počasí.

V zimě dostávají vchodové dveře poměrně zabrat. Musí odolávat velkým teplotním rozdílům, kdy venku mrzne a uvnitř domu se topí. Veškerý materiál samozřejmě vlivem teplotních změn pracuje, rozpíná se a zase smršťuje. v těchto podmínkách mohou být na těsnění patrné změny. „Je dobré ověřit, že těsnění dobře přiléhá a není poškozené. Pokud objevíte nějaké netěsnosti okolo dveří či oken, případně dokonce poškozené těsnění, je třeba obrátit se na odborníky a objednat servis,“ radí Stanislav Obyt, obchodní ředitel společnosti VP trend.

Někdy ale mohou dveře začít drhnout, což lze vyřešit seřízením dveří, přesněji řečeno dveřních pantů. A to jak horního, tak spodního. Špatně seřízené dveře mohou rovněž špatně těsnit, protože křídlo nedoléhá k zárubni tak, jak má. V takovém případě je potřeba nechat je seřídit. Netěsnící dveře mohou snižovat v interiéru teplotu až o několik stupňů, což při současných cenách za energie nechce nikdo.

Uspořit energii pomůže také instalace nových oken a dveří. Při dodržení několika základních pravidel nemusí být v tomto případě nižší teploty na překážku. Jejich samotné osazení je totiž hotové během pár minut, takže výměnu lze zvládnout i v obydleném domě.

Jediné, na co je třeba dát si pozor, je povrch ostění. Tedy zda je postranní plocha otvoru, do kterého se okna či dveře vkládají, zcela suchá. Pokud ne, je lepší odložit osazování nových oken a dveří až na teplejší měsíce.

Bez ohledu na roční období lze pak instalovat garážová vrata. „Montáže garážových vrat provádíme i při teplotách 15 °C pod nulou. Nejsou totiž potřeba žádné stavební směsi a vystačíme si v podstatě pouze s dílenským nářadím,“ objasňuje Petr Přichystal s tím, že vsazení a zprovoznění nových garážových vrat trvá v průměru okolo čtyř hodin.