Článek
Ideální je začít kontrolu systematicky, například odshora dolů, tedy od střechy až po okapové chodníčky.
Střecha - největší podezřelý
Základem je vizuální prohlídka, tedy kontrola, zda není střecha poškozená, případně uvolněná střešní krytina. Zrovna tak si zkontrolujeme všechna místa s oplechováním, okolí oken, komínů, úžlabí a hřebeny. Jakékoli uvolněné nebo chybějící prvky je samozřejmě potřeba co nejdříve opravit a doplnit zpět, aby do střechy nezatékalo.
Střechu je ovšem nutné prohlédnout i ze strany interiéru. Tam se mohou objevit buď mokré plochy, nebo mapy a skvrny po už vyschlé vlhkosti.
„Pokud se střecha zdá být pohledově v pořádku, ale v interiéru jsou stopy po vlhkosti, je chyba buď v tzv. doplňkové hydroizolační vrstvě, lidově řečeno je poškozena difúzní fólie, anebo dochází ke kondenzaci vlhkosti ve střešní skladbě. Obojí představuje velký problém, protože řešením je rozebrání celé střechy,” upozorňuje Radim Mařík ze společnosti Nemopas, která se věnuje inspekci staveb.
Okapy a spol.
Po zimě je potřeba zkontrolovat a vyčistit okapy a svody a ujistit se, jestli náhodou není ucpaná dešťová kanalizace. Ve žlabech může zůstávat nejenom napadané listí ještě z podzimu, ale třeba i uhynulí ptáci. Proto je třeba ověřit, zda může dešťová voda volně odtékat.
Pozornost věnujeme také pevnosti uchycení všech prvků okapového systému. Vysoká vrstva sněhu mohla některé části uvolnit, nebo třeba i zprohýbat. I to by se pak na odtoku dešťové vody například při letních bouřkách projevilo, například tím, že by se voda náhle začala vylévat z okapu jinam než do svodů.
Trvale přetékající voda může poškodit ochranné lazurovací nátěry dřevěné fasády anebo dokonce zatékat do vnitřku stavby.
Kontrola exteriéru stavby
„U masivních dřevěných domů postavených mokrou technologií (sruby, roubenky) je potřeba zkontrolovat výsušné pukliny, do kterých se dostává srážková voda a nemůže odtéci – tyto pukliny zatmelit srubařským tmelem, nebo je navrtat tak, aby z nich voda mohla volně odtéci,” radí Otakar Koudelka, majitel společnosti OK Pyrus, která vyrábí a dodává dřevěné sruby.
Velkou pozornost je třeba věnovat zejména u dřevostaveb těsnosti parapetů a jejich napojení na ostění a okenní rám. Pokud není parapet dobře upevněn, může právě v těchto místech voda z tajícího sněhu (a po zbytek roku za deště) zatékat do konstrukce domu, kde napáchá nesmírné škody.
Někdy bývá místo napojení parapetu zakryto tmelem, což ve skutečnosti není správné řešení. Ovšem pokud to tak již je, je potřeba zkontrolovat, zda tmel mrazem nedegradoval a nevydrolil se.
Důležité je rovněž u masivních dřevostaveb zkontrolovat přímo povrch obvodových stěn, zvláště pak těch exponovaných, na které nejvíce svítí slunce, dopadá déšť a sníh. Jsou-li na povrchu usazené jakékoli nečistoty, ať již prach, řasy, mechy, lišejníky apod., je potřeba je očistit a zkontrolovat ochranný nátěr, případně aplikovat nový, regenerační.
Prohlídka interiéru stavby
Jarní úklid je ideální příležitostí nejen k provětrání a vyčištění domácnosti, ale také ke kontrole stavu tradičních problémových míst v interiérech. Hledáme především kouty za nábytkem, v okolí oken (typické tepelné mosty) a také například v koupelně. Všude tam mohla v zimě kondenzovat vlhkost a podpořit na těchto místech vznik plísní.
Kritická jsou prakticky veškerá místa, kde nějaký prvek prostupuje skrz obálku domu. Všude v okolí takového prvku mohou být štěrbiny a netěsnosti, kudy se v zimě dostává dovnitř studený vzduch, a kde má vlhkost z interiérového teplejšího vzduchu tendenci kondenzovat.
„Paradoxně je to jeden z kladů zimy, který každý dům důkladně prověří, majitel má pak celý rok až do podzimu čas zjištěné závady řešit. Objevených plísní je potřeba se zbavit například pomocí Sava a hlavně hledat, kudy dovnitř proniká studený vzduch,” radí Radim Mařík.
| Pozor na vodu zateklou do izolace |
|---|
| Pokud do stavby zateklo, je třeba rychle jednat, zdroj zatékání odstranit a postižené místo opravit. Provlhlou izolaci je ideální vyměnit, obzvláště pokud neobsahuje protiplísňové příměsi, v opačném případě je třeba nechat ji důkladně proschnout. Moderní materiály ani po provlhnutí nemění své izolační schopnosti. „Vhodné jsou například minerální vaty, protože jsou vyrobeny z anorganických materiálů (ze skla nebo kamene), jsou přirozeně nehořlavé a po vyschnutí neztrácejí své izolační a protipožární vlastnosti,“ uvádí architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. |
Prohlídka otopného systému
Kdo chce být obzvláště pečlivý a nenechávat nic na poslední chvíli, tj. až na konec podzimu, zkontroluje si po zimě rovnou také otopný systém domu a spalinových cest. Kombinace horkých spalin a studeného vzduchu zvenčí, nebo dokonce tající sníh, mohly některé z částí systému narušit.
„Pasivní dřevostavby často nemají sekundární zdroj tepla v podobě kotle na pevná paliva, pokud ho však mají (a je to poměrně rozumné), je samozřejmě potřeba pravidelně se starat o spalinovou cestu. Nejde přitom pouze o bezpečnost, ale také o životní prostředí. Malé komíny a spotřebiče s nízkou teplotou spalování už jsou dnes daleko větším postrachem pro ovzduší než komíny velké. A právě servis spalinové cesty je jedním z důležitých předpokladů pro minimalizaci škodlivin. Kontrolu musí provádět jednou ročně autorizovaná osoba, kterou je kominík. Pokud žádného nemáte, obejděte sousedy a dbejte na dobré reference,“ říká Petr Dušek, tiskový mluvčí Společenstva kominíků ČR.
Okolí domu
Jarní úklid rozhodně neomezujeme pouze na interiér domu. Je dobré s ním pokračovat i v okolí domu.
Bezúdržbový dům je nesmysl
„V zemích, jako je například Kanada, je pravidelná jarní prohlídka a péče o dřevostavbu samozřejmostí. U nás bere každý za samozřejmost, že musí pravidelně umývat svého plechového miláčka (auto), že musí pravidelně uklízet interiér svého domu, čistit zahradu a okolí svého domu, ale dům chce BEZÚDRŽBOVÝ! U dřevostaveb ale platí dvojnásob pravidlo, že prevence a údržba se stonásobně vyplatí,” vysvětluje Otakar Koudelka.
„Po zimě je třeba vyklidit a vyčistit prostor kolem domu tak, aby kolem dřevěných venkovních stěn mohl proudit vzduch. Majitel by neměl dovolit, aby byly v blízkosti obvodové dřevěné stěny stromy, keře nebo pnoucí rostliny. A rovněž tak není vhodné skladovat u stěn palivové dřevo,” uzavírá Otakar Koudelka.