Jaro je časem pro revizi okapů

Děravé a pokroucené okapy naší fasádě udělají medvědí službu. Za jarní plísní v rozích podkrovních místností se skrývá často právě poničený starý okap, který nezachytí a neodvádí dešťovou vodu. Jestliže zjistíme, že naše okapy po této zimě dosloužily, musíme je vyměnit dříve, než napáchají škodu.

Při výměně okapů vsadíme na novější materiály třeba i proto, že vydrží přes 50 let. Je pravda, že titanzinek, měď a hliníkový plech jsou podobně odolné, ale na nich se časem vytvoří patina. Materiál tak dál chrání před vnějšími vlivy, změní však barvu okapů. Nestejnoměrná oxidace se pak postará o to, že povrch bude různobarevný a skvrnitý.

Firmy nabízejí tzv. bezúdržbové okapy, vyrobené např. z odolného pozinkovaného plechu ze švédské oceli se svrchní vrstvou HB polyesteru. Ocel zajistí pevnost výrobku, laková vrstva chrání před povětrnostními vlivy, ať jde o chlad, nebo teplo. Navíc můžeme vybírat z řady barevných odstínů, které ladí s fasádou nebo střechou našeho domu.

Bezúdržbové okapy fungují jako stavebnice - prvky do sebe zapadají, k montáži nepotřebujeme speciální nářadí ani zvláštní dovednosti. Jednotlivé díly se nemusí lepit. Instalace je rychlá a snadná, systém využívá principu spojek, díky nimž odpadá i pracné letování. Stavebnicový systém spojek je o to výhodnější, že umožňuje okapový systém na zimu odmontovat a předejít tak např. poškození či stržení žlabů při sesuvu sněhu. Na jaře se pak žlaby vrátí na původní místo a systém funguje dál.

Životnost až 50 let slibují také plastové okapy z neměkčeného PVC. Neuvolňují těžké kovy, jako např. měď nebo zinek, jsou tedy vhodné i pro další využití dešťové vody. Hladký povrch plastu zaručí lepší odtok, má větší samočisticí schopnost než plech. Bezešvé svodové trubky z plastu bývají pevnější než plechové svody se švem.

Patříme-li mezi kutily, kteří se rozhodli vyměnit okapy bez pomoci odborníka, připravíme si před samotnou montáží následující nářadí: pilku na železo, gumovou paličku, vrtačku pro upevnění objímek dešťových svodů, ruční nebo aku šroubovák, metr, provázek a tužku.

Podle plochy střechy zvolíme správnou velikost žlabu a průměr odtokové roury. Rozměry stejně tak jako podrobný postup práce pro konkrétní systém nalezneme v pokynech od výrobce.

Je dobré dodržet pravidlo, že na každých 10 m délky podokapního žlabu by měla být jedna svodová roura.

Nejdříve upevníme žlabové háky. Pro zjednodušení a správné vyspádování žlabu označíme na hácích tužkou místo ohybu. Nejmenší doporučený spád je 5 mm/m. Háky si pro lepší orientaci očíslujeme.

Namontujeme první a poslední hák a natáhneme mezi ně provázek. Pak montujeme další háky v linii provázku. Háky se montují na krokve, nebo na bednění nad krokvemi, s rozestupy 80 až 120 cm. Přišroubujeme je, nebo přibijeme hřebíky.

Je-li délka podokapního žlabu větší než 10 m, montují se žlaby se spádem od středu ke krajům (ke svodům). Dlouhý hák ohneme ve svěráku přes trubku o průměru minimálně 20 mm tak, aby ohyb byl plynulý a nepoškodila se ochranná barevná vrstva háku. Při ohýbání háků dbáme na to, že přední hrana okapního žlabu má být níže zhruba o 6 mm proti zadní hraně.

Pak na žlabu označíme místo, kde bude umístěn žlabový kotlík. Vyřízneme otvor pilkou na železo nebo jej vystřihneme nůžkami na plech. Kleštěmi ohneme dolů střed uříznuté hrany.

Zahákneme zadní hranu kotlíku za zadní hranu žlabu. Přicvakneme klipsnu kotlíku na přední hranu žlabu. Řeznou hranu zatřeme originální opravnou barvou. Originální správková barva slouží také pro případ drobných oděrek vzniklých při montáži a je běžně k dostání spolu s celým systémem.

Dalším krokem je montáž čel podokapního žlabu. Čelo nasadíme na okraj žlabu, srovnáme jeho horní okraj do roviny se žlabem a přitlačíme. Pak ho přibouchneme dlaní, aby se okraj žlabu dostal pod zamykací výčnělky čela. Pro definitivní usazení na místo přiklepeme lehce čelo paličkou.

Následuje usazení podokapního žlabu. Používáme-li háky se samozaklapovacím upnutím, položíme žlab do předního okraje háku. Pak žlab zaklapneme v zadní části dolů do háku. V případě, že jsme zvolili háky s ohebnými příchytnými jazýčky, ohneme tyto jazýčky přes okraj položeného žlabu.

Žlaby se spojují pomocí spojek žlabů. Zahákneme zadní okraj spojky žlabu za jeho zadní okraj tak, aby těsnicí silikonová podložka byla uprostřed spáry mezi žlaby.

Položíme přední část spojky žlabu na přední okraj žlabu, zaklapneme zamykací mechanismus a přitlačíme. Zafixujeme zámek pomocí malého pojistného plíšku.

Dále namontujeme objímky rour - nejméně dvě na každý samostatný díl roury. Maximální vzdálenost mezi objímkami je 2 m. Do cihlové nebo kamenné zdi vyvrtáme otvor, vložíme hmoždinku a objímku připevníme vrutem, do dřevěné připevníme objímku vrutem přímo.

Objímky jsou opatřeny zámkem na zaháknutí. Pokud potřebujeme objímku otevřít, strčíme šroubovák do otvoru zámku a opatrně vypáčíme.

Máme-li upravenu délku mezikusu odpadového odskoku, připojíme k němu dvě kolena. Svodovou rouru tlakem nasadíme směrem nahoru. Její délku musíme upravit u spodního výtoku. Zasuneme výtokové koleno a upevníme je nýty nebo šrouby.

Usadíme svodovou rouru do svislé polohy a uzamkneme zámky objímek. Jestliže zaústíme odpadovou rouru do kanalizace, použijeme filtr a spodní díl odpadové roury.

Na závěr odstraníme všechny drobné odřezky, špony a piliny z povrchu žlabů a rour, kde by mohly korodovat a kazit celkový vzhled.

Každý okapový systém se vyplatí před ucpáním a poškozením chránit předem. Pomůže tzv. lapač listí. Je to plastová mřížka, válcová nebo plochá. Stojí pár stokorun a do okapu ji dokáže položit i laik.

Mřížka se vkládá vyklenutím nahoru a pevně se sevře v okapu vlastní pružností. Rafinovanější je pak válcová podélně prostřižená mřížka - listí se lépe větrem sfoukne, díky prostřihu se mřížka do okapů lépe nasazuje.

Chránit před ucpáním můžeme i svody. Do horního otvoru v okapu se vloží speciální mřížka z plastu nebo mědi. Ta zaručí, že listí nenapadá do svodu a nezanese okapovou vpusť.

Proti zimnímu zamrzání vody v podokapním žlabu fungují nejlépe odporové kabely, na českém trhu nalezneme několik výrobců. Je vhodné ovšem okapový systém chránit před náporem sjíždějícího sněhu, nejlépe sněhovými zábranami.