Jak začít s domácím chovem slepic

Pro někoho je vlastní chov slepic pouze zdrojem levnějších a čerstvých vajec, pro jiného zábavou a koníčkem. V zásadě existují dva druhy domácích chovů; čistě produkční a pak chovy například okrasných plemen.

Přestože se účel chovu liší, v principu by slepice měly mít velice podobné životní podmínky. A opravdu to není tak moc složité a komplikované, jak si mnozí myslí.

První, co je potřeba si zjistit, obzvlášť pokud uvažujete o slepicích ve městě, je možné omezení chovu. Takové omezení je většinou dáno místní vyhláškou. Pokud je chov slepic ve vaší obci povolen, můžete začít s přípravami.

Začněte tím, že najdete vhodné umístění pro kurník a výběh, ideální je polostín. Velikost venkovního prostoru je dána především plánovaným počtem chovaných slepic. Minimálně počítejte dva metry čtvereční na jednu slepici.

„Chovat slepice zcela na volno na dvoře je samozřejmě také možnost, ale počítejte s tím, že občas slepičky najdou škvíru v plotě a vyjdou si na výlet na ulici,” říká Bohumil Kovář, malochovatel z Vysočiny a varuje: „Tam jim samozřejmě hrozí podstatně více nebezpečí než v uzavřeném prostoru.”

Při zcela volném chovu na dvoře nebo zahradě se také musíte smířit s tím, že budou plné slepičinců. Oplocený výběh je lépe kontrolovatelný. Nevýhodou trvalého výběhu je, že pokud se v něm na počátku nachází nějaká tráva nebo jiné rostliny, velice brzy zmizí a plocha výběhu bude jako mlat.

Oplocení nemusí být nijak vysoké, pokud slepičkám přistřihnete jedno křídlo, aby nemohly dobře létat a oplocení nepřeletěly. Výhodné je umístění výběhu například pod stromy, slepičky tak chráníte před případnými choutkami dravých ptáků.

Další nezbytností je kurník. Ten chrání slepice především v noci před případnými nájezdy predátorů. Ale také jsou v něm umístěna tzv. snůšková hnízda neboli kukaně, kam slepice snášejí vejce a případně na nich sedí. Existuje široká nabídka hotových kurníků, dá se postavit i svépomocí. Velikost závisí samozřejmě na počtu chovaných slepic.

„Na velikost kurníku neplatí žádné obecné pravidlo,” říká zkušený chovatel slepic ze Zlatník u Prahy Josef Dvořák. „Velikost kurníku bych viděl ideálně 4-5 slepic na metr čtvereční. Může se zdát, že je to malý prostor, ale především v zimě to slepice ocení, protože si lépe udrží v kurníku teplo,” doporučuje.

Teoreticky lze kurník vytvořit z jakékoliv kůlny, chlívku apod. Musí se ale dát dobře čistit, musí být dobře chráněn před případným vniknutím hlodavců a predátorů a také se z něho musí dát vajíčka vybírat zvenku. Proto bývá kurník umístěn nad zemí, což současně nabízí jeho obyvatelkám další dokonale zastíněnou plochu pod ním. Kurník musí být uzavíratelný, snůšková hnízda neboli kukaně jsou nejlépe přístupné zvenčí.

Jako materiál na stavbu se nejčastěji používá dřevo, starší kurníky jsou i zděné. Ty nejmodernější jsou z lehce udržovatelných recyklovaných plastů. Na internetu existuje velké množství podrobných návodů na stavbu kurníku, dají se ale koupit i hotové kurníky různých velikostí.

Sypat slepičkám krmení na dvorku, jak to vidíme v klasických filmech, není úplně nejlepší nápad. Především krmivo volně rozsypané po výběhu láká i další nevítané strávníky. A nejde jen o to, že budete živit myši a ptáky, ale především se výrazně zvýší riziko přenosu parazitů a nemocí z volně žijících živočichů na slepice. Proto se krmivo umisťuje zásadně do kurníku.

Existuje celá řada krmítek od jednoduchých misek po krmítka se zásobníkem. Krmit pouze zbytky z domácnosti není úplně nejlepší, i když slepice zkonzumuje opravdu skoro vše. „Pro co nejvyšší snůšku a dobrý zdravotní stav doporučuji krmení kompletními krmnými směsmi, které jsou namíchané přesně pro dané plemeno a stáří slepiček,” radí Josef Dvořák.

„Samozřejmě lze zkrmovat i zbytky z vlastní domácnosti. Jako přilepšení je dobré i zelené krmivo, tedy prostě nasekaná tráva, která má vliv na sytější barvu žloutku,” doplňuje.

Stejně jako všechna ostatní domácí zvířata, i slepice by měly mít stálý přístup k čerstvé vodě. Nejvhodnějším řešením jsou automatické napáječky. Nebudete tak muset denně doplňovat vodu do misky, kterou navíc budete muset i čistit, protože slepice ji zaručeně dokonale znečistí.

Kurník se bez kukaně obejde, stačí dobrá podestýlka a slepičky budou snášet vejce na ní. Každý den tak ale budete muset vejít do kurníku a hledat snesená vejce po všech koutech. Slepice si většinou časem najdou jedno nebo dvě vhodná místa a tam snášejí, ale není to pravidlo. Proto se do kurníků budují tzv. snůšková hnízda neboli kukaně. Je to ze všech stran, kromě jedné stěny, uzavřený prostor s podestýlkou.

Rozměry snůškového hnízda nejsou přesně dané, ale slepice by v něm měla mít možnost pohodlně se usadit a obrátit. Snůškové hnízdo by mělo být umístěno minimálně 50 cm od podlahy kurníku. Nejvýhodnější je, když je jeho horní část odklopná a přístupná zvenčí. Lze tak snadno snesená vejce vybírat, a v případě, že odchováváte vlastní kuřata, také lehce kvočnu s kuřaty kontrolovat.

Existují i snůšková hnízda, která mají podlahu z umělého trávníku a skloněnou ven, kde je žlab, kam se snesená vejce skutálejí. To už je ale řešení výhodné spíše pro větší chovatele. Počet snůškových hnízd závisí na počtu chovaných slepic.

„Osobně doporučuji jedno hnízdo na každých pět slepic, to je asi tak ideální počet. Pokud by hnízd bylo méně, slepice budou stresovány a budou snášet všude po kurníku a výběhu,” radí Bohumil Kovář.

Počet slepic, které budete chovat, závisí na tom, proč jste se pro chov rozhodli. Kdo chce chovat okrasné druhy, se kterými bude jezdit na výstavy a odchovávat kuřata, ten by měl vše zkonzultovat se zkušeným chovatelem.

Pokud chcete slepičky pouze kvůli produkci vajec pro vlastní potřebu, pak je to jen otázkou kalkulace. Nejprve si spočítejte, kolik vajec týdně spotřebujete. U běžných plemen se snůška pohybuje většinou mezi 3-4 vejci týdně na jednu slepici. Pokud si pořídíte takzvaná nosná hybridní plemena, vyšlechtěná na vysokou snůšku, budete mít až 6 vajec týdně od každé slepice.

Problémem běžných plemen je, že v zimě jejich snůška rapidně klesá, někdy až k nule. Hybridní plemena naopak snášejí víceméně celoročně stejně s malými výkyvy při extrémně nízkých teplotách a v době, kdy přepeřují.

Pro chovatele, který má slepice jen pro produkci vajec je proto dobré vybírat mezi hybridními plemeny. Pro rodinu se čtyřmi členy pak běžně postačuje mít 5 takových slepic. A jaký počet minimálně chovat?

„Slepice je zvyklá žít v hejnu, proto je dobré mít minimálně tři slepičky,” konstatuje Josef Dvořák. „Kdyby došlo k tomu, že jedna z nich by z nějakých důvodů uhynula, aby zůstaly alespoň dvě. Kohout není nutný, ale je dobrý pro to, aby slepice měly přirozené složení hejna a tím i hierarchii.”

Slepice je ideální kupovat u registrovaných chovatelů. Hybridní plemena prodávají většinou chovatelé s velkými chovy, kteří je dodávají jak producentům vajec, tak soukromým malochovatelům.

„Určitě nedoporučuji nákup od neznámých lidí, kteří často objíždějí vesnice a prodávají drůbež z auta,” varuje Josef Dvořák. Ceny slepic se mohou lišit nejenom podle plemene, ale hlavně podle stáří mladých kuřic. Začínají zhruba na stokoruně za nosné kuřice staré devět až deset týdnů.