Článek
První kontakt chovatele a zájemce o štěně je dnes většinou přes e-mail nebo sociální sítě. Na první pohled se může zdát, že anonymita prostředí vylučuje nějaké prvotní posouzení serióznosti zájemce. Ale opak je pravdou. Už první kontakt může o zájemci říci mnoho, a především o těch nejméně seriózních. Chovatel by si měl pečlivě přečíst, co mu zájemce píše.
Často se už z první věty dá odhalit neseriózní zájemce. Nejčastěji takový e-mail začíná otázkou: „Za kolik prodáváte štěně?“ Kromě oslovení a podpisu to bývá i jediná věta v mailu.
„S takovými zájemci už dále nejednám a prostě jim napíšu, že už štěně nemám,“ říká chovatelka německých ovčáků Petra Spurná a dále pokračuje: „Člověk, který se zajímá jen o cenu, opravdu nebude nejlepším majitelem psa.“
Pořizovací cena totiž bývá jen první vstupní investice, za život psa dá jeho majitel další peníze, ať už za jeho žrádlo, tak třeba i za pravidelnou veterinární péči, kam patří i povinné očkování. Existuje i mnoho dalších signálů, že by chovatel měl zbystřit smysly u konkrétního zájemce.
Dotazník je dobrou cestou
Odchovat štěňata stojí chovatele dost času, sil a také financí. Proto jsou pro ně štěňata něco jako děti. A tak se seriózní chovatel chce o jejich budoucích majitelích dozvědět co nejvíc.
„My jsme sestavili s manželkou dotazník, který všem zájemcům posíláme, aby nám ho vyplnili,“ vysvětluje Radek Neumann, který chová jezevčíky. „Je v něm asi 20 otázek a mezi nimi i pár velice osobních,“ připouští.
Ptá se tak nejen, jak zájemci o štěně bydlí, zda mají v domácnosti děti, jestli chtějí se psem cvičit apod., ale zajímá ho i to, zda je majitel psa ochoten s chovatelem udržovat v budoucnu přátelské vztahy a komunikovat s ním, když třeba nastanou nějaké problémy s výchovou mláděte.
„Už se mi stalo i to, že mi zájemkyně o štěně po zaslání dotazníku napsala, že už moje štěně nechce, protože s manželem nejsou nijak družní a nemají zájem o pravidelný kontakt s chovatelem,“ říká Radek Neumann.
Štěňatům chovatel věnuje spoustu starostí, péče a lásky. Je jen přirozené, že když se s nimi má rozloučit, chce vědět o životě, který je u nového majitele čeká, co nejvíce.
| Nejčastější otázky zájemce - varovné signály, kdy má chovatel říct ne |
|---|
| Prvně se chci zeptat, za kolik štěně prodáváte a jestli by nebyla možná nějaká sleva? |
| O papírové štěně nemám zájem, nemáte nějaké nadbytečné bez průkazu původu? |
| Moje známá nemá e-mail/internet/telefon, takže bych pro ni štěně koupil já. |
| Chtěl bych štěně jako dárek pro děti/rodiče/známé. |
| Jak je velký dospělý pes, kolik váží a myslíte, že je silnější než německý ovčák? |
| Pokud bych si vzal dvě nebo tři štěňata, uděláte mi lepší cenu? |
| Posíláte štěňata letecky? |
| Sháním čivavu, jezevčíka nebo bernardýna. |
Osobní návštěva
Dalším důležitým krokem, který hodně ukáže o budoucím majiteli, je jeho osobní návštěva u chovatele. Samozřejmě ideální je, pokud přijede celá rodina, která bude později se psem žít.
„Mám zkušenost, že tatínek se nadchl pro plemeno a za každou cenu chtěl rodině pořídit štěňátko,“ říká Petra Spurná. „Když ke mně přijeli i s dětmi na návštěvu, zjistilo se, že děti mají panickou hrůzu nejen z dospělých psů, ale i ze štěňat,“ popisuje.
Při osobní návštěvě se dá o budoucím majiteli zjistit mnohem víc než z elektronického kontaktu. Především je dobře vidět, jak se obecně se psy snáší, jak k nim přistupuje. Během osobního rozhovoru je navíc možné vyjasnit si všechny další otázky kolem bydlení, časových možností nebo názorů na výchovu a výcvik psa v budoucnu. Pokud zájemce nemá o osobní návštěvu předem zájem, je to také další varovný signál pro chovatele.
Cena a záloha
Cena štěněte je pro některé chovatele jakýmsi zakázaným tématem, o kterém se nemluví. I když cena štěněte je jen nepatrnou částkou v porovnání s tím, kolik za celý život do psa majitel investuje, je to samozřejmě také důležitá informace. Stále by to ale nemělo být rozhodující kritérium, zda si štěně pořídit, či ne. Cena je často další z možností, jak odfiltrovat neseriózní zájemce.
„Obzvlášť u zahraničních zájemců především z východních zemí a ze zámoří se mi zatím vyplatilo nadsadit cenu hodně vysoko. Tak jsem vždy odradil případné překupníky a jiné podezřelé existence,“ říká Radek Neumann.
Protože je cena pro export většinou vyšší než pro domácího zájemce, mnozí zahraniční neseriózní zájemci často také zkoušejí kontaktovat chovatele přes české známé, aby získali lepší cenu. Je třeba si na takovou možnost dát pozor. Jakmile má chovatel jen náznakem pocit, že není něco v pořádku, měl by raději takového člověka odmítnout.
Štěně by si měla přijít prohlédnout ideálně celá rodina. Předejde se tím nejrůznějším nedorozuměním a speciálně děti si udělají přesnou představu, jakého kamaráda by měli brzy získat.
Pokud zájemce projde všemi těmito síty výběru, pak by od něj měl chovatel vybrat nevratnou zálohu a udělat mu závaznou rezervaci.
Osobní výběr je nejlepší
Když už štěňata dosáhnou věku, kdy je možné posoudit jejich individuální charakteristiky - u každého plemene je to v jiném věku - je čas, aby si zájemci vybrali konkrétní štěně. Jsou samozřejmě i tací, kteří prostě chtějí psa a klidně si vezmou štěně, které jim vybere chovatel, nebo které zbyde. Většina si ale chce štěně vybrat osobně.
Seriózní chovatel by měl zájemcům tuto možnost dát. Především proto, že i v sebezdravějším chovu se může objevit jedinec, jenž bude trpět v dospělosti nějakou chorobou nebo exteriérovým defektem a jeho majitel pak může mít pocit, že chovatel vybral pro něj právě toto štěně, protože o problémech věděl. A to i přesto, že chovatel je v tom zcela bez viny.
Existují různé testy, jak u štěněte vysledovat, jakou by mohlo mít povahu v dospělosti. Ale nejlépe by měl štěňata a jejich individuální chování znát chovatel, který je sleduje od jejich narození.
Smlouva je nezbytností
Nastává doba, kdy si budoucí majitelé pro své čtyřnohé kamarády přijíždějí. Při vlastním odběru složí zbytek kupní ceny, dostanou minimálně očkovací průkaz (dnes ve formě europasu) a u dobrého chovatele by měli dostat i kvalitní kupní smlouvu. V ní by měl chovatel ošetřit i případ, kdy se majitel o psa nebude moci starat, nebo případně povinnost dostavit se na bonitace, zkoušky, výstavy apod. Ovšem je smlouva a smlouva.
„Kupní smlouva je právní dokument a měl by tedy splňovat všechny podmínky platných zákonů,“ upozorňuje právnička Olga Kalousová. „Doporučila bych proto každému chovateli, aby si takovou smlouvu nechal vypracovat nebo alespoň konzultovat s právníkem. Stačí často totiž jen maličkosti, které ve smlouvě chybí, nebo naopak přebývají a může být celá právně neplatná,“ radí.
Dobře sepsaná smlouva je účinnou pojistkou nejen pro chovatele, ale i pro majitele psa. A samozřejmě platí a je vymahatelná poměrně snadno ve všech státech EU. Samozřejmě není nutné zdůrazňovat, že se zněním smlouvy by měl být zájemce chovatelem seznámen hned na počátku, kdy se o štěně zajímá.
Seriózní chovatel požaduje osobní odběr
Posledním, ale často klíčovým „filtrem“, obzvlášť u zahraničních zájemců, je požadavek osobního odběru štěněte. Je pochopitelné, že pro zahraniční zájemce je mnohdy osobní návštěva předem komplikovaná a často i velice finančně nákladná, ale pro štěně by si měl každý budoucí majitel přijet sám.
Štěně není hračka. Jako nový člen rodiny bude mít své potřeby. Bude třeba jej vychovávat, pečovat o něj, vést jej. Svým majitelům se však odmění svou láskou, věrností a spoustou krásných společných chvil.
„Posílat štěně jako balík se zbožím třeba i přes oceán, považuji za znak chovatele, jemuž moc na kvalitě majitele nezáleží, spíše na částce, kterou za něj dostane,“ říká Radek Neumann a upřesňuje: „Je zajímavé, že v rámci Evropy se s takovými zájemci, kteří chtějí štěně pouze poslat, moc nesetkávám, a i ze vzdálených končin si majitelé sami přijedou.“
Pokud zájemce není ochoten přijet na seznamovací návštěvu a ani si štěně vyzvednout, je to pro chovatele jako poslat své štěně do černé díry s tím, že už o něm nikdy neuslyší.
Závěrem ještě jeden z velice častých případů, kdy by měl chovatel okamžitě říct ne. Je to tehdy, když zájemce nechce štěně pro sebe. Může to být překupník, ale i nezkušený člověk, který chce v dobré víře koupit štěně jako dárek pro někoho z rodiny.
Pes by neměl být věcí, která se dává k narozeninám nebo pod stromeček. Pes by měl být parťákem do života, a tak by se také k jeho pořízení mělo přistupovat. A především, chovatel by měl toto základní pravidlo vysvětlovat všem zájemcům.
