Jak vybrat správné radiátory

Při rekonstrukci domu či bytu přijde dříve nebo později na řadu vytápění. Z celé otopné soustavy klademe největší nároky na radiátory, ať už jde o jejich kvalitu, životnost, design, tepelný výkon, umístění v interiéru a správnou funkci.

Technické problémy vnímáme okrajově, podstatná je užitná hodnota, konečný efekt z hlediska zajištění tepelné pohody a samozřejmě vzhled otopného tělesa v interiéru. Každý máme jiné priority, ale všichni chceme bezporuchový provoz otopné soustavy.

Topení může mít i dekorativní prvky.

Vždyť špatně nastavené parametry mohou způsobit závady v kvalitě dodávky tepla. Proto se o výběru nového radiátoru poradíme v projekční firmě, s výrobcem nebo v konzultačním středisku, kde posoudí možnost zapojení jednotlivých typů radiátorů do stávající otopné soustavy.

Základem pro výpočet výkonu otopného tělesa je určení tepelného výkonu, potřebného k udržování vnitřní teploty v místnosti při venkovní teplotě. Z těchto údajů vycházejí odborníci při návrhu otopných těles pro jednotlivé vytápěné prostory. Podle nich by se měl výkon otopných těles pohybovat mezi 60 až 100 W na 1 metr čtvereční.

Dnes už si můžeme vybírat z bohaté nabídky otopných těles. A to nejen z hlediska funkčnosti, ale také designu. I když hlavním úkolem otopných těles je nadále dodávka tepla pro zajištění optimální tepelné pohody, jsou nápaditá, takže se významně podílejí na estetickém ladění interiéru..

Radiátory se staly vkusným doplňkem, který interiér dotváří svou barevností, zajímavým tvarem i umístěním. Je z čeho vybírat, vždyť některá otopná tělesa mají umělecký vzhled, v předsíni nejsou výjimkou předsíňové radiátory kombinované se zrcadlem, věšákem či poličkou, v koupelně otopná trubková tělesa rozličných tvarů s možností elektrického dotápění, v obýváku vynikne například luxusní radiátor v mramorovém, dřevěném či skleněném provedení. V bytech se uplatňují i topné konvektory zabudované v podlaze, které lze využít nejen k vytápění místností, ale v letních měsících i k chlazení.

V současné době patří k nejprodávanějším desková tělesa z ocelového plechu. Na rozdíl od klasických litinových radiátorů mají malý objem, proto se rychleji ohřejí, ale také rychleji vychladnou. Výhodou je nepřeberné množství rozměrů deskových radiátorů i velikostí požadovaného výkonu. Tělesa jsou variabilní i ve zdvojeném či ztrojeném provedení, případně s lamelami mezi deskami, které výkon dále zvyšují.

Při nákupu topení je z čeho vybírat.

Zájem trvá i o článkové litinové (ocelové) radiátory s velkým objemem. Požadovaného výkonu dosahují sestavením jednotlivých článků. Díky velkému objemu mají větší tepelnou setrvačnost. Hodí se např. do otopných soustav s kotli na pevná paliva. Výhodou litinových radiátorů je životnost kolem padesáti let.

Oblibu si postupně získávají i článková hliníková otopná tělesa a to z několika důvodů. Na rozdíl od litinových či ocelových článků je hliníkový článek tlakově odlit jako jeden kus, nejsou na něm žádné švy či spoje, které jsou obvykle jedním z míst, kde radiátor "teče". Stejně jako desková mají velmi malý objem, což umožňuje rychlé prohřátí a navíc mají vyšší výhřevnost než litinová.

Uplatnění nejen v koupelnách, prádelnách, toaletách, kuchyních a předsíních nejen jako zdroj tepla, ale třeba také jako optické rozdělení prostoru našla trubková otopná tělesa.  Na první pohled je zřejmé, že trubková otopná tělesa nedosahují takových výkonů jako "radiátory" stejné velikosti, lze je ovšem připojit k otopné soustavě nebo do nich nainstalovat elektrické topné těleso.

Konstrukčním základem moderních konvektorů je tzv. lamelový výměník tepla (lamely připájené na trubce), který je umístěn buď v krytu nebo žlabu (pro podlahové konvektory). Teplo je do vytápěného prostoru předáváno přirozeným prouděním vzduchu nebo pomocí ventilátoru. K dispozici jsou i konvektory s velmi nízkou výškou (cca 7 cm), která se dá využít při instalaci pod nízko položená okna či v zimních zahradách. Podlahové konvektory vybavené nášlapnou mřížkou jsou vhodné pro velké prosklené plochy.