Jak vybrat pro psa správný košík a postroj

Košík neboli náhubek je nezbytnou výbavou psa. Současná legislativa nepřipouští například vstup do hromadné dopravy, pokud pes nemá košík. Některé obce si svými vyhláškami stanovují povinné nošení náhubku i při pohybu psa na veřejných prostranstvích.

Košík je praktický i u veterináře, kdy je psovi prováděn nějaký zákrok nebo prohlídka, která mu nemusí být příjemná. A v neposlední řadě se používá u některých cviků sportovního i služebního výcviku. Takže důvodů, proč mít doma pro psa košík, je mnoho.

Je proto velmi důležité, aby si pes na nošení košíku zvykal už od štěněte. Počítejte také s tím, že jak poroste, budete kupovat nejméně dvakrát až třikrát nový košík.

Důležité je předem si rozmyslet, jak často a za jakým účelem budeme košík psovi nasazovat. Pro štěně je zcela jistě nejvhodnější košík z lehkého plastu. Ten sice nevydrží moc mechanického namáhání a pes ho také může snadněji rozkousat, ale pro naučení štěněte na jeho nošení je to ideální varianta. Stejně tak i pro psy nejmenších plemen je plastový košík skvělou volbou.

Podobné vlastnosti jako plastový má i košík kožený, který se používá především na plemena s krátkým čumákem. Nevýhodou je, že je méně vzdušný. Asi nejrozšířenější tak zůstává kovový košík. Je vzdušný, pevný a odolává velice dobře mechanickému namáhání. V posledních letech jsou nejoblíbenější kovové košíky, kde jsou dráty potaženy vrstvou plastu, a jsou tak ještě odolnější, hlavně proti korozi.

Volba správné velikosti košíku je klíčová. „Měl by být pevný a hlavně prostorný, aby si v něm mohl pes zívnout,“ vysvětluje hlavní parametr Honza Dubový, držitel titulu Mistr sportu.

Ideální je, pokud obchod umožňuje, aby si majitel přivedl psa k nákupu s sebou a náhubky mu přímo v prodejně vyzkoušel.

Důležitá je i šířka, aby košík psa nedřel po stranách. Dalším důležitým rozměrem je hloubka. Čumák psa by se neměl při nasazeném košíku dotýkat košíku. Nezapomeňte ani na správnou délku upevňovacích řemínků. Ty obepínají krk psa za ušima.

„Pokud zvolíte příliš volný obvod krku, pes si náhubek jedním pohybem packy snadno sundá. Dnes se již vyrábějí typizované náhubky na konkrétní plemena, dokonce s rozlišením, zda je určen pro fenu či psa,“ říká Tomáš Vykydal z firmy PetCenter. Na poslední rozlišení ale nespoléhejte stoprocentně, je jen orientační.

Postroj na psa je mezi kynology často velkým tématem k diskuzím. Především proto, že se rozšířil počet těch, kteří ho používají i na psech větších plemen pro denní nošení. Postroje se dělí podle použití na několik základních skupin:

Každý postroj je určen k jinému účelu a není dobré je používat jinak. Bohužel často začátečníci tohle pravidlo netuší a koupí si první postroj, který se jim líbí.

„Kromě toho, že by měl postroj příjemně sedět, je důležitá i šířka popruhů, pohodlné polstrování a prodyšnost materiálu. Samozřejmě záleží také na vhodnosti pro dané plemeno a účelu, ke kterému ho pořizujete,” říká Tomáš Vykydal.

Většina postrojů má některé prvky nastavovací, ale nejde to se všemi. Proto je velice důležité psa před nákupem postroje dobře změřit, nebo si ho přímo do prodejny vzít s sebou. Měřit budete muset zcela určitě u speciálních a sportovních postrojů.

„Základní rozměr pro výběr postroje je obvod krku psa. Rozměry v našich tabulkách jsou víceméně orientační. Pro rekreační účely jsou tyto rozměry dostatečné. U intenzivního využívání a zátěží je třeba věnovat výběru více pozornosti,“ říká Jaroslav Soumar, majitel firmy Manmat, která vyrábí postroje a vyváží je do celého světa.

Existují i firmy, které šijí postroje na míru, tam je třeba ovšem psa přeměřit důkladně a pečlivě podle návodu výrobce, protože takový postroj neumožňuje žádná dodatečná nastavení.

Pravidlem číslo jedna by mělo být, že postroj sedí psovi co nejtěsněji. Jakékoli vůle způsobují jeho přetáčení a tím i nesouměrné namáhání kostry a svalů psa a vedou k tomu, že má pes odřeniny.

Nejčastěji používané postroje se vyrábějí z umělých vláken. Na trhu jsou samozřejmě i postroje kožené, ty ale tolik neodolávají povětrnostním vlivům, takže se může stát, že po procházce v dešti se vytáhnou, nebo naopak srazí, ztvrdnou a popraskají. Dalším důležitým bodem při výběru je šířka pásů, ze kterých je postroj vyroben, a jejich polstrování.

Pro pracovní postroje platí, že mají být pro psa co nejpohodlnější a dostatečně pevné a vypolstrované v místech, kde jsou nejsilněji namáhány. Takový postroj ovšem není nejlevnější. I tady opět platí, že co postačuje pro malé a lehké psy, nemusí být nejvhodnější pro psy větších plemen.

„Levné postroje v obchodních řetězcích jsou dostatečné zejména pro malá plemena na běžné procházky. Zpravidla jsou totiž vyrobené z neidentifikovatelných materiálů a mají malou životnost,“ vysvětluje Jaroslav Soumar.

I sportovní a profesionální kynologové používají pro své psy často postroje. U sportovního a služebního výcviku je to především pro stopování a obrany. Pro pachové práce - stopy má postroj tu výhodu, že pes se ani v tahu neškrtí a může se tak snadněji na vyhledávání pachu soustředit.

U obran je to podobné, protože psi jsou často tak motivovaní, že se doslova škrtí na vodítku, aby už mohli jít na figuranta. Postroje na obrany tak mají na horní zadní části držadlo, a především jejich horní část je ze širokého a pevného materiálu. Ale i používání těchto postrojů může být diskutabilní.

„Postroj používám zásadně ke stopování a je kožený. Na obranu postroj nepoužívám, protože pes ho má spojen se stopou,“ vysvětluje Honza Dubový, předseda kynologického klubu TART. „V TARTu nejsou právě z tohoto důvodu postroje pro obrany ve zkušebním řádu povoleny,“ upřesňuje.

Používat postroj na výcvik poslušnosti, což je občas také k vidění, je už úplný nesmysl, protože při výcviku potřebuje mít psovod se psem co nejcitlivější kontakt a ten postroj neumožňuje. Speciální, tzv. norské postroje, se používají při tréninku např. při agility nebo flyballu. Tyto postroje mají kolem hrudníku pouze jeden pás a nahoře velké oko na držení.

Všechny postroje vlastně vznikají z původně pracovních postrojů pro psy, kteří se zapřahali do saní. Dnes už se psí spřežení pro práci využívají minimálně, ale velice populární jsou sporty, které se z něj vyvinuly. Pro ně je stále správný postroj tím nejdůležitějším vybavením.

Pro individuální sporty, jako je např. caniscross, bikering nebo skijöring, lze využít tzv. krátké postroje (postroj končí přibližně v polovině hřbetu psa). Pro disciplíny, kdy je v zápřahu více psů, se používají tzv. dlouhé postroje (postroj končí u kořene ocasu psa). Jsou to postroje úzce specializované a musí psovi perfektně sedět. Některé typy mají i možnost nastavení rozložení tahu.

„Dlouhé postroje jsou primárně určeny k práci ve spřežení u saní nebo u káry v letním období. V současné době mnoho musherů, což jsou vodiči psů a saní, tyto dlouhé postroje využívá i pro individuální disciplíny,“ vysvětluje Jaroslav Soumar.

„Vybrat vhodný postroj je dost složitá záležitost. V individuálních disciplínách je zátěž intenzivnější a vyplatí se věnovat výběru postroje větší pozornost. Největší zátěž nastává ve spřežení, zejména na středních a dlouhých tratích. V těchto případech se mnohokrát nepodaří vybrat správný typ a velikost postroje na první pokus.“

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: