Jak vybrat kvalitní průmyslově vyráběné krmivo pro domácího mazlíčka

Po průmyslových krmivech často sáhnou i chovatelé, kteří normálně krmí stravou přirozenou. Třeba na delší cesty je pochopitelně výhodnější naložit pytel granulí než lednici se syrovými kuřaty.

Hned na úvod je třeba zmínit ještě jeden způsob krmení psů; mnoho majitelů se domnívá, že pro svého mazlíčka udělají nejlépe, když mu budou připravovat vařenou stravu. Pokud ale nepoužívají žádné potravinové doplňky, hrozí u zvířete velké riziko podvýživy. Uvařením masa nebo zeleniny je většina důležitých živin, především vitamínů, znehodnocena.

Proto výrobci, kteří průmyslová krmiva vyrábějí, musí po tepelném zpracování hlavních surovin, tedy většinou masa, šlach a kostí, ještě vše znovu obohatit látkami, jež byly varem zničeny.

Namíchání správné směsi určuje kvalitu krmiv. Zorientovat se v jejich obrovské nabídce na trhu ale není snadné. Spíš než na lákavé popisky na přední straně obalu a na cenu produktu v poměru k jeho objemu je důležité se zaměřit na zadní stranu produktu. Tam je složení výrobku, jež by mělo být pro výběr tím hlavním kritériem.

Stejně jako u potravin pro lidskou spotřebu, také u krmiv pro psy a kočky jsou suroviny v tomto seznamu seřazeny sestupně podle jejich množství v daném výrobku. Co je uvedeno na prvním místě, je v krmivu zastoupeno v největším množství, poslední suroviny je v něm nejméně.

Někteří výrobci ovšem vymýšlejí různé triky, jak i toto kritérium alespoň znepřehlednit. Jednou z takových metod je používání nekonkrétních názvů. Například jako hlavní surovinu uvedou „vedlejší produkt živočišného původu“, což má ve spotřebiteli evokovat dojem, že hlavní složkou krmiva je maso. Většinou to není pravda, pod tímto termínem se skrývá např. odpad produkce masných výrobků, tedy především zlomky kostí, odřezky šlach a masa, kůže se srstí apod. Svaloviny je tak ve směsi minimum.

Podobných triků je mnoho, nejlepší je vybírat krmiva, na kterých jsou uvedeny konkrétní suroviny, a ne obecné názvy složek.

Když je nějaká ze složek v krmivu ošizena, musí se něčím nahradit. A tak nastupují třeba pro psy a kočky vysoce alergenní sója nebo bílkovinné hydrolyzáty (glutamáty), které jsou sice v menší míře neškodné, ale nesmí být v krmivu obsaženy samostatně bez masa. Obě složky mají vysoký obsah bílkovin, jsou levné a nahrazují kvalitní bílkoviny z masa.

Existuje ovšem množství dalších nevhodných surovin, kam patří chemické konzervanty a antioxidanty, jako jsou antioxidanty BHA (E320), BHT (E321), propylgallát (E310) nebo sorban draselný (E202) používaný jako konzervant.

Z dalších nevhodných přísad jsou to fosfáty, menadion jako zdroj vitaminu K nebo přísady vylepšující chuť, především větší množství soli, které je pro psy a kočky toxické. Proto je důležité sledovat obsah soli v krmivu.

Sůl je přirozenou součástí běžných složek krmiva, ale sůl přidaná v jakémkoliv množství do krmiva prostě nepatří. Stejně jako u člověka může přesolené jídlo vyvolat závislost na slaném jídle a do budoucna pak zapříčinit, že mnohem zdravější strava s jejím nízkým obsahem přestane zvířeti chutnat.

„Obsah soli v krmivu pro kočky by neměl překročit 10,6 miligramu na kilogram živé váhy denně. Pro psy je doporučená denní dávka sodíku menší. Je to jen 5 miligramů na kilogram živé váhy,“ říká veterinář Lukáš Duchek z pražského Vetcentra.

Psi i kočky jsou schopni se na měnící se množství soli v potravě bez problémů adaptovat. Při některých onemocněních je však vhodné hladinu sodíku hlídat.

„Jedná se hlavně o onemocnění srdce, hypertenzi, některé typy urolitů, tedy močové kameny a postižení ledvin,“ dodává veterinář.

Psi i kočky jsou masožravci, kočky takřka bezvýhradně, na prvním místě ve složení krmiva tak pro ně musí figurovat živočišné bílkoviny. Kvalitnější krmiva mají na přední straně obalu uvedené jednodruhové živočišné produkty.

Méně kvalitní strava dohání množství bílkovin rostlinnými zdroji, to pro psy není úplně vhodné, protože jejich stravitelnost je pro ně nízká. Opravdu kvalitní krmivo by mělo obsahovat alespoň 35 % živočišných surovin.

Zvlášť u granulí je třeba dobře číst složení a dát si pozor na skutečný podíl obsaženého masa. Klasickým trikem u nekvalitních značek je, že uvádějí množství masa v čerstvém stavu. Pak je vysoký obsah masa uveden na prvním místě v seznamu složek a výrobek vypadá jako opravdu kvalitní.

Maso je ale do granulí třeba vysušit, čímž ztratí až 80 % svého objemu a výrazně se tím logicky snižuje i jeho hmotnost.

„Pak je otázka, jestli na druhém a dalších místech jsou uvedené další zdroje živočišných bílkovin anebo těch rostlinných. Pokud jsou tam živočišné, většinou to bývá další množství sušeného masa, tak je všechno v pořádku a čerstvé maso berte jako plus,“ říká Zuzana Novotná, majitelka border kolie a produktová specialistka firmy Spokojený Pes.

„Pokud by ovšem bylo uvedeno, že na druhém až pátém místě je kukuřice, pšenice a něco dalšího, tak ve výsledku je tam těchto přísad mnohem více než samotného masa,“ vysvětluje.

V případě, že výrobce uvádí množství masa v dehydrovaném stavu, a tato složka je na prvním místě, je zřejmé, že uvedeného masa je v krmivu nejvíce.

Obsah tuku rozhoduje významně o energetické hodnotě krmiva. Patří k nejlépe stravitelným živinám. Také živočišný tuk je pro psy a kočky vhodnější než rostlinný, ale určitě není žádoucí se rostlinným tukům zcela vyhýbat.

Nedostatek tuků ve stravě se projeví na hmotnosti psa a kočky a také na kvalitě jejich srsti. Jeho nadbytek naopak nepříznivě ovlivňuje využitelnost některých živin.

Sacharidy by měly tvořit 20-40 % obsahu krmiva pro psy. Zpravidla méně sacharidů potřebují méně aktivní psi, jedinci s nadváhou či citliví psi. Více sacharidů, a tedy i energie, potřebují aktivní jedinci, psi v rekonvalescenci a v období růstu.

Pokud tedy výrobce nabízí různé řady krmiv s rozlišením např. pro štěňata, aktivní psy, seniory, vybírejte vždy to, které odpovídá věku a životnímu stylu vašeho psa. Dlouhodobým krmením například domácího „gaučáka“ krmivem pro aktivní sportovní psy mu můžete přivodit závažné zdravotní obtíže.

Kočka k dobrému prospívání sacharidy v podstatě nepotřebuje. V přírodě totiž tvoří sacharidy pouze 3-5 % z její potravy. V kvalitních konzervách tento poměr najdete snadno. U granulí je obsah sacharidů až 35 %.

Největší množství běžných suchých krmiv je vyráběno takzvanou termickou extruzí, zjednodušeně řečeno lisováním přes matrici za tepla. Při extruzi krmiva procházejí teplotami nad 100 stupňů, při kterých dojde ke zničení nežádoucích organismů, jako jsou parazité a bakterie.

Zároveň dojde k rozložení škrobů, čímž se suroviny, které je obsahují, stanou výrazně stravitelnější. Při vyšších teplotách může docházet k degradaci vitaminů a minerálů, ty je pak nutné do krmiva přidat ve finální fázi výroby.

Krmiva lisovaná zastudena sice zachovávají většinu vitaminů a enzymů, ale jsou hůř stravitelná, protože při lisování vznikají třením teploty jen okolo 50 stupňů a nedojde tak k rozložení škrobů. Navíc nedojde ke zničení případných zárodků parazitů a nebezpečných bakterií.

Pečená krmiva se velmi podobají krmivům extrudovaným. Při pečení krmivo prochází sice o něco menší teplotou než u extruze, ale zase je jí vystaveno delší dobu.

Polosuchá krmiva jsou vyráběna ve stejném extruderu jako krmiva extrudovaná. Při výrobě se používají o něco nižší teploty. Finální produkt není dosušován jako krmiva suchá. Nevýhodou je, že polosuchý produkt je nutné zabezpečit proti plísním, to se většinou dělá chemickými stabilizátory. Musí se také po otevření rychle spotřebovat.

Může se vám hodit na Seznamu: