Článek
V domácích podmínkách se nejčastěji setkáme se železem a ocelí, které podléhají procesu zrezivění. Kov má totiž mimo jiné i tu vlastnost, že ve styku s vodou a kyslíkem ochotně reaguje na různé sloučeniny, souhrnně označované termínem rez. Odstranění rzi je základním krokem před samotným nátěrem kovového materiálu.
Než začneme natírat
Nejdříve odstraníme z povrchu kovového materiálu rez, prach, mastnotu a jiné nečistoty. Zvláštní pozornost věnujeme kritickým místům: záhybům, úžlabím, spojům, šroubům.
- K odstranění rzi lze použít jak mechanické metody (broušení, oškrabování, kartáčování), tak i chemické (moření).
- Odmašťování a odstraňování prachu musíme provést důkladně, protože tyto nečistoty výrazně snižují přilnavost a zhoršují tak všechny ochranné vlastnosti nátěrů. Odmašťovat lze rozpouštědly, ředidly nebo detergenty (saponáty). Konkrétně detergenty se jeví jako výhodnější, protože vedle odmaštění účinně odstraňují i prach, mají minimální negativní vliv na životní prostředí a zdraví.
- Podle odborníka z firmy AkzoNobel Ing. Oldřicha Mižďocha jsou chyby, které se pak projevují při samotném nátěru, způsobeny nesprávným zacházením s nátěrovou hmotou ještě dříve, než začneme natírat. Například před použitím je nutno pečlivě otřít víčko a okolí, aby nedošlo ke znečištění barvy prachem. Před otevřením obalu s nátěrovou hmotou si ověříme, zda údaje na štítku odpovídají kvalitou a odstínem požadovanému nátěrovému systému, obeznámíme se s dobou skladovatelnosti, datem plnění, třídou hořlavosti, bezpečnostními a zdravotními pokyny a samozřejmě stručným návodem.
- Po otevření obalu je nutno na vzduchu schnoucí barvu zbavit případného škraloupu. Ten odstraníme seříznutím ostrým nožem těsně kolem stěny plechového obalu. Škraloup opatrně vyjmeme, necháme odkapat a vhodíme do příslušného odpadu. Následně barvu ode dna dokonale rozmícháme, aby byla hmota homogenní a všude ve stejném odstínu. V sedimentu se totiž koncentrují pigmenty a plniva, v horní vrstvě je převážně pojivo.
Když ředit, tak citlivě
Barva od výrobce bývá zpravidla viskóznější (viskozita = vazkost, přilnavost) než její doporučená viskozita pro nanášení. Proto se barva před použitím ředí doporučeným rozpouštědlem. Jestliže použijeme neředěnou barvu, získáme zbytečně silnou vrstvu nátěru, který není kvalitnější než nátěr v optimální tloušťce. Navíc se z takového nátěru hůře odpařují ředidla, nátěr pomalu prosychá a je déle měkký. Obvykle se zhoršuje i kvalita vlastního nátěru.
Chybou je i přeředění. To se projeví tenkým filmem, velkým vnitřním pnutím po vysušení nátěru, rychlou sedimentací pigmentů v tekuté barvě při nanášení. Naopak nedoředění se projeví zhoršenou roztíratelností při nanášení štětcem, tvorbou neoblíbené tzv. pomerančové kůry (při stříkání nátěru), silným a pomalu prosychajícím nátěrovým filmem.
Je důležité, kde a kdy natíráme
Jak kvalitní budeme mít nátěr, závisí i na podmínkách, při kterých natíráme. Čím vyšší požadavky na kvalitu nátěru, tím pečlivěji je nutné dodržovat podmínky doporučené výrobcem.
Je to především teplota, relativní vlhkost, čistota prostředí, kvalita předúpravy a kvalita natíraného předmětu. Mnoho závad se projevuje v jarních a podzimních měsících, kdy už bývá chladno.
Pak odborníci slyší časté dotazy typu: proč barva lepí i po třech dnech, když na obalu se píše, že zasychá do příštího dne, proč po přetření vrchním emailem se zvrásní základní nátěr, proč se přes noc udělaly na modrém syntetickém emailu bílé flíčky a barva stále nezasychá… Při natírání za snížených teplot má barva vysokou viskozitu.
Nezbývá než barvu více naředit (což s sebou přináší snížení tloušťky nátěru) nebo natírat hustou barvu, což zase naopak dává silnou, pomalu prosychající vrstvu se sklonem k tvorbě závěsů. Barva také zdánlivě zaschne, ale při zvýšení teploty je opět lepivá a nevyschlá.
K obrovským problémům dochází při natírání několika vrstev barvy. Ta se při nedostatečném proschnutí začíná při působení rozpouštědel z další vrstvy barvy vrásnit. Jak se toho vyvarujeme?
- Nátěry neprovádíme při teplotě pod 10 °C a relativní vlhkosti 80 %.
- Stejně nepříznivě působí voda ve formě deště, jinovatky, rosy. Na čerstvém nátěru zanechává voda světlejší stopy, které již v budoucnu nezmizí.
- Škodí i vysoká teplota a přímý sluneční svit. V těchto případech se mohou objevovat v nátěru puchýřky, při silnějších vrstvách pak může docházet ke zvrásnění nátěru.
- Důležitá je rovněž čistota prostředí a vzduchu. Není nic horšího než když namáhavou a zdlouhavou práci znehodnotíme tím, že nám do poslední vrstvy nátěru napadá prach, pyl nebo třeba chmýří z topolů.
Vyberte správná ředidla
Některá ředidla v nátěrových hmotách způsobují zpomalení zasychání, zvláště pokud obsahují např. petrolej, dekalin, etylacetát.
Při výběru ředidel dbáme na mísitelnost s nátěrovou hmotou. Přídavek nevhodného ředidla může barvu místo naředění zahustit, někdy také úplně vysrážet.
| Pět natěračských rad |
|---|
| 1. Nevěřte tomu, že lze připravit kvalitní a odolný nátěr bez dobré přípravy povrchu. Barva sice zakryje všechno, ale pokud podklad kvalitně neošetříme, probíhá pod nátěrem proces koroze. Takzvané barvy na zkorodovaný povrch chrání kov jen dočasně. |
| 2. Odmašťování povrchu je nutné i pro jiné kovy, než je železo (zinek, hliník, měď atd.) |
| 3. Velmi důležité je zbytečně neprodlužovat čas mezi přípravou povrchu a prvním nátěrem, zejména při práci v exteriéru. |
| 4. Při natírání je vždy výhodnější nanést několik tenkých vrstev než jednu silnou. |
| 5. Vlivy, které zhoršují kvalitu zasychání nátěru: zbytky olejových, mastných a voskovitých látek. Zdrojem defektů na lesklém povrchu kovu jsou i otisky prstů, které na něm mohou být dobře viditelné i přes vrstvu barvy. |
Jak zatočit se rzí
- Rez je poměrně bohatá směs sloučenin železa s řadou dalších látek (většinu tvoří oxidy, hydroxidy, uhličitan, vyskytuje se i chlorid, síran).
- Je nekompaktní a silně porézní. Základním krokem před nanášením barvy je odstranění rzi z povrchu kovu.
- V pórech rzi jsou obsaženy a zadržovány: voda, kyslík, soli.
- Odrezovač je přípravek určený k čištění a odstraňování rzi na kovu. Nanáší se nátěrem nebo ponorem. Při silnějším zkorodování musíme nátěr odrezovačem 2-3x opakovat. Při aplikaci ponorem je doba ponoru minimálně 5 minut. Působení odrezovače se projeví vznikem modročerného zbarvení povrchu předmětu. Takto upravený povrch se nechá zaschnout za běžných klimatických podmínek minimálně 2 až 3 hodiny. Před povrchovou úpravou se setře vzniklý bělošedý suchý prášek hadrem a bez oplachování se dále upravuje běžnými nátěrovými hmotami na kov.
- Samotný odrezovač nechrání proti korozi, jen ji odstraňuje. Je proto nutné po zaschnutí odrezovače aplikovat základní antikorozní nátěr včetně vrchního nátěru na kovy. Přípravek je nehořlavý, obsahuje kyselinu fosforečnou, je klasifikován jako dráždivý.
